Oslavy 28. října v Blatné: Starosta vyzval k vzájemnému respektu a odpovědnosti
BLATNÁ – Položením růží k soše Svobody na náměstí Míru si ve středu 28. října obyvatelé Blatné připomněli 108. výročí vzniku samostatného Československa. Dopolední pietní akt nabídl nejen vzpomínku na události roku 1918 a osobnosti, které stály u zrodu republiky, ale také zamyšlení nad významem svobody, demokracie a občanské odpovědnosti v současné společnosti. K přítomným promluvili starosta města Robert Flandera, starostka blatenského Sokola Blanka Malinová a zástupce Československé obce legionářské David Maňhal.
Starosta Robert Flandera ve svém projevu připomněl, že vznik Československa nebyl samozřejmostí ani pouhým důsledkem konce první světové války. Byl výsledkem dlouhodobého úsilí o národní svébytnost, odvahy a odhodlání mnoha lidí. Vedle Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika vzpomenul také tisíce legionářů, vojáků a obyčejných lidí, kteří za samostatný stát bojovali a často položili život.
Připomněl rovněž osudy obyvatel Blatenska, do jejichž životů první světová válka výrazně zasáhla. Mnozí muži se z fronty nikdy nevrátili a jejich rodiny prožívaly dlouhé roky nejistoty a strádání. Zpráva o vzniku samostatné republiky proto v říjnu 1918 znamenala nejen radost ze svobody, ale také naději na lepší budoucnost.
Významnou část projevu věnoval starosta současnosti. Zdůraznil, že demokracie není jednou provždy získanou jistotou a její fungování závisí především na samotných občanech. „Demokracie nestojí jen na ústavě, zákonech a institucích. Stojí především na lidech. Na jejich ochotě zajímat se o veřejné dění, respektovat odlišné názory, hledat společná řešení a neztrácet schopnost vzájemně si naslouchat,“ uvedl Robert Flandera.
Podle něj se tyto hodnoty promítají také do každodenního života Blatné. Ocenil práci lidí, kteří se věnují místním spolkům, kultuře, sportu, pomoci druhým nebo péči o veřejný prostor. Právě jejich aktivita a ochota přispívat ke společnému dobru podle starosty vytvářejí skutečný život města. V závěru vyzval k zachování vzájemné úcty a slušnosti i v době, kdy společnost rozdělují rozdílné názory.
Na historický význam sokolského hnutí navázala starostka Sokola Blatná Blanka Malinová. Připomněla, že sokolové nebyli v roce 1918 pouze svědky vzniku republiky, ale aktivně se podíleli na zajišťování pořádku a fungování nového státu. Ve městech pomáhali se zásobováním, ochranou veřejného majetku a dalšími nezbytnými činnostmi. Zdůraznila také hodnoty, na kterých sokolské hnutí stojí dodnes – odpovědnost, vlastenectví, statečnost, slušnost a ochotu pomáhat druhým. Poděkovala rovněž rodičům, kteří své děti vedou ke sportu a sokolským tradicím.
Zajímavý pohled do historie samotné Blatné nabídl zástupce Československé obce legionářské David Maňhal. Přítomným přiblížil atmosféru říjnových dnů roku 1918, kdy se Rakousko-Uhersko otřásalo v základech a mezi obyvateli se šířily zprávy o blížícím se vzniku samostatného státu. V Blatné se dokonce již v polovině října objevila předčasná informace o vyhlášení republiky, kterou tehdejší úřady označily za nepravdivou a nařídily její stažení.
Skutečná zpráva o vzniku Československa dorazila do města 28. října 1918. Obyvatelé se začali shromažďovat v centru Blatné a mezi lidmi propuklo nadšení. Představitelé města v čele s tehdejším starostou Rudolfem Zdráhalem oznámili konec rakouské vlády. Z balkonu hostince U Bílého lva následně zazněly projevy místních politických a kulturních představitelů. Vedle radosti ze samostatnosti tehdy zaznívaly také obavy z nedostatku potravin a složité poválečné situace.

Diskuse k článku