Oslav se, kromě místních i přespolních návštěvníků, zúčastnila i hrstka pamětníků památných květnových dnů. S médii se jim ale moc mluvit nechtělo. „Když sem dorazili Američani, tak mi bylo pět let a můj tatínek dělal starostu. Pamatuju si, že v autech i na motorkách jezdili hodně rychle. Kouřili velký doutníky, ale často je nedokouřili a nechávali velké kusy. Tak jsem je sbíral a nosil domů tatínkovi. Pak jsem taky sedával tady na náměstí v loubí a odpoledne tu chodil jeden obyčejný americký voják a dával mi žvýkačky. Domů k nám za tatínkem často chodili vysocí důstojníci, ale ti moc rozdávační, ohledně žvýkaček, nebyli. Tatínkovi ale chtěli na druhou stranu nechat Jeepa, to ale odmítl, protože by to auto musel stejně odevzdat. Prosím ale, nechci uvádět své jméno, ani si mě prosím nefoťte,“ uvedl 85letý senior z Netolic.

Auto Jeep Willys pomohlo vyhrát válku

Z Milína ve Středočeském kraji dorazil ve středu do Netolic Marek Seják se svým Jeepem Willys i s přívěsem, na které měl přidělaný nápis Bastogne. Podle svých slov jako vzpomínku na belgické město, kde se v prosinci 1944 američtí vojáci úspěšně ubránili německé přesile během bitvy v Ardenách. „Na zdejších oslavách jsem už asi počtrnáctý. Auto pochází z roku 1942 a je osazené kulometem Browning. Původně to byla hromada šrotu, kterou jsme museli kompletně zrenovovat. Historici o Willysovi tvrdí, že jde o americkou vojenskou techniku, která spojencům na Západě i Východě pomohla vyhrát II. světovou válku. Stejně, jako třeba zásobovací lodě Liberty ship, dopravující zboží z USA do Evropy přes Atlantik,“ popsal Marek Seják. „Podobné akce, jako tady, se dělaly i nedaleko od nás ve Slivici. Kde se, mimochodem, odehrála poslední bitva II. světové války na našem území. Došlo k ní tři dny po německé kapitulaci 11. a 12. května 1945. Často se o ní mluví jako o poslední bitvě v Evropě,“ přidal další perličku z květnových dnů 1945.

Pochlubit se se svou motorkou Harley-Davidson model 42 WLA, vyrobenou rovněž v roce 1942, přijel do Netolic David Tölg z Rozkoše v Královéhradeckém kraji. „Na tyto oslavy jezdím asi od roku 2013, ale na motorce jsem tu popáté. Americký stroj používali vojenští policisté a vojenské spojky. V jeho standardní výbavě byl i samopal Thomson. A zřejmě se jedná o motocykl, který sloužil spojencům na východní frontě,“ sdělil David Tölg, který je milovníkem historie i Spojených států.

Přehlídku vojenské techniky si spolu s dalšími zájemci ve středu nenechala ujít Ilona Mikešová, která sem z nedaleké Ktiše zavítala s manželem Václavem a vnoučaty Hildou a Tomášem. „Jsem milovnice této techniky a líbil se mi i příjezd historických vozidel. Je úžasné, jak se ti všichni lidé k těm vozidlům chovají a s jakou láskou je opečovávají. Jsme tu letos poprvé a vzali jsme s sebou i vnoučata, aby si udělala obrázek o tom, jak to v Netolicích mohlo před 80 lety vypadat. Na ohňostroj tu už nebudeme, ale v sobotu chceme jet na podobnou akci do Volar,“ rozkryla své plány Ilona Mikešová.

Modleme se, aby mír vydržel

Starosta Netolic Vladimír Pešek pak připomněl, že zdejší oslavy konce II. světové války v této podobě se tu konají od počátku 90. let 20. století, tedy po pádu předchozího režimu, kdy se konec války slavil ne 8., ale 9. května. „Zítra, tedy ve čtvrtek, si připomínáme 80. výročí konce II. světové války. Toto významné datum našich dějin je navíc znásobeno tím, že se ocitáme v době, v jaké jsme. To znamená, že ten symbol je ještě mnohonásobně větší. Historie se má vždy připomínat, protože se z ní můžeme poučit. Já jsem z generace, jejíž prarodiče II. světovou válku zažili a hodně mi o tom vyprávěli. Zároveň jsem žil v době, kdy slovo mír bylo svaté slovo. Proto, když dnes slyším názory některých vládních činitelů, jak chtějí na Ukrajině válčit a válčit, tak se to slovo mír musí stále připomínat. Jako i úcta k lidskému životu. Osobně totiž válečnické sklony nemám. Prostě mír je mír, a pokud jde o zmíněnou Ukrajinu, tak i právě tam umírají většinou nevinní lidé. O historii se velmi zajímám. Proto jsem zásadně proti přepisování dějin a nechci se dožít toho, že se ještě nakonec řekne, že fašistické Německo zachraňovalo Evropu. Je si třeba uvědomit, že podle Norimberských zákonů byli první na řadě k vyhlazení určeni Židé a hned v druhé řadě Slované. Navíc se stačí podívat, kolik při osvobozování Československa padlo sovětských vojáků. Bylo jich zdaleka nejvíc,“ uvedl starosta Pešek s tím, že se osobně považuje za chcimíra.

V obdobném duchu mluvil i senátor Tomáš Jirsa. „Musíme si vážit toho, že my tady už 80 let žijeme v míru. Každý večer se ale musíme pomodlit, aby nám to vydrželo. A taky se musíme pomodlit za to, aby se Donaldu Trumpovi podařilo vyjednat mír na Ukrajině. A snad to dobře dopadne. Ale co je dobře, to ví jenom Pánbůh,“ zafilozofoval senátor Jirsa.

Američané byli první, Sověti první odešli

Na konci druhé světové války byly Netolice osvobozeny americkou armádou, konkrétně dopoledne 8. května 1945. Sovětská armáda dorazila do města o dva dny později. Zástupci americké a sovětské armády – generál W. S. Paul a generál A. Tichonov, v domě bývalé Občanské záložny 51 na náměstí podepsali 11. května 1945 dohodu o demarkační linii přibližně na spojnici měst Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice, když na domě je pamětní deska. Rudá armáda odjela z Netolic počátkem června, Američané zůstali ve městě až do listopadu.

Celkově padlo při osvobozování Československa přibližně 180 tisíc vojáků spojeneckých armád. Největší ztráty, během pozemních vojenských operací, utrpěla Rudá armáda, která nesla hlavní tíhu bojů proti armádě německé. Sovětů padlo zhruba přes 140 tisíc, druhé největší ztráty utrpěli Rumuni v počtu přes 30 tisíc, Čechoslováků padlo 4,5 tisíce a Američanů něco přes 300.