Původní plán počítal s aktivitami na zahradě, kvůli nepříznivému počasí však došlo k přesunu pod střechu. Děti se zapojily v sále Masarykova domu do dvou kol soutěží. V první části sestřelovaly balónky šipkami, skákaly v pytli, poslepu modelovaly zvíře z modelíny, chodily podél provázku se zavázanýma očima, kličkovaly s florbalovou holí a pukem, po hmatu hledaly předměty v krabici nebo se zapojily do Kimovy hry, při níž si zapamatovávaly předměty a poté je zaznamenaly na papír.

Plánované opékání buřtů venku muselo kvůli další přeháňce počkat. Mezitím pokračoval program druhým kolem soutěží. Děti přenášely pingpongový míček na pálce, chytaly rybičky z lahve, soutěžily ve dvojicích na lyžích, házely na cíl, snažily se trefit pavouka do středu pavučiny nebo motávaly autíčko na klacek pomocí provázku. Venku pak se zavázanýma očima hledaly zavěšená lízátka přivázaná na stromech. V průběhu odpoledne si děti vybíraly i malování na obličej. Pro rodiče bylo připraveno občerstvení. „Líbí se mi to tady, nejvíc mě bavily soutěže a malování na obličej. Jsem tady s babičkou a bratry,“ svěřila se Kateřina Kováčová.

Nakonec se počasí umoudřilo a i na buřty došlo. O oheň se postarala rodina Tomáškových z Chýnova. „Jsme tady letos poprvé. Dětem se tu líbí, celé odpoledne si užívají. Známe se osobně s panem ředitelem Radimem Fialou a když jsme mu řekli, že budeme mít vnučku v péči, přihlásil nás do programu. Jsme součástí od dubna,“ zmínili Tomáškovi.

Pěstouni stále scházejí

Podle Veroniky Drdákové z organizace PorCeta je téma pěstounství aktuální. „Pěstounů je stále nedostatek, protože dochází ke zrušení ústavní péče i kojeneckých ústavů. Nyní bude záležet na tom, jak budou nastaveny propagační aktivity a osvětové kampaně, které by měly přiblížit fungování systému široké veřejnosti a pomoci vyhledat přechodné i dlouhodobé pěstouny. U těch, kteří přijímají do péče cizí děti, je vyžadováno absolvování psychologických testů, odborné přípravy i důkladného školení. U příbuzenských pěstounů tyto kroky neprobíhají,” uvedla.

Svoji zkušenost popsala i Jarmila Kováčová: „Má vnoučata byla týraná otčímem. Žádala jsem o ně dva roky. Letos v srpnu to bude rok, co je mám v péči. Je nám spolu dobře.“

Víc přinese ve středu Týdeník Táborsko.