Za misí dearMonn stojí japonský miliardář Jusaku Maezawa, který se pustil do hledání spolucestujících pro plánovaný let kolem Měsíce v roce 2023. „Já jsem velký milovník technologií a sleduji i stránky vizionáře Elona Muska a kosmické společnosti SpaceX. Před pár lety se začalo mluvit o tom, že Musk chce mít raketu, která by se dostala k Marsu. První testovací mise plánoval k Měsíci. No a japonský miliardář Maezawa se s ním dohodl a let jedné rakety si od něj koupil,“ vysvětluje Petr Černý, jak vlastně projekt dearMoon vznikl.

Připomíná, že japonský podnikatel Maezawa si s sebou na let do vesmíru chce vzít osm umělců. „Jusaku Maezawa uvažuje nad tím, jak definovat umělecký přínos. Rozhodl se, že osm lidí vybere na celém světě. Řekl jsem si – proč to nezkusit. Udělal jsem první registraci a čekal. Na twitterovém účtu pana Maezawy se objevila informace, že se spouští registrace druhého kola, a ti, co byli vybráni, mají očekávat e-mail,“ popisuje Černý.

Překvapilo ho, že byl pro účast ve druhém kole vybrán také. „Museli jsme zareagovat do 36 hodin. Psal se motivační dopis, posílali jsme fotografie a informace o sobě. Jusaku Maezawa chce misí podpořit i projekty účastníků, takže jsem v dopise popisoval, jaký dopad by pro mě a mé okolí měl můj let do vesmíru. Popisoval jsem mu mou práci i to, že se zabývám uměním, když zpívá operu s divadelním spolkem z Radomyšle, zároveň jsem vedoucí spolku historického šermu Markýz ze Strakonic. A jako sociální pracovník s nějakým základním psychologickým výcvikem bych mohl pomoci i posádce při týdenním letu k Měsíci a zpět,“ zmiňuje Petr Černý. Říká, že případná účast v misi vesmírných turistů by mohla posunout i projekt vzdělávání hravou formou, který připravuje s manželkou.

Stovky milionů přihlášených

Že by japonský miliardář mohl při výběru z obrovského množství přihlášených ukázat zrovna na Petra Černého, se může zdát na první pohled jako hodně velká loterie. On sám to ale bere s nadhledem. „Do prvního kola se přihlásilo asi 500 milionů lidí. Je to hodně, ale na druhou stranu je to větší šance než vyhrát ve Sportce. Neví se, na základě jakých kritérií se bude postupovat do třetího kola. Ani neřekli, kolik lidí to bude. Druhé kolo registrace jsem udělal, teď se bude znovu čekat, někdy v květnu má probíhat třetí fáze. Čtvrtým kolem už je pohovor v Japonsku s panem Maezawou. Zajímavé je, že všechno hradí, i letenku,“ hlásí Petr Černý.

Proč bych to nezkusil?

Popisuje, že odmala vesmír miluje a dostat tam je jeho dětský sen. „Vždycky jsem obdivoval kosmonautiku. Ve Strakonicích působil i jediný český kosmonaut Vladimír Remek, což je také motivace. Když jsem měl nějaký sen, většinou se mi ho podařilo splnit. Tak proč bych se nemohl podívat do vesmíru? Když pro to nikdo nic neudělá, tak se mu sen nesplní. Musíte věřit tomu, že máte šanci,“ říká Petr Černý.

Souhlasí s rčením, že i samotná účast ve výběrových řízení je nezapomenutelnou zkušeností. I když to nevyjde, může si říct – byl jsem u toho. „Je zajímavé, že člověka posune dál i registrace. Už jen motivační dopis a popis mé osoby byl cenný z pohledu vylepšování angličtiny. V motivačním dopise jsem musel vymyslet, jaký přínos by pro mě let měl. Strávili jsme s tím tři hodiny,“ prozradil Petr Černý.

V technologiích vidí budoucnost. „Třeba za 20 nebo 30 let nebudou cesty do vesmíru nic zvláštního a bude se tam létat, jako teď cestujeme letadly. Když se to nepodaří mně, tak třeba mým dětem,“ říká Černý. Popisuje, že jsou země, které umějí s technologiemi pracovat lépe. „Když se podíváte na Jižní Koreu, tak to je země budoucnosti. Jsou úplně jinde, používají chytré telefony, které se k nám dostanou třeba až za tři roky. Ale jsou i země, které jsou ještě o 20 let za námi. Svět jde dopředu mílovými kroky a nikdy nevíte, s čím kdo přijde zítra,“ tvrdí Petr Černý.

Nové možnosti

V cestování do vesmíru nevidí jen na oko líbivý marketing technologických gigantů, ale i reálnou možnost. „Věřím, že to budoucnost je. Ve vesmíru je množství zdrojů. Když se je naučíme zpracovávat, nemusíme si tolik drancovat naši planetu. Třeba automatizovaná továrna na Měsíci by ulehčila našim zdrojům. Jsou plány i na odchyt meteoritů a jejich těžbu na oběžné dráze. Je tu tedy i komerční potenciál v souvislosti s nerostným bohatstvím. A kdybych se podíval do vesmíru, tak mám zodpovězenou otázku, jestli je Země kulatá nebo placatá,“ směje se Petr Černý.

Hledá také odpověď na otázky z roviny sci-fi. Nebude pak lidstvo čelit kritice jiné mimozemské civilizace, že už mu nestačí zdevastovaná Země a roztahuje se i na jiné placeny a hvězdy? „Naopak, mimozemšťané si mohou říci, že když byli lidé schopni dostat se až k nim, můžou je zkontaktovat. Kdyby nás teď kontaktovala jiná civilizace, budeme z toho zaskočení. Když byl v 19. století publikován román Válka světů, způsobilo to paniku mezi Američany, kteří ve strachu prchali do hor, protože si mysleli, že se to opravdu děje, když to bylo autenticky vysílané v rádiu. Podle mě nejsme na kontakt s cizí civilizací připraveni. Až budeme pravidelně létat do vesmíru, už pro nás nebude tak divné, že nám najednou zaklepe na rameno zelený mužíček a řekne: Jsme tady!“ líčí Petr Černý, který je přesvědčen, že někde v obrovském vesmíru také život existuje, i když nemusí blízký tomu našemu.

„Na téma mimozemských civilizací doporučuji knihu Piknik u cesty, která je u nás známá spíš pod názvem Stalker. Tam je krásně vysvětleno, že mimozemšťané už tu mohli být, jen to my svým myšlením nedokážeme pochopit na tom, co tu zanechali. V knize je přirovnání k lidem, kteří si udělají piknik u cesty a pohodí tam odpadky. Přijde k nim mravenec a absolutně tomu nerozumí, protože neví, co by to mohlo být,“ popisuje Černý.