Blanka Marková se narodila v Prešově. Rané dětství ale strávila v Praze, s rodiči se pak přestěhovala do Milevska, kde její otec působil jako ředitel hudební školy. Studovala pět let na reálném gymnáziu, potom absolvovala odbornou školu pro ženská povolání, a nakonec střední zdravotní školu. V Milevsku pracovala jako sestra v zubní ordinaci. S manželem ji pak osud zanesl do Vysokého Mýta, a nakonec do Písku, kde žije od roku 1961. Ovdověla už před šestnácti lety.

V Písku řadu let pracovala jako prodavačka v prodejně PPP. „Tam jsem byla asi sedm let a byla jsem tam moc spokojená, protože jsem ráda mezi lidmi,“ říká paní Marková. Ještě dnes si vzpomene, jaké zboží a v jaké kvalitě zákazníkům nabízeli. Od dětství byla nadšenou sokolkou. „Jezdila jsem na všechny sokolské slety,“ poznamenává. Celá léta se také podílela na činnosti píseckého Českého červeného kříže, účastnila se i mnoha soudních řízení jako přísedící. Ráda šila pro sebe i pro děti oblečení.

„Moc ráda jsem cestovala. Jezdili jsme hlavně po Československu, ale po sametové revoluci jsem mohla vyjet i za hranice,“ říká Blanka Marková a vzpomíná si, jak se na zahraničních zájezdech spalo třeba v autobusech. I v pokročilém věku byla paní Marková hodně aktivní, a tak jste ji ještě před pěti lety mohli potkat i na písecké plovárně U Václava.