Návrat veřejné služby. Mají si nezaměstnaní dávku odpracovat?

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá pozměňovací návrh, jehož cílem je vrátit institutu veřejné služby původní smysl. Měly by se stát nástrojem k aktivizaci dlouhodobě nezaměstnaných lidí, kteří žijí ze sociálních dávek. „ Návrh předpokládá, že lidé odkázaní na systém sociálních dávek, kteří se dobrovolně rozhodnou na veřejnou službu nastoupit, si mohou tímto způsobem přivydělat. Nabídku veřejné služby by jim měl zprostředkovat Úřad práce. Pokud však Úřad práce veřejnou službu klientovi nenabídne, jeho nárok na životní minimum zůstane zachován. Ti, kteří se do ní zapojí, by měli mít nárok na životní minimum 3410 korun, kdo odmítne, zůstane na existenčním minimu 2200 korun,“ sdělil Petr Habáň z ministerstva práce a sociálních věcí. Podle ministryně Michaely Marksové je hlavním cílem rozlišit v zákoně ty, kteří žijí z dávek a jakékoli práci se záměrně vyhýbají, od těch, kteří nově ztratili zaměstnání. Institut veřejných prací nesmí trestat například obyvatele regionů, kde dojde k hromadnému jednorázovému propouštění, nebo patří do skupin, které jsou na trhu práce skutečně znevýhodněni.

 „Obecně bych proti tomu nic neměl, aby dávka byla podmíněna nějakou prací pro společnost. Ovšem ze přesně stanovených podmínek. Muselo by to mít konkrétní pravidla, nastavené podmínky, za jakých to bude fungovat. Aby to neprobíhalo živelně. Pokud by se uzákonil institut veřejné služby, měl by mít jasná pravidla. A tak by se jako zákonná norma dodržovat měl a lidi by se tím měli řídit jako u jiných zákonů. A nemělo by to být vnímáno jako nějaké novodobé otroctví. Rozdíl by také měl být v tom, jestli daný člověk přijde poprvé, je nezaměstnaný krátkodobě, nebo bývá na úřadě práce opakovaně a dlouhodobě,“ sdělil Jan Záruba z úřadu práce v Jindřichově Hradci.

Veřejně prospěšné práce pomáhají městům i nezaměstnaným

Placená veřejná služba byla zrušena Ústavním soudem, ale města a obce můžou dál využívat institut veřejně prospěšných prací (VPP). Pracovníky platí úřad práce.

„V rámci VPP máme dvacet lidí, oproti loňsku je jich o pět víc, takže ten počet je dostačující.   Jejich náplní práce je úklid veřejných prostranství, zametání, hrabání. Jsme spokojeni, problém s nimi nemáme,“ uvedl Ivo Ježek, ředitel městských služeb v Jindřichově Hradci.

Už od roku 2012 využívají institut VPP také v Českém Krumlově. V jejich rámci mají lidé na starosti především úklidové a pomocné práce – úklid veřejného prostranství nebo údržbu zeleně.   „Máme pro ně v organizační struktuře vytvořena celkem tři pracovní místa. Původně jsme využívali institutu veřejné služby, kde se vystřídalo mnoho lidí nacházejících se v hmotné nouzi. Pokud by se obnovila veřejná služba v původní podobě, jak uvažuje ministerstvo práce, pak bychom zřejmě opět využívali i veřejné služby,“ sdělila Petra Nestávalová z městského úřadu s tím, že nemají vyčleněného žádného speciálního pracovníka na vedení zaměstnanců vykonávající VPP. „Při výběru vhodných lidí na VPP využíváme znalostí našich klientů v rámci sociální práce vykonávané odborem sociálních věcí a zdravotnictví. Jsme s jejich prací spokojeni. Zpravidla se jedná o lidi dlouhodobě nezaměstnané nebo obtížně zaměstnatelné,“ doplnila.

Veřejně prospěšné práce jako můstek k trvalému zaměstnání

Podle Petry Nestávalové využití institutu VPP vede jednak ke zlepšení sociální situace pracovníků, ale i k obnově jejich pracovních návyků. „Rovněž se podařilo zaměstnat jednoho z těchto klientů, který prošel jak výkonem veřejné služby, následně vykonával VPP a v současnosti je již v trvalém pracovním poměru s městem,“ informovala.

Pokračování v trvalém poměru není výjimkou. Takto začalo pracovat několik lidí také v Písku.  „Celkem máme 32 lidí na veřejně prospěšné práce, tento stav je optimální, víc není potřeba. Lidé pracují na úklidu města. V minulých letech jsme celkem přijali pět lidí do trvalého pracovního poměru, kteří se v rámci VPP osvědčili,“ řekla tisková mluvčí Kateřina Barchini.

Pracovníky v rámci VPP podporuje úřad práce. „Maximální výše příspěvku v rámci VPP může činit až 15 tisíc korun měsíčně. Jednotlivé krajské pobočky je mohou upravit podle konkrétní situace trhu práce. Roli při jejich stanovení hraje míra znevýhodnění uchazeče, aktuální situace na trhu práce v místě, mzdová hladina nebo počet uchazečů,“ řekla tisková mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková s tím, že se na pracovníky VPP přispívá po dohodnutou dobu, maximálně 12 měsíců, výjimečně až dva roky. „ Systém je výhodný pro všechny zúčastněné strany. Uchazeči o zaměstnání o zaměstnání získají na určitou dobu práci. Obce, kraje a firmy zase tolik potřebné zaměstnance, které by nemohly zaměstnat na stálo,“ dodala.

Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo právě jen při zimních nebo jarních údržbách.