„Textilní průmysl dostal po revoluci ránu do vazu,“ zahájil Radek Sobotka besedu s návštěvníky, kterým vysvětlil, že za to mohl hlavně rozpad takzvané Rady vzájemné hospodářské pomoci a úbytek vývozních příležitostí do východních států. Vražedný byl podle něj také srpen 2002, kdy se Pískem prohnala obrovská povodeň. „Jitex tím přišel o mnoho zakázek a zaměstnanců,“ zmínil Sobotka.

Jitex má už jen stovku zaměstnanců

Významným milníkem byly prý i roky 2004 a 2005, kdy došlo k otevření trhu čínskému zboží. „Čína toho využila a dovážela zboží v daleko nižší cenové hladině. Další ránu dostal textilní průmysl u nás, když si velcí odběratelé začali sami zboží z východu dovážet. Bohužel začala dominovat cena nad kvalitou. Podle mého názoru se jedná v úvozovkách o vykořisťování výrobců,“ poznamenal Radek Sobotka a jako světlý okamžik označil rok 2010, kdy Jitex navázal spolupráci s řetězcem Tesco, kam dodával návleky na postele.

„Textilní průmysl má jednu velkou výhodu, která je zároveň i nevýhodou. Určité procento konfekční práce se nedá robotizovat. Je to náročná práce, které si velmi vážím. Je to dřina, ale i radost,“ uvedl Radek Sobotka, který na sebe prozradil, že v textilním odvětví se pohybuje od roku 1985. Na přelomu let 1988 a 1989 začal pracovat v Jitexu, předtím studoval na školách v Jihlavě a Liberci. V Jitexu v létech největší slávy pracovaly čtyři tisícovky lidí, jejich počet se dnes smrsknul na stovku.

Radek Sobotka pak popsal hlavní provozy, kterými jsou pletárna, barevna, úprava a konfekce. „Když provádíme návštěvy po barevně, zaznívá dotaz, kam jde odpadní barevná voda. Pamětníci vědí, že kdysi tekla pod Jitextem červená nebo zelená voda. Dnes už ale máme čističku,“ řekl Sobotka. Zmínil, jak vypadá současná výroba Jitexu Comfort. Jmenovat tak lze například kolekce na všechna roční období, nebo kolekci výrobků, které už prý konkurence moc nevyrábí a oblíbila si je hlavně starší generace.

Velká část přednášky byla věnována funkčnímu prádlu, které údajně vychází z historie výroby Jitexu. Prvním kouskem funkčního textilu byly slavné pleny. „Důležitou funkci má v dnešní době také marketing. Proto je u nás možná známější strakonická firma Moira, přestože jí mnoho výrobků upravuje Jitex.“ Posluchači si pak mohli osahat současné výrobky Jitexu a zjistit výhody bavlny, ze které je textil vyráběn. Jak ale Radek Sobotka zmínil, Jitex dělá i výrobky ze syntetických materiálů.

Zboží pod výrobními náklady chce i stát

Podle Radka Sobotky mohou místní výrobci těžko konkurovat zahraničnímu dovozu levného zboží. „Když si někdo koupí za 60 korun tričko z bavlny, tak já mu říkám, že na té ceně se pohybují jen mé materiálové náklady na výrobek. My začínáme na cenách 200 korun. Musíme dodržovat různé ekologické předpisy, energie jsou drahé a stát nám také moc nepomáhá,“ řekl Sobotka a popsal zkušenost z výběrového řízení na výrobu policejních triček, která měl zájemce dodat za 60 korun za jeden kus. „To bylo strašně málo. Navrhovali jsme, aby to byl alespoň dvojnásobek, ale neúspěšně. Takže se to opět dodalo z Polska a Číny,“ připomněl Sobotka a doplnil, že když v roce 2010 dodal Jitex polokošile pro policii, byla s výrobky spokojenost.

Jako další pomyslný úspěšný počin představil dodávku textilu pro prestižní golfový seriál Czech Masters, České dráhy nebo Správu železniční dopravní cesty. „Jitex už není velká firma, ale v porovnání s českými společnostmi patří k větším. Já říkám, že český průmysl se nemá zatím kam vracet. Až bude mít kam, zase nebude s kým. Nemáme komu řemeslo předat. Rád bych věřil tomu, že se textilní firmy vrátí. Jenže problém vidím v tom, že každý by chtěl české výrobky, ale za ceny textilu z Bangladéše. Návratu textilního průmyslu věřím, ale bude to trvat dlouho, protože zatím textilní provozy zanikají,“ řekl Radek Sobotka.

Za problém označil české školství, které nové textiláky nevychovává. „Český textil na tom není dobře. Jediní, kdo mu mohou pomoci, jsou zákazníci. My máme ve firmě hodně dobré lidi, nedám na ně dopustit,“ uzavřel Radek Sobotka.