Písek zachvátila při muzejní noci zlatá horečka
PÍSEK – Zlatá muzejní noc přenesla v pátek 29. května návštěvníky Prácheňského muzea v Písku do doby, kdy se v Otavě rýžovalo zlato. Současně se mohli vydat na symbolickou cestu od pohádkového zlata ke zlatu skutečnému, jejímž vrcholem bylo slavnostní zahájení výstavy Terra Aurea. Ta představuje nové nálezy jihočeského zlata, včetně unikátně velkého zlatého valounu.
Slavnostní zahájení muzejní noci se konalo v 17 hodin na hradním nádvoří. Tam návštěvníky přivítalo také pohádkové tržiště, zazněly písně z pohádek, lidi pobavil kejklíř Jéňa a dělostřelec s pomocí dobrovolníků příchozím humornou formou vysvětlil, jak se nabíjí dělo a jaké kroky předcházejí chvíli, kdy z něj vyjde rána. A na to, že dobrovolníci ládovali střelným prachem miniaturní děla, která se vešla do ruky, to nakonec byla rána pořádná. Představily se také Clog Ladies se svým stepařským vystoupením.
Muzejní noc provázela i zábavná hra pro děti, které s kartičkou v ruce procházely muzeem a odpovídaly na otázky, které se vztahovaly k pohádkám. Kdo úspěšně splnil všechny úkoly dostal zlatý šperk, mohl si sám vyrazit zlatou minci. „Mně se nejvíc líbilo vystoupení dělostřelce, byl srandovní, takové dělo bych chtěl domů,“ řekl desetiletý Jonáš, který na akci dorazil s rodiči. „Na muzejní noc chodíme každý rok, je to moc pěkná akce. Teď si půjdeme prohlédnout výstavu zlatých nálezů, projdeme muzeum a musíme na školu rýžování, syn si to chce vyzkoušet,“ dodala jeho maminka Zuzana Bendová.
Výstava Terra Aurea představila největší dochovaný a spolehlivě zdokumentovaný zlatý nugget v České republice. Mimořádný nedávný nález z Vodňanska sestává z 21 kousků zlatých nuggetů o celkové hmotnosti 237, 3 gramů, přičemž největší z nich váží 105 gramů. „Kromě nejnovějšího unikátního nálezu na výstavě představujeme i dalších asi padesát jihočeských nuggetů zapůjčených ze soukromých sbírek a také ukázky vyrýžovaných zlatinek. Dočasnou expozici doplňují jejich mikrofotografie ukazující bohatost tvarů,“ popsal Jaroslav Cícha, geolog muzea a kurátor výstavy, který se tématice zlata dlouhodobě a systematicky věnuje ve své odborné činnosti. K výstavě v průběhu prázdnin navíc nabídne několik komentovaných prohlídek.
Zlatokopem na vlastní kůži
Jak těžký život měli zlatokopové si mohli lidé vyzkoušet na vlastní kůži na dolním nádvoří ve škole rýžování, kde jim správný postup ukazovali členové Klubu českých zlatokopů. Aby děti odcházely s vlastnoručně vyrýžovanou zlatinkou, dostaly pár zrníček zlata rovnou do písku, který pak ale musely z rýžovací pánve pod dohledem profesionálů správnými krouživými pohyby odplavit tak, aby nejtěžší zlatinky zůstaly na dně pánve.
„Rýžování zlata je koníček, člověk vyrazí s rodinou na víkend k řece, zarelaxuje, vyčistí si hlavu od starostí,“ řekl zlatokop Bohumil Toms ze Starých Prachatic, který je současně bývalým předsedou Klubu českých zlatokopů. Najít v říčním písku a štěrku pár zlatých zrníček přitom není nic lehkého. „Naši předci tímto způsobem prorýžovávali sedimenty proti toku řeky a přicházeli tak na primární výskyty zlata. Dostali se třeba z Písku až do Kašperských Hor,“ vysvětlil Bohumil Toms s tím, že rýžovat se může naučit kdokoliv, kdo je zručný a dokáže si osvojit správnou techniku. Kromě zlata se dají rýžovat navíc i další minerály, mimo jiné třeba české granáty či diamanty.
Říčky a potoky tekoucí ze Šumavy jsou dodnes zlatonosné, ale…
Dá se v dnešní době vůbec ještě vyrýžovat v tocích větší kus zlata? „Na výstavu do Prácheňského muzea jsem zapůjčil zlato, které jsem narýžoval na Blanici. Volyňka je také zlatonosná, stejně jako v podstatě všechny potoky, které tečou ze Šumavy. Z Blanice mám nugetík vážící tři čtvrtě gramu. Vyrýžované zlato má velkou hodnotu, je to totiž skvělý zážitek,“ zavtipkoval Bohumil Toms. „Zlato, které dnes na nádvoří používáme k rýžování, musíme kupovat. V řekách, když je štěstí, se dá narýžovat za den tak desetina gramu, v ampulkách, které tu máme, je asi tak půl gramu zlata. V současných cenách se gram zlata na toto rýžování prodává kolem čtyř tisíc korun. Člověk to musí dělat srdcem, ne kvůli penězům. Jsme tu kvůli dětem, aby si nemyslely, že řetízky se těží ze skály, ale pochopily, že výrobě předchází nějaký proces,“ vysvětlil Bohumil Toms.
Hlásí se dnes zájemci do Klubu českých zlatokopů? „Čas od času se někdo objeví, lidé ale dnes nechtějí být většinou organizovaní, potkáváme na řekách skupinky zlatokopů, kteří o zlatě něco ví, ale nejsou členy klubu. Pokud by chtěl někdo vidět opravdu evropskou elitu, má možnost od středy 29. července do pátku 31. července v Kestřanech, kde se bude konat mezinárodní mistrovství České a Slovenské republiky v rýžování zlata,“ podotýká Bohumil Toms.
Lidé, kteří se chtějí pokochat pohledem na největší úlovky novodobých zlatokopů na výstavě Terra Aurea v Prácheňském muzeu, mají možnost až do 7. září.

Diskuse k článku