Kdo si prošel koronavirem a chce pomoci ostatním nemocným, může darovat takzvanou rekonvalescentní plazmu. Ta představuje účinnou součást léčby onemocnění Covid-19. K pomoci stačí dvě návštěvy nemocnice. Během první se získá vzorek krve, a pokud se dobrovolník ukáže jako vhodný dárce, čeká ho samotný odběr. Ten není bolestivý a podobá se běžnému nabírání krve.

„Vlastní vpich je úplně stejný jako u dárců krve nebo jakýkoliv jiný odběr krve ze žíly. Jehla sice vypadá opticky silnější, ale má speciální tvar a ostrost. Bolestivost je tedy srovnatelná jako u běžného odběru u lékaře. Jediný rozdíl je v tom, že jehlička musí v žíle zůstat delší dobu, čtyřicet až padesát minut,“ popsal primář oddělení hematologie a transfúzní služby Martin Svoboda.

Dárci mají po odběru nárok na den volna v práci, aby se zotavili. První výzvu, aby se dárci hlásili, jindřichohradecká nemocnice zveřejnila na konci října. Během prvního týdne se přihlásilo deset dárců. Na transfúzní oddělení v budově jindřichohradecké polikliniky mohou zájemci přijít i bez objednání, a to v úterý a ve čtvrtek vždy od 9 do 10 anebo od 13 do 14 hodin.

„Především máme zájem o ty dárce, kteří prodělali těžší formu infekce. U kterých byla třeba nutná hospitalizace, nebo měli několik dní teploty nad osmatřicet stupňů. Dále jde především o muže anebo ženy, které ještě neprodělaly porod. Vážit musí víc než šedesát kilogramů, měli by mít dobrý žilní systém a kůži by jim nemělo zdobit nové tetování,“ doplnil primář Svoboda.

Plazmu pro boj s koronavirem také nemůže poskytnout ten, kdo ji při své léčbě obdržel od jiného dárce. „Může se ale v případě nutnosti využít jedna výjimka. U karanténní plazmy jsme schopni zkontrolovat některé virové márkry a zajistit bezpečnost plazmy. Ale protože ji potřebujeme použít poměrně rychle, tak se zpracovává na transfúzním oddělení českobudějovické nemocnice. Tam dojde k úpravě plazmy tak, aby se minimalizovalo riziko přenosu infekce,“ upřesnil Martin Svoboda.

Pokud nejde o koronavirovou epidemii, zpracovává se plazma obecně hlavně k výrobě léků. Z Jindřichova Hradce se dokonce odesílá do farmaceutických firem v Rakousku, Španělsku nebo Norsku. V České republice totiž nemáme vlastní výrobu plazmových léčiv. Menší část odebraných vzorků ale zůstává v jižních Čechách pro akutní léčbu.
„Využívá se v případech, u kterých dojde k velké spotřebě krve. S velkou spotřebou samotných krvinek totiž vzniká potřeba plazmy. Potom se to dává v poměru jedna ku jedné,“ zmínil primář. Darovanou plazmu využívají také speciální popáleninová centra.