Neveselé předpovědi Vladimíru Kukačkovi v posledních týdnech bohužel vycházejí. Sucho a horko snižují objem vody v obhospodařovaných rybnících o 2,5 procenta týdne. Poté, co v pátek 31. července zaznamenala společnost úbytek proti běžnému zadržovanému objemu 34,5 procenta, Kukačka předpověděl, že za týden to bude už 37 procent. Přesně tolik naměřili.

Konkrétně to znamená, že ze standardních 75 milionů kubíků vody je pryč zhruba 28 milionů a tempo nepolevuje. Dalo by se použít přirovnání srozumitelné přinejmenším všem návštěvníkům Třeboně: jen od počátku srpna už vyschl nejméně celý rybník Svět.

Nouze trvá od podzimu

Jde o rekordní pokles stavu ve známé historii třeboňského rybářství. „Jsem z rybářského rodu a pamětníci říkají, že nastalo největší sucho od roku 1946. Srážkově je podle čísel nejhorší rok od jednašedesátého,“ poznamenává Vladimír Kukačka.

Občas se objevuje porovnání letošního sucha s rokem 2015, ale má jeden háček. „Před jedenácti lety jsme na tom byli srážkově podobně, jenže v roce 2015 jsme měli lepší výchozí pozici,“ říká třeboňský výrobní ředitel. „Měli jsme vodu ze zimy. Letos ale táhneme vodní dluh už od podzimu, startovali jsme se ztrátou.“ Pro názornost Kukačka zmiňuje zkušenost. „Když jsem začal pracovat v rybářství, a to není tak dlouho, běžnou praxí bylo, že se na podzim rybníky slovily a nechávaly se takzvaně vymrznout. Kvůli zoohygieně, oživení a občerstvení dna a podobně. V podstatě devadesát devět procent rybníka se nechalo vyzimovat, dno oschlo, rozpraskalo, rybník se zároveň zbavil parazitů, pokud tam nějací byli.“

Tenkrát se voda začala do rybníků vracet až v lednu, mnohdy i později. „Třeba až na konci února a v březnu nebo v dubnu se nasazovala ryba. Když dnes rybníky slovíme, necháme je oschnout dva dny a musíme do nich hned začít chytat vodu, tato praxe už trvá několik let. A přesto nemají vody dost. Srážky přestaly být pravidelné a přicházejí v extrémních situacích, ale nejvíc chybí sněhová, zimní voda,“ zdůrazňuje Vladimír Kukačka.

Předčasné odlovy

Rybáři stejně jako většina obyvatel vyhlížejí déšť, ale předpověď příznivá není. Podle různých měření už teď chybí až 150 milimetrů srážek, což je bezmála čtvrtina ročního úhrnu. Na otázku, co nejúčinnějšího mohou rybáři dělat, odpovídá Kukačka s ironií: „Nejúspěšnější je modlení, to je to, co můžeme udělat. Maximálně jsme ale zvýšili monitoring na rybnících, abychom situaci podchytili. Chlapi teď nedělají nic jiného, než že jezdí okolo rybníků. Tam, kde jsou elektrické přípojky, máme nasazenou areační techniku,“ vypočítává aktuální možnosti. (Areační technika slouží k provzdušňování vody.)

Aktivitou, která vzbudila pozornost, je předčasný odlov z rybníků, kde se to ukázalo jako nezbytné, aby obsádka neuhynula. „Jde zhruba o deset rybníků, ale pokud se situace nezlepší, budeme pokračovat. Tento týden jsme žádný rybník nelovili, příští týden možná budeme muset přistoupit k výlovu dvou na chlumecku. V normálním termínu by se lovily za tři měsíce…“ podotýká Kukačka. „Už několikrát jsme u ryb zaznamenali takzvané nouzové dýchání, kdy rybičky vyjedou nahoru. Pak zkoušíme odchytat z toho zbytku vody, co v rybníce zůstal, větší část obsádky tak, abychom eliminovali riziko úhynu. A zkusíme je přilovit do nějakého jiného rybníka.“

Ředitel zdůrazňuje, že tyto manévry se týkají většinou rybníků, ve kterých se chová násada, čili mladší a menší kategorie ryb. „Rybníky s tržní rybou jsme ještě nelovili.“

Jak zajistit vodu pro sádky?

Proti letošnímu horku a suchu nefunguje ani slavná Zlatá stoka vystavěná podle plánu Štěpánka Netolického a propojující rybniční soustavy. Kukačka to vysvětluje prakticky: „Zlatá stoka je sice slavná, ale musí mít zdroj vody. Pro Zlatou stoku je zdrojem Lužnice a pokud v Lužnici neteče voda, nemůžete téct ani ve Zlaté stoce. Něco málo tam pouštíme, ale nanejvýš tak na sanaci. Do Třeboně už se Zlatá stoka téměř nedostane.“

Snížený vodní stav neprospívá ani kvalitě vody a v důsledku trpí i ryby. „Ve vodě dochází k rozkolísání kyslíku. Čím je zelenější, čím víc je v ní zelených rostlin, řas, někde i sinic, tím spíš nastávají ve slunečných dnech extrémy. V odpoledních hodinách jde o výrazné přesycení vody kyslíkem, které se může dostat až do úrovně tři sta procent běžného nasycení. A naopak, těsně před rozedněním nebo při rozednění dochází k lokálním kyslíkovým deficitům,“ uvádí Vladimír Kukačka.

Stav na jihočeských rybnících probouzí skepsi co se týká celého roku 2026 a samozřejmě hospodářských výsledků. Jen dosud není jasné, jak silný dopad rybáři pocítí eventuálně nakolik bude možné ztráty kompenzovat. „Začínáme ve spolupráci s profesním Rybářským sdružením monitorovat situaci tak, abychom měli podklady pro jednání na ministerstvu. Ale nedokážeme zatím přesně předjímat,“ připouští Kukačka. „Připravujeme několik variant vývoje pro následující měsíce a možnosti výlovu, nebo nevýlovu, sádkování ryb a podobně. A mimo jiné – když vylovíte, musíte ryby také někam prodat.“

Rybářství se setkává s dotazy, jak velké škody očekávají, ale právě to významně závisí na okolnosti, jak se podaří ryby po výlovu sádkovat. „K sádkování potřebujete vodu, která je v rybnících nad sádkami. A pokud ji tam nemáte, sádkovat nemůžete.“ Odhaduje se, že hladina některých z těchto rybníků je metr až půl druhého metru pod normálem. „Ty rybníky pak nemůžete lovit. Máme proto už teď jeden krizový scénář, že nebudeme lovit několik set hektarů rybníků, protože budou jediným zdrojem vody pro sádky pod nimi,“ říká Vladimír Kukačka.