„Stromy mají díky tomuto speciálnímu systému dostatek prostoru pro kořeny, vhodnou půdu a také vláhu, rostou rychleji, daří se jim, a proto na stanovišti mohou být desítky let. Prokořeňovací buňky proto začíná používat stále více měst, v České republice je to například Praha, Brno či Ostrava,“ řekl David Schwedt z odboru životního prostředí.

„Využití tohoto systému by mělo smysl i v Písku. Máme již vytipované dvě lokality, kde bychom je chtěli vyzkoušet, a to v severní části Husova náměstí a v části Erbenovy ulice, kde by se letos měla rekonstruovat vodohospodářská infrastruktura a součástí prací bude i výsadba nových stromů,“ přiblížil plány koordinátor městské zeleně Ondřej Kofroň. Využití prokořeňovacího systému by umožnilo výsadbu dlouhověkých dřevin s velkou korunu.

Systém spočívá v umístění speciálních buněk do země, díky nim se vytvoří požadovaný prostor pro kořenový systém stromu, zároveň jsou buňky schopny zabránit prokořeňování mimo ně. Systém také zachycuje dešťovou vodu, strom tak má dostatek vláhy i v době dlouhodobého sucha. „Buňky se také naplní substrátem, který dodá stromu potřebné živiny. A vzhledem ke konstrukci buněk nedojde postupem času ke zhutnění zeminy, protože je seshora chráněna. Stromu se tak vytváří co nejpříznivější podmínky, a to má vliv na jeho růst a dlouhodobou perspektivu na stanovišti, kde by za běžných podmínek živořil,“ poznamenal David Schwedt.

Výsadba dřevin v centrech měst je velmi důležitá pro vytváření příznivého mikroklimatu v ulicích, a to je v souvislosti s globálním oteplováním velmi důležité. „Je proto velmi žádoucí vytvářet stromům co nejlepší podmínky pro růst,“ dodal Ondřej Kofroň.