Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého - Jižní Čechy Teď!
14. 9. 2016 9:05

Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého

Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
Zobrazit galerii (15)
Práce ve výšce má své kouzlo. Není ale pro každého
TÁBOR – Práce ve výšce má své kouzlo. Aspoň to tvrdí parta, která vyměnila během uplynulých týdnů střechu na činžovním domě 2082 – 2085 v ulici Dukelských bojovníků v Táboře. Zakázku vysoutěžila strakonická firma Střechy Izolace Holub, která pro táborskou městskou společnost Bytes pracovala poprvé. Užila si během akce svoje – od podezření, že nebude možné zahájit práce v termínu kvůli hnízdění rorýsů a netopýrů – které se nepotvrdilo, až po přívalové deště, těch bylo od června do půlky srpna několik. Nakonec práce zdárně dospěly do konce a řemeslníci, které už měli lidé z domu skoro za domácí, putovali zase o stavbu a město dál.

 

Lávka místo lešení

Na střeše pracovaly dvě party, celkem osm lidí, z toho čtyři zkušení řemeslníci a čtyři pomocníci. Jednu partu přizval majitel firmy Jaroslav Holub z Plzně a parťákem na střeše byl právě Plzeňák Adam Fryželka. Pracovalo se i o víkendech, majitel firmy Jaroslav Holub přijížděl velmi často osobně.

„Každá střecha má svá specifika, tento dům je v širší památkové zóně, takže nová střecha musí podle podmínky památkářů vypadal úplně stejně jako ta předchozí. Proto jsme si ji napřed nafotili. Sejmuli jsme část, přišel stavební dozor, odsouhlasil postup a mohli jsme pokračovat. Střecha má několik vrstev, fólii a pak střešní krytinu. Kde jsme sundali krytinu, hned jsme pokládali fólii a latě, aby do domu nezateklo, protože dešťů jsme si během této akce užili dost. Když se to udělá dobře, ani přívalový déšť nenadělá škody, i když na pohled je na střeše jen fólie,“ popsal Adam Fryželka. „Náš důležitý pomocník je radar, kterým zjišťujeme předpověď počasí. Podle něj se řídíme, jestli na stavbu jdeme nebo jsme tam zbyteční.“

Napřed začal kolem střechy vznikat ochoz. „Bytes trval na tomto domě na zhotovení ochozu. To je i pro nás velká výhoda. Zábradlí je nad úrovní okraje střechy, tím nemusí být lidé jištění a mají lepší pohyblivost,“ konstatoval parťák. Jednatel táborského Bytesu Ondřej Semerák vysvětlil, že přáním městského správce bytů byla práce z lávky i proto, že je to levnější než stavba lešení, „Hlavně jsme ale nechtěli na tak dlouhou dobu obtěžovat lešením kolem domu nájemníky,“ dodal. Celá výměna střechy trvala tři měsíce a stála přes tři miliony korun.

Kdo se nebojí výšek, dobře si vydělá

Adam Fryželka je původně zámečník. Devět let pracuje jako pokrývač, tři roky sám podniká. „To není atomová fyzika, aby se to člověk nenaučil, když si o tom něco načte a je zručný,“ říká. „Je to zajímavě placená práce a je lepší ji dělat na vlastní živnost než být zaměstnaný,“ prozradil. „Dostanete se na místa, kam se lidi normálně nepodívají. Třeba v Plzni na střechu radnice nebo na takzvaný mrakodrap. S panem Holubem spolupracujeme rádi, už jsme pro něj dělali víckrát, jinak obvykle pracujeme na Plzeňsku, Karlovarsku, ale i v Německu,“ popsal parťák pokrývačů a svěřil se, že celá parta chodila v Táboře na obědy do hospůdky Nový Ráj. „Když jsme šli z oběda, samozřejmě jsme si z dálky prohlíželi střechu a musím říct, že jsme z ní měli radost. Snažíme se dělat pěkně a kvalitně,“ řekl mladý parťák za všechny. „Musí to dělat lidi, kterým nevadí práce, ani špinavá, ani v zimě, ale když pak projíždíte městem a říkáte si: tady jsem dělal a zákazník byl spokojený, je to super.“

Najít ale dnes šikovné lidi do party, to je prý jako vyhrát ve Sportce. „Celý loňský rok jsem měl inzerát na úřadu práce. A za celý rok se mi nikdo neozval. Takže když občas v létě přijdou studenti na brigádu, tak jim říkám, že řemeslo má zlaté dno. Kdoví, jestli s tou jejich vysokou školou vůbec najdou uplatnění, zatímco tady bude práce vždycky dost. Kdo je šikovný, udělá si svoji partičku a vydělá si fakt pěkné peníze,“ pokračoval Adam Fryželka. Není to ale práce úplně pro každého. „Jsou tu i čtyřicátníci, znám i šedesátileté pokrývače, ale taky třicátníka, který to nedal. Když v létě přijímáme brigádníky, na zkoušku musí vlézt na střechu. Jednou už se nám stalo, že jsme jednoho zájemce pak museli snést dolů. Zjistil, že to nezvládne. První otázka proto zní – bojíte se výšek?“

Příště zas za dvacet let?

Dnes je hotovo a jednatel Bytesu Ondřej Semerák může hodnotit: „Firma pana Holuba dělala pro Bytes poprvé, takže to pro nás byla referenční zakázka. Přestože nás na startu potkaly komplikace a řešili jsme, jestli pod střechou nehnízdí netopýři nebo rorýsi, nakonec se začalo včas a práce je převzata, všechno proběhlo bez problémů. Byly tam jen drobné vícepráce, opravily se i poškozené komíny.“

Památkáři by si pro dům v ochranné památkové zóně táborského Starého města přáli keramické tašky. Jenže ty jsou těžké a krov půdních nástaveb, které byly na domě v roce 1996 vybudovány, by takovou střechu neunesl. Střecha se tedy znovu pokryla cementovláknitou krytinou a snad je znovu na dvacet let vystaráno.

 

 

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.