Jižní Čechy TEĎ - nejrychlejší zprávy z regionů
 
 
 

Kdy a kam

  • Začarovaný les

    pondělí 22.7 10:00 - Protivín, KD

    Loutková pohádka.

  • Kašpárek a prasátko

    pondělí 22.7 15:00 - Protivín KD

    Loutková pohádka.

Zobrazit všechny události
 

Ivo Grabmüller o veselých i mrazivých zážitcích z nejvyšších vrcholů sedmi světadílů

Aconcagua , Autor: Archiv Iva Grabmüllera

Aconcagua     Autor: Archiv Iva Grabmüllera

JIŽNÍ ČECHY/PRACHATICE – Jen pět Čechů si zatím připsalo zdolání takzvané Koruny světa tak jako Jihočech Ivo Grabmüller. Vystoupal na nejvyšší vrcholy sedmi světadílů a letos v květnu Korunu světa zakončil na nejvyšší hoře světa a dočkal se i přijetí doma na prachatické radnici. A nebyl proti tomu podělit se o nejzajímavější i nejnebezpečnější zážitky.

 

Koruna světa je horolezecká výzva. Náročná na fyzickou kondici i finance a také na čas a rovněž jde o hodně nebezpečný podnik. Vrcholy sedmi světových kontinentů stoupají do nadmořských výšek přes pět tisíc metrů, panují na nich drsné klimatické podmínky jako třeba v Antarktidě nebo na Everestu, ale patří k nim i těžké pochody pralesem v Indonésii a obavy o to, jestli nejdete přes území někdejších lidožroutů.

Triatlonista a stavař z Prachatic Ivo Grabmüller vrcholy sedmi kontinentů zdolával postupně devět let. Začal v roce 2009 na legendárním africkém Kilimandžáru a skončil letos na Mont Everestu. Do Koruny světa patří například ještě jihoamerická Aconcagua, severoamerická Denali, kavkazský Elbrus, Vinson Masif v Antarktidě nebo Carstensz Pyramid na Nové Guinei. K nim přidal Ivo Grabmüller například i Mont Keniu nebo Mont Blanc či Muztagh Atu a osmitisícovku Čo Iji v Číně.

Když se posadil před novináře, sálal z něj životní optimismus a dobrá nálada, i přesto, že přišel o části prstů na obou rukách kvůli těžkým omrzlinám, které si přivezl z Everestu, kde se ocitl bez kyslíku, nebyl aklimatizovaný na sestup bez něj a dlouhé hodiny sám ve tmě bojoval o život a přestával i vidět. Nebo navzdory tomu, že na Everestu ho okradli o českou vlajku, kterou chtěl vynést na vrchol i se znakem Jihočeského kraje a Prachatic. Nebo navzdory tomu, že na Nové Guinei se ocitl mezi dvěma kmeny vyřizujícími si účty a hrozilo, že se stane součástí konfliktu na ostří nože. Přesto vše vtipkoval, poutavě vyprávěl o zážitcích, jaké má málokdo a o každé expedici by mohl napsat knihu.

Setkání s prachatickými novináři začalo chlapským vtipkováním o omrzlinách a jejich následcích, které utrpěl na obou rukách. Léčba byla dlouhá a omrzliny jsou navíc velmi bolestivá záležitost. Nakonec přišel o několik článků a částí prstů na obou rukách. Omrzliny utrpěl na Everestu, při návratu z vrcholu, když musel na chvíli sundávat péřové rukavice při střídání fixních lan.

Nakonec měl ale štěstí a palci a ukazováky může stále uchopovat věci. A také začal opět jezdit na kole a také plavaz, takže triatlonu se se svou ženou, také triatlonistkou, bude moc věnovat dál. „Na tom silničním kole to bude komplikovanější, ale na tom biku to půjde vyřešit technicky," řekl o tom, jak bude moct na kolech řadit a brzdit. A padl i novinářský dotaz, zda uhraje na následky omrzlin osvobození od domácích prací. „Občas jim pohrozím, že zase někam pojedu a nic po mě nechtějí," smál se Ivo Grabmüller.

Opakované cesty na vrcholy, které už zdolal, ale nejsou jen planý plán. Dostal totiž nabídku, aby zkusil vystoupat na Everest znovu i z druhé (čínské) strany. „Je to levnější, ale těžší," řekl s tím, že z nepálské strany se jde s mačkami po sněhu, ale z čínské se musí po skalách a je tu i šedesátimetrová stěna, která se zdolává po žebříku.

Ale že už by nikam nejel, nevyloučil. Jiné trasy výstupů ale představují i logistický problém a je na ně třeba nést více nákladu než po tradičních trasách. „Třeba na Nové Guinei by to šlo, ale v tu chvíli se tam dostaneš do kontaktu s domorodci a věř tomu, že už nejsou lidožrouti," směje se. V zápětí ale řekl, že se s ním domlouvali další prachatičtí triatlonisté jako třeba Jan Hron, že by příští rok vystoupali společně na Mont Blanc nebo na Elbrus a možná tím začne cesta dalších Prachatičáků za Korunou světa.

Povídání s novináři tak začalo vlastně od konce – léčení omrzlin a dalších plánů – ale pak se vrátilo na začátek. Proč Koruna světa? Ivo Grabmüller sportoval celý život – běhal a lyžoval. A doufal, že v tom dosáhne světové špičky, ale to se nepodařilo. Tak přesedlal na triatlon. „S většími či menšími úspěchy," řekl o tom, jak se mu dařilo. A tak hledal dál. A horolezectví bylo pro zdatného chlapa ze Šumavy logické. „Prostě ty kopce máš za zády, tak jsem si říkal, že zkusím tohle," vysvětluje pětaapadesátiletý Ivo, který je od pohledu v lepší kondici než mnohem mladší muži. Když ho potkáte v prachatickém bazénu na tréninku, nevidíte na něm ani gram zbytečného tuku.

První cesta vedla v roce 2009 na Kilimandžáro. Inspiroval ho kamarád Roman Kübelbeck, který na tomto zasněženém africkém vrcholku byl rok před tím. „Později uzrál nějak nápad tu Korunu světa zkusit, i když jsem věděl, že na konci mě čeká Everest a ještě před tím Denali a spousta jiných kopců, o kterých jsem neměl ani tušení a nevěděl jsem, co to obnáší," řekl. Musel tak především sbírat zkušenosti a informace.

S kamarádem, s kterým byl na Kilimandžáru, společně plánovali, že vystoupají i na jihoamerickou Aconcaggu, ale mezi tím se oba věnovali jiným cestám a když se Ivo Grabmüller vracel v roce 2012 z Patagonie, dozvěděl se, že kamarád při výstupu na Aconcaguu zemřel. „To byl ten impuls, který mě rozhýbal," řekl. A od té doby to na Everst trvalo ještě sedm let...

V příštím díle vzpomínek na výstupy se podíváme na kavkazký Elbrus, na který Ivo rád vzpomíná a rád by se tam ještě někdy podíval. I proto, že tam může zúročit své předrevoluční studium ruštiny.

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace