Má smysl chodit k volbám? - Jižní Čechy Teď!
10. 11. 2018 8:00

Má smysl chodit k volbám?

Včera vydal deník Právo titulní článek, který začínal větou: Volby jsou věc jedna, reálná politika druhá. A popisuje přehled radnic větších měst, kde se ČSSD probojovala do koalic, ačkoliv její výsledek byl nejchabější v historii. Už to slovo - probojovala! O čem ty volby vlastně jsou? Aby se vyhodily peníze za tisk volebních lístků, práci volebních komisí, voliči si utrhli ze svého volného času, dali najevo svou vůli, rozdali karty a po volbách se začalo v zákulisí zuřivě bojovat o to, aby všechno bylo jinak?

Má smysl chodit k volbám? - Jižní Čechy Teď!

 

Podívejte se na příklad několika jihočeských měst. V Písku měla KSČM v roce 1994 a ještě i v roce 2002 pět mandátů. Komunisté se tehdy opakovaně dožadovali toho, aby ve vedení města bylo poměrné zastoupení podle volebního výsledku. Tehdy nejsilnější ODS ale na ně dělala dlouhý nos a do vlády si vzala třeba lidovce, kteří měli v roce 1994 všehovšudy dva mandáty. Po kmotrovsko-nečasovském skandálu poslali písečtí voliči ODS do kopru – v roce 2014 skončila v Písku s jedním křeslem. Volby tehdy s převahou vyhrála ČSSD. A co udělali ostatní? Spikli se za jejími zády a vítěze voleb odšoupli do opozice. Znechucení voličů se projevilo o čtyři roky později ještě větším rozdrobením sil. A co se nestalo? Bez tiché podpory KSČM – která už ale má letos jen dvě křesla, se náhle koalice Pro Písek (včetně antikomunistické TOP 09), ČSSD a KDU-ČSL neobejde. A tak zástupci této koalice tvrdí, že oni se komunistů o žádné hlasy neprosí, nemají s nimi žádnou dohodu – ale zvoleni by bez nich zjevně nebyli. Občané jim tuto licoměrnost na internetových diskusích právem mlátí o hlavy. Bez dobré vůle komunistů by na radnici neseděli. A vůbec jim to náhle nesmrdí.

V Táboře o bytí a nebytí koalice rozhoduje jediný hlas, který získala ČSSD. To je zřejmě ten výsledek reálné politiky, jak o něm píše Právo. Mají být na sebe v Táboře sociální demokraté hrdí, že „vybojovali“ křeslo místostarostky, když do zastupitelstva prolezli s jediným mandátem s odřenýma ušima a skončili ze zvolených stran úplně poslední? Respektive křeslo si vybojovala místostarostka Bastlová, za kterou zástupci možných koalic běhali s nabídkami, jelikož její jediný hlas se stal jazýčkem na vahách. A obě možné koalice – s ANO nebo bez, bojovaly o hlas sociální demokratky bez ohledu na to, že právě ona na místostarostenské židli seděla předchozích osm let. A jestli za ty roky klesl volební výsledek sociálních demokratů z pěti křesel na jedno, její výsledky na tom bezpochyby také mají svůj podíl. Například kvůli slibovanému domovu důchodců, kde se za ty roky ještě ani nekoplo do země. Kdo by se ale zabýval tím, co dávají najevo voliči, že…

A třeba v Milevsku? Vítězní Jihočeši vyšachovali druhou ODS, která má úplně stejný počet mandátů – a vůbec je nezajímá, že tím zadupali do země přání druhé nejsilnější skupiny voličů ve městě. V Milevsku ale aspoň mají tolik odvahy, že když se neobejdou bez dvou hlasů komunistů, veřejně je přizvali do koalice. I tady by ale tato koalice nevznikla bez jediného hlasu, který utržila ČSSD. Jinak by se musel první s druhým domluvit.

Že spolu Ivan Radosta z Jihočechů a Zdeněk Herout z ODS mluvit nedokážou? Proč by tím měli být biti voliči? Tak ať svoje lídrovské pozice přenechají lepším vyjednavačům. U Milevska je třeba připomenout, že jako první našla odvahu spolupracovat v radě města i s KSČM tehdejší starostka, sociální demokratka Ivana Stráská. Respektovala, že voliči v Milevsku KSČM své hlasy dali – a to bylo v době, kdy v sousedním Písku nechtěli o poměrném zastoupení podle výsledku voleb ani slyšet. Koneckonců KSČM v Milevsku reprezentují stále titíž lidé – a i pro současnou koalici Jihočechů s ANO jsou to náhle „přece normální, rozumní chlapi, které všichni známe.“ O tom žádné pochyby. Ale proč tedy nemohli být v radě města zastoupeni i v minulém volebním období? Protože tehdy nebyli potřeba k tomu, aby se poslala do outu druhá nejsilnější ODS – která ale samozřejmě celé roky svého vládnutí nikdy spolupráci s komunisty nepřipustila. A také ji nezajímalo, že komunisty ve volbách docela vydatná skupina voličů v Milevsku podporuje. Na oplátku se nynější koalice rozhodla, že druhá nejsilnější strana ODS nemá nárok ani na jediné místo v radě města.

Zbývá snad už jen poznamenat, že v KSČM většinou zbyli ti, kteří neměli žaludek na to počátkem 90. let rychle převléct kabát a nabarvit si ho třeba na oranžovo nebo i na modro… A ti teď budou ohrnovat nad komunisty nos? K smíchu!

Co z toho všeho plyne? Politici se občas podivují, proč je volební účast tak nízká. Jestliže ale volič vidí, že je mu jeho volební snažení nanic, proč by se měl obtěžovat k volbám? Politici, hlavně si to nepřekládejte jinak. Nevolič není líný ignorant, neochotný docenit vaše úžasné výsledky. Nevolič vám dává najevo, že politika je špína, která ho nezajímá.To vy jste ho svým konáním znechutili a otrávili. Ano, svou pasivitou dává nevolič zelenou k nástupu těm, které třeba ani nechtěl a proti kterým pak brblá v hospodě. Co ale bude jinak, když k volbám půjde? Šikovní povolební vyjednavači nakonec v zákulisí stejně všechno dohodnou v rozporu s volebním výsledkem. Tak proč by měl k volbám chodit?

Dokud se neuzákoní, že minimálně v komunální politice se budou vedoucí místa obsazovat poměrným systémem – tedy podle přání voličů, chuť chodit k volbám se nezmění. A že si politici neumí ani ve snu představit, jak by na radnici seděl komunista s topákem nebo ódéesákem? Promiňte, ale do toho nám, voličům, vůbec nic není. Jestliže si tuto kombinaci ve volbách navolíme, je vaše povinnost se domluvit, jak budete společně vládnout. My po vás ostatně v obcích nechceme, abyste společně řešili, jestli inklinujeme k západu nebo k východu, jestli chceme být v NATO, v EU nebo dostavovat s Rusy jadernou elektrárnu Temelín. Chceme, abyste se dohodli, jestli opravit kanalizaci nebo kulturní dům, jestli jezdit městskou dopravou zadarmo – prostě úplně obyčejné věci pro život. Většinou stejně máte podobné volební programy a jestli náhodou netušíte, co je pro občany priorita, co chtějí, a co ne, tak se jich ptejte! Třeba v referendu nebo anketách. A pak vůli lidí respektujte. Teprve pak si vás lidé budou vážit. Zatím ale svoje politické umění soustředíte na to, jak povolebními zákulisními vyjednáváními zvrátit a překroutit vůli občanů, která vzešla z voleb.

A abych nebyla tak negativní – že to jde, ukazuje příklad z Bechyně. Tamní starosta Pavel Houdek nehrotí politický boj a voliči mu před měsícem dali znovu velkou podporu. Po volbách se tam dohodli hned první den – vedení města zůstane ve složení Občané pro Bechyni + ANO (což souviselo i s tím, kdo může či nemůže opustit své zaměstnání), a v radě města budou zastoupeny VŠECHNY zvolené strany. Světe, div se, i zástupce TOP 09 vedle zástupkyně KSČM. „Tady jsou lidi normální,“ konstatoval bývalý voják a nynější starosta Bechyně Pavel Houdek. No – právě…

Libuše Kolářová
Libuše Kolářová

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.