V kině tento žánr vynikne úplně jinak než v běžném prostředí. Zásadním rozdílem mezi Fotojatky a ostatními fotofestivaly je forma prezentace: místo výstav jsou fotografické série promítány na filmové plátno, a to s pečlivě vybraným hudebním či zvukovým doprovodem, který umocňuje emocionální účinek. „Název festivalu se nevztahuje k tomu, že by festival promítal zběsilé fotky, ale spíš k tomu, že za jediný večer diváci zhlédnou na plátně kina několik set skvělých snímků,“ říká organizátor Jan Flaška, který jednotlivé projekce prokládá rozhovory s autory, interaktivními kvízy či parodiemi na výukové přednášky.

Program obsahuje výběr z nejlepších světových fotografií, mimo jiné vítěze World Press Photo 2020 Nikity Teryoshina (Německo). Nabídne také srovnání různých autorských přístupů k podobným tématům – například vztah člověka a přírody tematizují Dan Materna (Česko), Jan Holkup (Česko) a Peter Korček (Slovensko) každý odlišným způsobem – leteckými záběry, snímky bizarních mysliveckých posedů nebo melancholických zátiší s městskou zelení. Diváci mohou porovnat i různé přístupy k pouliční fotografii: intuitivní snímky Filipa Machače (Německo) jsou téměř dokonalým protikladem geometrických postřehů Denise Cherima (Španělsko) a pohotově vtipných momentek Anthimose Ntagkase (Řecko).

Intimní dokument letos zastupují tři fotografky: Barbara Peacock (USA), která dá návštěvníkům nahlédnout do amerických ložnic, Magdalena Wywrot (Polsko), osobitě dokumentující dospívání vlastní dcery, a třiaosmdesátiletá Marna Clarke (USA), která se pomocí fotografie vyrovnává s výzvami stárnutí. Drzá, směšná a děsivá série z vojenských veletrhů Nikity Teryoshina (Německo) poukazuje na falešný lesk obchodů se zbraněmi, zatímco pečlivě aranžované vtipné scény Franka Kunerta (Německo) donutí diváka zamyslet se nad každodenními paradoxy i vlastními touhami a obavami. Promítání fotografií významných autorů doplní série anonymních amatérských rodinných snímků z alb, zakoupených na internetu, které nabídnou neobvyklý pohled na život v normalizačním Československu.

Výtěžek ze vstupného dostanou Lékaři bez hranic

Každé projekci předchází úvod, samotné promítání je ovšem bez komentáře. Jednotlivé projekce, ozvučené pečlivě vybíranou hudbou, jsou prokládané výstupy ve stylu standup comedy. Festival Fotojatka je unikátní nejen tím, že fotografická díla namísto výstav v galeriích představuje v podobě ozvučených slideshow v kinech, ale i tím, že se již počtvrté koná zcela bez peněz, bez grantů a sponzorů. Autoři i organizátoři se zřekli svých honorářů a výtěžek ze vstupného obdrží Lékaři bez hranic.

Tato přehlídka vznikla v roce 2007 v Českých Budějovicích z popudu biologa a fotografa Martina Šálka a v prvním ročníku představila zejména místní autory. Již od druhého ročníku se ale začala zaměřovat na tvůrčí a dokumentární fotografii z Čech i zbytku světa a rozšířila svou působnost i na Brno a Prahu. Přibyla postupně další města, kde se program odehrává formou ozvěn festivalu. Přes svůj podivný název Fotojatka nikdy nepromítala fotografie obsahující násilí, ani nešla do přílišného undergroundu či nesrozumitelnosti – zásadou bylo vybírat fotografie, které i bez zbytečných popisů osloví široké publikum a přitom se svou kvalitou a originalitou vymykají většinové tvorbě.

Hlavnímu večeru bude předcházet čtvrteční procházka večerním městem s guerillovým minipromítáním na fasády domů. Pokud nebude pršet, sraz je Samsonovy kašny ve 21 hodin. „Promítat se budou série z minulých ročníků. Nečekejte, prosím, nic velkého, mám jen kapesní miniprojektor na baterie a o zvuk se postará jen maličký reproduktor,“ upozorňuje Flaška.

V případě deště se akce přesouvá do Kavárny Matice. V sobotu 20. května se v Kotvě koná od 10 hodin workshop nazvaný IMPULZZZ pro (ne)fotografy, kdy všichni účastníci dostanou stejné fotografické úkoly a omezený čas a místo na jejich ztvárnění. Výsledky si pak společně promítnou v kavárně kina.
Podrobný program  najdete na fotojatka.com.