Události se chopily ekologické iniciativy, které dlouhodobě bojují proti výstavbě dalších ubytovacích kapacit u lipenské přehrady. Argumentují, že jejich provozování vnáší do Lipna další fosfor, který je živnou půdou sinic způsobujících nekvalitu vody. Lipenský starosta Zdeněk Zídek poukazuje na to, kdo se v ekologických spolcích angažuje. Podle něj jsou to velkou měrou majitelé tradičních chat u přehrady, kteří touží po svém klidu a nechtějí rekreační komplexy za své sousedy. Zídek přitom vyslovuje pochybnosti o vypouštění odpadních vod právě z chatařských kolonií. Tento boj kolem Lipna zuří už dlouho a přenáší se před každými volbami i do politického boje a snahy o ovládnutí radnic obcí kolem Lipna.

Centrála cestovního ruchu registruje rušení pobytů

Na paniku, která začala vznikat kolem kauzy uhynulých psíků na sociálních sítích, zareagovala v tomto týdnu Jihočeská centrála turistického ruchu. Na úterý 9. června svolala tiskovou konferenci, které se zúčastnili předseda Turistického spolku Lipensko Radek Matouš, ředitel centrály cestovního ruchu Petr Soukup a zástupkyně krajské hygienické stanice Zuzana Šalandová. Zaznělo, že spekulace kolem vody v přehradě už vedou k předčasnému rušení pobytů v některých lipenských rekreačních zařízeních. Mohou způsobit takzvanou stigmatizaci této turistické destinace.

„Z titulků a medializace na sociálních sítích vzniká zjednodušení informací, které se projevuje negativním vnímáním destinace,“ uvedl ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Petr Soukup. „Abychom mohli zaujmout jakékoliv stanovisko, musíme mít k dispozici podložená a ověřená data,“ dodal s odkazem na probíhající vyšetřování případu dvou uhynulých psů. Výsledky pitev psů by měly být známy v příštích dnech. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by bylo nebezpečné napití z přehrady. Není ani hlášen žádný další podobný problém, zato se objevily podobné případy jinde v republice, které mohou souviset s toxickými sinicemi. Ty ale nesouvisejí s koupací vodou. Její kvalitu označila Zuzana Šalandová z Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje za dobrou.

Vznikl Semafor čistoty vody

Pro usnadnění orientace návštěvníků v kvalitě vody byl na webových stránkách www.lipno.info/pocasi zprovozněn tzv. semafor čistoty vody. Tento nástroj na jeden klik odkazuje přímo na aktuální měření Krajské hygienické stanice, která provádí pravidelné kontroly vody.  „Monitoring probíhá standardně jednou za 14 dní v souladu s vyhláškou č. 238/2011 Sbírky. Vzorky odebírá Zdravotní ústav a analyzuje je akreditovaná laboratoř,“ popsala postup Zuzana Šalandová.

Diskuse na tiskové konferenci se dotkla i výskytu tzv. bentických (u dna žijících) toxických sinic, na které upozorňují někteří vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Krajská hygienická stanice potvrdila, že tyto konkrétní organismy běžně neměří, protože se drží striktně parametrů daných vyhláškou. Není v její gesci měřit cokoliv jiného. „Je velmi nepravděpodobné, že úhyny jsou spojené s kvalitou vody tak, jak ji měříme,“ zaznělo na konferenci. Problém představuje nízká hloubka vodní nádrže Lipna, která je rizikovější v souvislosti s dlouhodobě trvajícím suchem a vyššími průměrnými teplotami oproti hlubokým nádržím, jako je například Orlík.

Předseda Turistického spolku Lipensko Radek Matouš řekl, že kvalita vody je komplexní téma, které vyžaduje odborný přístup. Lipensko proto plánuje prohloubit spolupráci s odborníky z Horního Rakouska a Bavorska v rámci přeshraničních projektů, které by mohly pomoci financovat další speciální studie zaměřené například na výskyt fosforu a dalších prvků. V sousedních státech nejsou známé podobné problémy s ohrožením psů jako na Lipensku.

„Naším cílem není přehřáté území s přetlakem turistů, ale klidné a udržitelné prostředí,“ uzavřel ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Petr Soukup s výzvou k objektivitě a ověřování informací z oficiálních a odborných zdrojů.

Spolek Lipensko pro život institucím nedůvěřuje

Po této tiskové konferenci vydal spolek Lipensko pro život další zprávu, s titulkem Jsou informace o stavu vody v Lipně spolehlivé? A dál uvádí: „V posledních dnech slyšíme uklidňující zprávy o kvalitě vody v Lipně. Veřejnosti jsou ale předkládány zkreslené nebo neúplné informace! Minulý týden Jihočeský kraj zkresleně prezentoval výsledky analytické části Studie příčin znečištění Lipna. Následně Jihočeská centrála cestovního ruchu informovala o kvalitě vody v Lipně, aniž by zmínila probíhající šetření související s nedávnými úhyny psů na Lipensku.“

O zpracování Studie příčin znečištění Lipna usiloval spolek Lipensko pro život dlouhodobě. Když ji Jihočeský kraj nechal zpracovat, okamžitě se rozpoutaly další spory – že byly výsledky předčasně zveřejněny, a teď zas o interpretaci těchto výsledků.

„Do doby, než budou známy výsledky dalších analýz, doporučujeme majitelům psů zvýšenou opatrnost. Nenechávejte psy pít vodu z nádrže ani olizovat bahno, nárosty nebo zbytky rostlin v pobřežní zóně,“ varuje na sociální síti spolek a dál tím šíří paniku. Vědci jsou přitom ve svých vyjádřeních jednak přesnější a také opatrnější.

Co říkají lipenští starostové?

„Já si o tom myslím, že letošní sezona bude špatná, protože sociální sítě jsou plné negativních vyjádření o Lipensku,“ obává se starostka Černé v Pošumaví Irena Pekárková. „Podněcují to spolky, které nechtějí, aby se u Lipenska stavělo. Ani já nejsem pro masivní výstavbu, ale všechno musí být v souladu se zákonem. My tu máme developera, který chce stavět na svém pozemku u Radslavi. Má zájem napojit se do naší obecní čistírny odpadních vod a nabízí připojení i chatařům. Jenže s tím by museli souhlasit. Investor chtěl zaplatit obchvat osady Bližná, kde žije sto našich obyvatel a všichni chataři a jejich návštěvy přes osadu jezdí. Současně se chtěl napojit na naši čističku v Černé a udělat přípojné místo pro chataře. Je samozřejmě potřeba, aby roury měly potřebné průměry, aby si chataři vybudovali svoje přípojky, ale o tom nechtějí ani slyšet. My jako obec nemáme právo vyžadovat informace, jak kdo likviduje svoje odpadní vody. To přísluší odboru životního prostředí v Českém Krumlově, který má jen tři zaměstnance, není v jeho silách každou chatu zkontrolovat. Z naší čističky jde voda ještě přes dva rybníky a v těch normálně žijí ryby, takže určitě nevypouštíme nic špatného. Náš regulační plán krajský soud zrušil, podali jsme kasační stížnost a není rozhodnuto. Regulační plán řešil zastavěnost na soukromém pozemku před Radslaví. Podle našeho regulačního plánu bylo možné na tomto pozemku 35 procent zastavět, 50 procent by muselo zůstat na zeleň a různé sportovní aktivity. Zatím tedy investor přípravy zastavil,“ dává nahlédnout do zákulisí problému starostka Černé v Pošumaví.

Starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek je dlouhodobě ještě důraznější ve svých vyjádřeních: „Je to rozhodně podivné, že uhynuli dva psi najednou, se stejnými příznaky. Stále nevíme výsledek pitvy, což nám přijde zvláštní po takové době. Ale to bychom snad už měli příští týden vědět. Na to se ale nabalila hysterie vyprovokovaná skupinou chatařských spolků, které hájí své individuální zájmy a nestydí se to schovávat za zájem veřejný. A protože jsou mediálně slyšet, tak vyvolávají obavy. Co tím sledují? Většina členů těchto spolků jsou chataři a oni tu chtějí status quo, aby se nestavělo a aby sem jezdilo co nejméně lidí. To mi z toho vychází. Protože žádné racio to nemá. Když ale nebude turismus, nebude nejen práce pro místní, ale ani služby. Chatařům je to asi jedno, oni si prakticky všechno přivezou. Mnozí tvrdí, že i odpadky si zase odvážejí domů a nejsou ochotni platit poplatky. Je to ale jen menšina, většina lidí je tu jiného názoru. Spolky se často zaštitují tím, že reprezentují místní občany, ale těch je tam minimum. Když rozklíčujeme jejich podpisové akce, tak většinu tvoří lidé, kteří bydlí ve městech. Snažili se tu angažovat v minulých komunálních volbách i předloni v krajských a to tady Strana zelených měla historicky nejhorší výsledek. Na nynější dopady, kdy někteří lidé údajně odhlašují pobyty na Lipně, nemůžeme reagovat ničím jiným než prezentovat realitu pravdivě.“

Další úhly pohledu nabízejí přiložené články.