Vědci zkoumají sinice, které měly otrávit psy. Není to problém Lipna, můžou být i v kaluži
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích se zabývají od konce května výskytem takzvaných bentických sinic na Lipně, které by mohly způsobit úhyn několika psů. Podobný případ se teď stal také na Olomoucku, kde zemřel labrador. V tuto chvíli se čeká na výsledky expertiz, které potvrdí, jestli se psi opravdu otrávili toxickými sinicemi. Jisté už ale je, že bentické sinice se mohou vyskytnout v podstatě kdekoliv. Třeba i v kaluži.
„Když jsem to slyšel poprvé, mávl jsem nad tím rukou, protože je málo pravděpodobné, že by se psi otrávili sinicemi. Ale když se objevily další případy na různých místech přinutilo mě to, abych se tím začal zabývat víc. V literatuře se vyskytují o úhynech údaje, čím víc jsem se tím zabýval, tím víc jsem docházel k tomu, že to nemusí být nesmysl,“ vrací se Petr Znachor, vedoucí oddělení mikrobiální ekologie vody Biologického centra Akademie věd ČR, do dnů na konci května, kdy se dozvěděl o otravě několika psů, ke které došlo u lipenské přehrady. Majitelka zvířat tehdy tvrdila, že psy otrávily právě sinice a žádala prošetření případu.
„Sinice, které způsobují tyto otravy, nejsou planktonní, které lidé vidí, když přijdou v létě k vodě a ta je zelená. V tomto případě je voda v pořádku, otravu mohou mít na svědomí takzvané bentické sinice. Ty vytvářejí povlaky na dně nebo nějakém povrchu, třeba kamenech, bahně. Navíc je známo, že produkují zřejmě látky, které jsou pro psy atraktivní a ti je žerou. Mohou produkovat ale také neurotoxiny a v takovém případě způsobí během několika desítek minut náznaky otravy a do několika hodin úhyn,“ vysvětluje Znachor.
Vědci tak vyrazili spolu s policisty a majitelkou uhynulých psů k Lipnu, kde odebrali vzorky, které teď zkoumají. „Musíme do zítřka (pátku 12. června, pozn. redakce) dodat zprávu pro policii, aby pak mohla případ uzavřít. Teprve poté budeme moci informovat o výsledcích a okomentovat je detailněji,“ poznamenal Znachor. Mluvčí českokrumlovské policie Miroslav Šupík potvrdil, že se policie případem dále zabývá. Těla psů byla odeslána na pitvu, výsledky by měly být známy do dvou až tří týdnů.
Bentické sinice otevírají řadu otázek
Pozornost vědců se teď obrací i k samotnému výskytu bentických sinic, o kterých se toho moc neví. „Jejich výskyt není ničím novým. Podle literatury se mohou vyskytovat poměrně často, vědci zkoumali v roce 2023 německá jezera a konstatují, že v 35 procentech případů je našli. Velmi málo se ale ví o jejich rozšíření. Předpokládám, že i u nás to bude častější, ale žádná přesná data k tomu neexistují. Překvapilo mě, že jsme našli poměrně hodně tlusté povlaky v místech, kde bych to nečekal. Třeba v oblasti mezi Novými Domky a Přední Výtoní, kde nejsou žádné chaty, usedlosti, zdroje znečištění. Další nález byl přesně v místě, kde se psi otrávili, v blízkosti špice, když se jde od Mola Lipno k hrázi. Byly tam kameny, na nich povlaky. Směrem na pláž ale nic takového nebylo. Je to velmi lokální na to, aby se dalo dát nějaké upozornění,“ poznamenal Znachor.
V uplynulých dnech média informovala o další otravě psa, ke které došlo v biocentru nedaleko Olomouce. Událost tak dokazuje, že bentické sinice se mohou vyskytovat kdekoliv. „Bývají na dně, jsou ale známy případy, kdy se uvolní a ve velkých chuchvalcích se dostanou na hladinu. Vítr je pak rozfouká na břeh. Mohou se ale vyskytovat třeba i v kalužích. Jejich přítomnost automaticky neznamená, že jsou toxické, ale mohou být. Laik nemá šanci to rozpoznat, je to těžké i pro nás, analýzy stojí desetitisíce korun. Je třeba tedy psy nenechat pít ani z louží,“ vysvětluje Znachor.
Jak je ale možné, že k otravám psů dochází až teď? „Jsem si celkem jistý, že i v minulosti došlo k podobným případům, stálo by za to zapátrat ve veterinárních záznamech. Jen si to nikdo nespojil s bentickými sinicemi. Mluvil jsem s místostarostou obce u Olomouce, kde k otravě došlo. Ptal jsem se ho, jak přišli na souvislost s těmito sinicemi. Řekl mi, že majitelka uhynulého psa hledala na internetu, kde našla zmínku o lipenském případu a rozjelo se vyšetřování na Olomoucku. Slíbil, že mi pošle výsledky. Teď naopak nastane druhý extrém, mnohé případy budou spojovány se sinicemi, ačkoliv to tak být nemusí,“ odhaduje odborník.
Dva druhy sinic, které se nemají v lásce
Vědci se zabývají také otázkou, za jakých podmínek se bentické sinice vyskytují. „Je to velmi komplikované, zatímco o ekologických nárocích a podmínkách planktonních sinic, které vytvářejí vodní květ, se toho ví hodně, u bentických se každý případ liší. Někde se dočteme, že mají rády čistou vodu, jinde je tomu naopak. Závěr studií je, že obecné schéma, které by mohlo říct, za jakých podmínek se množí neexistuje. Nicméně dá se říct, že největší nebezpečí výskytu bentických sinic je v květnu a červnu, pak je nahrazují sinice planktonní. Bentické sinice čerpají živiny ze substrátu, ale zdá se, že je tam důležité světlo. Při dobré průhlednosti vody například jednoho metru mohou osidlovat hloubku dvou metrů. Když se pak objeví planktonní sinice, sníží se průhlednost třeba na několik desítek centimetrů a mají málo světla. Může tam být i nějaká interakce mezi oběma druhy, o tom se ale také ví jen málo. Každopádně se tyto dvě skupiny nemají rády,“ míní vědec.
Lidé se podle něj mohou v Lipně koupat. Kvalita vody je tu v současné době dobrá, a to i přes výskyt bentických sinic. „Není k dohledání žádný záznam o tom, že by se jimi otrávily děti nebo lidé celkově. Teoreticky zdravotní problémy nelze vyloučit, nikdo je ale nezaznamenal a nepopsal. V tomto období by každopádně lidé měli dětem nebo psům věnovat zvýšenou pozornost a kontrolovat, co dělají na břehu a jestli tam nejsou podezřelé chuchvalce,“ řekl Znachor.
Psi jsou podle vědce v chování k bentickým sinicím hodně specifičtí. „Je známo, že tyto sinice produkují látky, které jsou pro psy atraktivní, a tak je žerou. Například u koček nebo divokých zvířat se to nestává tak často. Pokud jdou pít do postižené lokality, cuckům se na rozdíl od psů vyhnou. Navíc se zdá, že jsou psi mnohem citlivější k neurologickým toxinům než jiná zvířata. Smrtelná dávka je pro ně mnohem nižší než třeba pro člověka. Zatím je ale i v tomto směru mnoho otázek a málo odpovědí,“ podotkl Znachor.
Vědci chtějí bentické sinice dále zkoumat, musí ale najít zdroj financování. „Z vědeckého hlediska je to velmi přínosné, veřejný zájem by tedy byl. Otázkou je, jestli na výzkum příslušné orgány uvolní finanční prostředky. Každopádně se určitě podíváme na Lipno znovu, abychom si potvrdili, že jsou bentické sinice na ústupu a netvrdili to, kdyby bylo nebezpečí, že jsou tam pořád,“ dodal Petr Znachor.

Diskuse k článku