Organizace Women for women realizuje projekt Obědy pro děti od roku 2013. Na začátku letošního roku oslovila bezmála 1 200 zapojených škol s cílem zmapovat dopad podpory na děti a získat podněty pro další rozvoj projektu. Výsledky ukazují, že největší změna se odehrává v oblasti začlenění do kolektivu: zlepšení socializace zaznamenali učitelé u přibližně 5 600 dětí. Pravidelnější docházku hlásí u více než 4 000 dětí a u více než 3 400 dětí se zlepšil také zdravotní stav.

Za čísly jsou příběhy konkrétních dětí

Pavel žije s maminkou samoživitelkou, která pracuje za minimální mzdu a doma počítají každou korunu. Díky zajištěným obědům má Pavel jistotu teplého jídla, a jeho maminka mu tak může ušetřit na školní kroužek. Martin vyrůstá u babičky, která se stará sama o dva vnuky. Financované obědy ji pomáhají zvládat omezený rozpočet a klukům umožní být s ostatními dětmi ve škole i v družině.

Lenka, jejíž maminka musí aktuálně řešit soudní spory o výživné, může díky podpoře chodit na obědy se spolužáky a účastnit se školních akcí. „Právě tyto příběhy nám ukazují, že školní oběd může zásadně ovlivnit každodenní fungování dítěte a jeho šance ve škole uspět,“ upozorňuje Barbora Nejedlá z Women for women.

Podobných příběhů jsou v českých školách tisíce. Pro mnoho domácností totiž školní stravování představuje výraznou položku v rozpočtu. Měsíčně stojí školní obědy průměrně 850 Kč na jedno dítě, ročně pak 8 500 Kč. Tuto či jakokouli částku může za rodinu převzít i dárce či firma – finančním darem na projekt Obědy pro děti – a zajistit tak dalšímu školákovi místo u stolu se spolužáky.

Nejen obědy

Školy zároveň upozorňují na širší problém. Mnoho rodin si dnes nemůže dovolit školní akce, děti nemají základní pomůcky nebo přicházejí do výuky bez snídaně. Tyto situace je staví stranou kolektivu a podepisují se na jejich školním výkonu.

Více než 70 % odpovědí uvádí, že děti dnes hůře zvládají zátěž a mají nižší míru odolnosti a samostatnosti. Školy zdůrazňují potřebu dostupných podpůrných služeb – školních psychologů, sociálních pedagogů a programů zaměřených na podporu rodin.

Školy se shodují, že děti dnes přicházejí do výuky s větší zátěží – materiální i emocionální. Bez základních jistot jako je jídlo, bezpečné prostředí a podpora doma, se rychle propadají v učení i ve vztazích. Stravování a základní podpora tak nejsou nadstandardem, ale nutnou podmínkou k tomu, aby děti zvládaly nároky, které jsou na ně dnes kladeny.

Kateřina Jíchová

Co ještě ukázalo dotazníkové šetření mezi školami?

Šetření realizovala nezisková organizace Women for women formou online dotazníku mezi 501 školami z celé ČR v lednu 2026 a vztahuje se k podpoře 6 129 dětí v roce 2025. 

·       Nejsilnějším dopadem je začlenění dítěte do kolektivu – zlepšení socializace zaznamenaly školy u 5 600 dětí. Učitelé popisují, že děti s jistotou oběda přestávají stát stranou, více komunikují a snadněji zapadají mezi spolužáky.

·       Pravidelnější docházku školy evidují u 4 010 dětí. Jistota oběda podle nich snižuje absenci a pomáhá dětem udržet stabilní režim, což se následně odráží i na jejich školním výkonu.

·       Zlepšení zdravotního stavu bylo zaznamenáno u 3 461 dětí. Pedagogové zmiňují méně únavy, lepší fungování během dne a celkově stabilnější „školní kondici“ dítěte.

·       Pozitivní změny v aktivitě a chování školy uvádějí u 2 460 dětí.  Děti bývají klidnější, lépe reagují na pokyny a častěji se zapojují do výuky.

·       Zlepšení spolupráce se zákonnými zástupci školy zaznamenaly u 3 779 dětí. V praxi to znamená méně napětí kolem školních povinností, snazší komunikaci s rodinami a více prostoru řešit další potřeby dítěte.

·       Pozitivní dopad na prospěch evidují školy u 876 dětí. Přestože jde ve srovnání s jinými oblastmi o nižší číslo, často jej dávají do souvislosti s pravidelným režimem, vyšší energií a lepší koncentrací.

·        Vedle zajištění obědů školy nejčastěji poptávají podporu školních akcí, pobytů a dopravy – tedy situací, kde děti z finančně slabších rodin nejčastěji zůstávají mimo kolektiv. Dále zmiňují nedostatek pomůcek a potřebu zajištění jídla i mimo obědy. 

Zdroj: Dotazníkové šetření Women for Women