Zavedení povinného čipování psů má smysl pouze tehdy, pokud bude fungovat centrální registr. Jestli a jakým způsobem bude tento registr fungovat, kdo ho bude provozovat a kdo do něj bude zanášet údaje není vůbec jasné. Proto se tato povinnost odsouvá až do roku 2020. Snad se politikům a úředníkům do té doby vyjasní. Navázání čipování psů na první očkování proti vzteklině je dobře možné, ale vzhledem k tomu, že první očkování proti vzteklině probíhá mezi 3. a 6. měsícem věku štěněte, přesouvá tuto povinnost již na nové majitele psa a ne na chovatele. Takže kde máme dopady na množitele ?

Co zcela chybí je vyhláška či přesná metodika podmínek chovu psů. Pouze na základě přesného vymezení podmínek chovu, jako je například velikost vyhrazeného prostoru, pravidelnost krmení, napájení, popř. venčení či pravidelné veterinární kontroly, je možné sledovat, kontolovat a neschopné „chovatele“ trestat.

Lidé si často neuvědomují, jaké riziko na je pořízením psa z množírny. Často v tom hrají roli i emoce, protože nad roztomilým malým štěňátkem často noví majitelé zapomenou na základní dotazy či dokumenty spojené s pořízením zvířete. Dokud bude chov psů z množíren ekonomicky výhodnější a bude po těchto štěňatech poptávka, tak ani přesná pravidla a kontroly podobnému  „týrání“ nezabrání.

MVDr. Radka Vaňousová
místopředsedkyně představenstva Komory veterinárních lékařů ČR
místopředsedkyně RV TOP 09 Tábor