Od záchrany Rašeliny k rozvoji

Všechno začalo tím, že Rostislava Staňka, absolventa plzeňské techniky, najaly po kuponové privatizaci v roce 1995 investiční fondy jako krizového manažera do soběslavské firmy, která se zabývala těžbou rašeliny. O dva roky později dostal nabídku, aby si podnik odkoupil. „Tehdy se rašelina dodávala volně ložená, nebyly tu linky na výrobu substrátů,“ vzpomíná Staněk.

Rašelina se vyskytuje buď v Chráněných krajinných oblastech nebo je povolena její těžba pro lázeňství či zemědělství. Právě poslední zmíněnou oblastí se zabývala soběslavská firma. Těžila rašelinu pro výrobu substrátů pro lesní školky, zelinářství, ovocnářství nebo květinářství.

„My jsme dokázali vytěženou rašelinu využít, protože jsme původně podnikali v lesnictví. Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 tu byl ale jednoznačný zájem rozbít tradiční vztahy, které v našem lesnictví fungovaly. Na lesních správách byli dlouholetí hospodáři, znali v lese každý strom. Najednou se začalo podle podmínek EU o správu lesů soutěžit na cenu. Tím se stalo, že třeba Moraváci jezdili spravovat lesy do Čech a zase naopak, do oblastí, které noví hospodáři vůbec neznali. Tahle správa na dálku si vybírala postupně svou daň. Když byl v lese hajný, který svůj revír důvěrně znal, všiml si hned prvního nemocného stromu. Věděl o každém autě, které se v jeho revíru objevilo, jestli tam patří nebo ne. Nemohlo se stát, aby kůrovec zničil kus lesa, než to někdo zjistí a začne reagovat. Na lesních správách hospodařily rodiny z generace na generaci. To všechno se rozbilo,“ popisuje Rostislav Staněk. „Když lesnictví začalo upadat, opustili jsme tento obor a nakoupili jsme zemědělskou půdu. Nechali jsme si jen servisní organizaci v Kaznějově,“ dodává.

Firma Rašelina koupila farmy v Hořicích na Šumavě, v Cejsicích u Vimperka a v Nových Hutích. „Naše farmy jsou v horách, proto jsme se rozhodli chovat gaskoňský skot. První zvířata, březí jalovičky, jsme si přivezli z Pyrenejí,“ vypráví dál Rostislav Staněk. Dnes společnost chová na 750 kusů skotu. „Donedávna jsme prodávali po otelení zvířata takzvaně v zástavu, na výkrm. Teď telata býčků kastrujeme na volky, tím mohou být dál ve stádu a chováme je na výkrm. Hospodaření na Šumavě dál rozvíjíme,“ říká.

Když se začaly objevovat první fotovoltaické elektrárny, i tímto směrem se firma vydala. „První fotovoltaickou elektrárnu jsme postavili v roce 2010 na pozemcích v bývalých provozovnách, kde skončila činnost, na půdě zařazené v kategorii ostatní, tedy nezemědělské. Na ní jsme postupně vybudovali fotovoltaiky a toto podnikání chceme dál rozvíjet. Dodáváme i střešní fotovoltaiky na rodinné domy, hlavně v okolí Plzně, kde má sídlo naše další společnost CiMS,“ zmiňuje Rostislav Staněk, který firmy vlastní společně s obchodním partnerem z Plzně Vladimírem Novákem.

První zahradnictví přinesla povodeň

A kde se v portfoliu společnosti vzalo zaměření na zahradní centra? „V roce 2002 přišly povodně. Velká povodeň byla i v Plzni, kde provozovala rodina Fišerových velké zahradnictví. To bylo povodní hodně zasaženo. Paní Fišerová byla moje spolužačka, obrátila se na mne, jestli bych jí nepomohl. Koupil jsem tehdy polovinu zahradnictví a v roce 2010 firma zakoupila i zbývající podíl. To bylo naše první zahradnictví. Začali jsme se zajímat o to, jestli jsou někde nějaká další zahradnictví na prodej,“ popisuje Rostislav Staněk. Dávalo to smysl jako odbytiště pro produkty, které firma vyráběla v soběslavské Rašelině. „Postupně jsme koupili provozy v Jičíně, v Prosenicích u Přerova, vybudovali jsme podnikovou prodejnu v Soběslavi a další v Přešticích. Vše pod názvem Rašelina – zahradní centrum. V centrech se prodává vlastní produkce zemin, substrátů, hnojiv nebo mulčovací kůry. Další zboží pro širokou nabídku sortimentu do zahradních center nakupujeme,“ dodává majitel.

Na Šumavě se rodí lázně

Společnost ale řeší i využití území, kde se rašelina dotěžila. „Když máte území, kde dotěžíte, jako třeba my na šumavském Světlíku, je určeno na rekultivaci. Měl tam vzniknout les a louky. Snažili jsme se les vysázet, zasadili jsme tisíce stromků, smrky, borovice, a po čase jsme začali zjišťovat, že stromky hynou, protože půda byla kyselá. Krajina vypadala neutěšeně. Oslovili jsme tedy projektanty, aby navrhli, co s tím. Řekli, že nejlepší by bylo budovat tu rybníky a revitalizovat vodní tok. Požádali jsme ministerstvo zemědělství o dotaci na rybníky a na revitalizaci Černého potoka. Obě dotace jsme obdrželi, minulý rok jsme začali s realizací a příští rok dokončíme rybníky a tůně na dvanácti hektarech území,“ popisuje Rostislav Staněk. Společnost Rašelina navíc s městysem Frymburk spolupracuje na další mimořádně zajímavé vizi. Městys Frymburk má v plánu orientovat se na lázeňství. „K tomu je třeba mít léčebný zdroj – buď vodu, vzduch nebo peloid. To je v tomto případě léčebná rašelina. Vedle naleziště rašeliny, ze kterého jsme těžili na Světlíku, bylo další naleziště v nedaleké obci Blatná. My jsme tam měli povolení k těžbě, ale naleziště bylo příliš malé, aby tam byla těžba efektivní. Rašeliniště v Blatné je ve vlastnictví městyse Frymburk a podařilo se už získat od ministerstva zdravotnictví rozhodnutí, že se toto naleziště stalo léčebným lázeňským zdrojem. Podle Českého inspektorátu lázní je tamní rašelina kvalitní,“ popisuje Rostislav Staněk odvážný plán vzniku nového lázeňského místa na břehu lipenského jezera.

„Frymburk na tomto záměru pracuje, podařilo se mu dohodnout s tamním Wellness Hotelem, že vybuduje areál pro lázeňské procedury. Rašelina s povolením pro lázeňství se nesmí prodávat, vyvážet, lze jen využívat a na tom by chtěli ve Frymburku stavět,“ zmiňuje šéf společnosti Rašelina.

Na léčebných účincích rašeliny stojí i další součásti výrobního programu soběslavské firmy. „Z rašeliny získáváme extrakty, z nichž vyrábíme přírodní mýdla a rašelinové a bylinné koupele pod vlastní značkou Balneo Peat Cosmetics,“ říká generální ředitel. Huminové kyseliny a minerály obsažené v slatinné rašelině pomáhají uvolňovat stres, únavu a zatuhlost svalů, stimulují i obranyschopnost organismu. Rašelinové mýdlo je pomocníkem při tlumení příznaků akné, lupénky a atopického ekzému. Měsíčkové mýdlo působí proti plísním, k hojení ran a na popáleniny. Mateřídouškové mýdlo vyrovnává funkci mazových žláz, tím zpomaluje stárnutí pleti, působí proti únavě a má uklidňující účinky. A konečně levandulové mýdlo hojí ranky, zmírňuje záněty a působí proti mikrobům. Všechna mýdla se vyrábějí ručně a prodávají se jak v zahradních centrech firmy, tak na e-shopu.

Soběslav má znovu pivovar

Poslední radost, kterou si Rostislav Staněk udělal, bylo loňské otevření minipivovaru v Soběslavi. „Soběslav měla pivovar do roku 1947. Původně jsme ho chtěli ve spolupráci s městem obnovit v někdejších prostorách, ale nakonec to nebylo technologicky možné. Takže provoz vyrostl v našem soběslavském areálu Na Pískách. Můžeme mít výstav až 2000 hektolitrů ročně, vyrábíme tisíc. Teď právě vaříme vánoční ležák, prodává se i v Českých Budějovicích, v Třeboni, v nápojovém centru COOP Renty v Soběslavi. Celkem se tu vaří sedm druhů piva – jedenáctistupňový světlý ležák, který uspěl na letošní soutěži Chutná hezky. Jihočesky. Dále dvanáctka polotmavý ležák, svrchně kvašené pivo IPA, jedenáctka Garden Ale nebo dvanáctistupňový Pšeničný speciál. Za šestnáctistupňový Nakuřovaný speciál, k jehož výrobě se používá slad nakuřovaný rašelinou, dostal pivovar ze Soběslavi letos ocenění v soutěži Regionální potravina ministerstva zemědělství jako inovativní výrobek.

„Speciální slad necháváme vyrábět ve sladovně v Bruntálu na severní Moravě, kde nakuřují slad i pro výrobu whisky,“ podotýká šéf zajímavost. Soběslaváci tak mají ve městě znovu svoje pivo. A Rostislav Staněk má v plánu pořádat na nádvoří u pivovaru při letních dnech otevřených dveří soběslavské pivní slavnosti.

A budoucnost rašeliny? V České republice zdroje pro těžbu docházejí, nová těžební místa se neotevírají, takže se rašelina pro výrobu substrátů dováží, hlavně z pobaltských států a Běloruska. „My jsme v Bělorusku postavili v roce 2015 fabriku a tu nám splatili surovinou, rašeliny tam mají opravdu hodně. Tuto investici nám doplatili loni,“ zmiňuje generální ředitel. Pro výrobu substrátů se využívají i dřevní vlákna a zelené i kůrové komposty. Novou kompostárnu firma Rašelina zkolaudovala letos.

Letos má akciová společnost Rašelina za sebou rok plný cen – na kontě má i první místo v kategorii minipivovarů za světlý ležák v soutěži Chutná hezky. Jihočesky. Minulý týden do výčtu přibylo ještě třetí místo v Ceně hejtmana Jihočeského kraje za společenskou odpovědnost v letech 2020 – 2021.

A kdo jsou v tomto širokém záběru spokojení spotřebitelé, jejichž svaz zařadil Rašelinu mezi oceněné firmy v říjnu? „Předpokládám, že jsou to hlavně zákazníci zahradních center a pivovaru,“ uzavírá Rostislav Staněk vyprávění o pestré novodobé historii firmy Rašelina, s níž spojil svůj život před téměř třiceti lety, ale jejíž tradice je mnohem delší. Příští rok si firma připomene 75 let od doby, kdy byl v roce 1948 založen národní podnik Rašelina Soběslav.