Kolik jste odstřižením poradenských firem ušetřili?

Doložitelných je kolem deset milionů korun. Tuto agendu teď mají v pracovní náplni zaměstnanci úřadu.

Jak jste zlepšili komunikaci s obyvateli?

Kromě webových stránek také vydáváme městský zpravodaj, který je k dispozici zdarma. Tam se snažíme dávat všechny informace, které by lidi mohly zajímat, dozví se tam, co se bude ve městě odehrávat. Převedli jsme na sebe všechny plakátovací plochy, pro novináře děláme tiskové konference po jednání rady města a posíláme tiskové zprávy s tím nejdůležitějším. V tomto okamžiku si nemyslím, že bychom měli nějakou zásadní mezeru, že bychom nějaké informace nedali k dispozici. Využíváme sdělovací prostředky, noviny, televizi i rádio. A pokud má někdo dotazy, které chce řešit osobně, samozřejmě se může kdykoliv ozvat. Telefon nevypínám, mám ho 24 hodin u sebe a jsem připraven kdykoliv na otázky odpovídat.

Všimla jsem si, že obyvatelé města většinou nechodí na jednání zastupitelstva. Proč myslíte, že to tak je?

Ono to souvisí s tím, co už jsem říkal. Informace dáváme k dispozici s předstihem, a když se lidé podívají do programu zasedání, tak už většinou ví, co se bude projednávat. Když už se něco řeší přímo na jednání, tak jsou to třeba dotace do sportu, ke kterým se přijdou zástupci jednotlivých klubů vyjádřit. Vedu zaměstnance městského úřadu k tomu, aby na všechny připomínky obyvatel reagovali a odpovídali jim. Lidé tedy raději pošlou dotaz třeba emailem, odpověď dostanou a na jednání zastupitelů nemusí.

Jak je to s hokejovými kluby, které se o dotace přetahovaly před rokem?

Oficiálně tu máme tři hokejové kluby, jeden z nich má ale utlumenou činnost a o dotace nežádá. Zbylé dva kluby se rozkmotřily a nemohou najít společnou řeč. Nevraživost mezi vedením klubů, mezi trenéry a bohužel teď už i mezi dětmi je tak velká, že mne to chvílemi až děsí. Dohadují se nejen kvůli penězům, ale i tom, kdo bude mít kolikrát pronajatý zimní stadion. Vadí mi, že si neuvědomují, že město ty finanční prostředky dává na děti. Nedává je na funkcionáře klubu, nedává je na trenéry. A spousta lidí si vůbec neuvědomuje, že zimní stadion je pro nás úplně nejdražší. Klubům účtujeme zhruba 1280 korun za hodinu pronájmu včetně zázemí, ale skutečná cena je přes 1800 korun. Takže už to je další forma podpory. Byl bych tedy rád, aby se ti funkcionáři, ale i rodiče, domluvili a nevytvářeli dětem v hlavě chaos. A hlavně, aby mezi dětmi nevytvářeli nenávist. To je totiž pro mne to nejhorší poznání.

Kolik peněz je pro hokejové kluby připraveno letos?

Dohromady milion a půl. O rozdělení bude rozhodovat zastupitelstvo. Komise doporučila více peněz dát pro HC Střelci, protože má větší členskou základnu. Druhý klub HC Vajgar ale většinou oponuje, že Střelci svou činnost nedělají dobře. Já to odmítám rozebírat, snažím se za těmi kluby vidět děti a ne majitele a funkcionáře. Nejjednodušší by samozřejmě bylo zastavit veškeré dotace do hokeje, dokud se kluby nedohodnou, ale k tomu se zastupitelstvo neodváží, to není na pořadu dne.

Jaká další sportoviště patří městu?

Skoro všechna. V současné době jednáme o převodu majetku Slovanu a Sokola a pak už bude ve vlastnictví města všechno. To znamená kromě zimního stadionu ještě zrenovované fotbalové hřiště na Vajgaru, sportovní hala pro basketbal, házenou, odbíjenou a podobné sporty, a zapomenout nesmím ani na plavecký bazén.

Kolik vás ročně provoz městských sportovišť stojí?

Když jsem nastoupil do funkce, tak se sportovní zařízení dotovala téměř deseti miliony korun. V současné době jsme to slušným hospodařením stáhli na šest milionů. To si myslím, že je velký rozdíl. A navíc jsou teď sportoviště kvalitnější, protože do nich pravidelně investujeme.

Který sportovní klub v Jindřichově Hradci hraje nejvyšší soutěž?

Basketbalisté, kteří hrají nejvyšší republikovou soutěž. Vysokou soutěž hraje i házenkářský klub. Pro nás je ale prioritní financování mládežnických sportů. Máme tu spoustu dalších sportů, které nejsou tolik známé, třeba karate, judo, plavání, triatlon, atletiku, veslování.

S jakým rozpočtem město hospodaří?

Letos je to něco málo přes půl miliardy. Zásadní pro nás je, aby vždy dvacet až třicet procent šlo do investic, do infrastruktury. V letošním roce dáme do investic dokonce víc než třicet procent z rozpočtu. Peníze používáme smysluplně a je to vidět.

Kulturní dům Střelnice také patří městu?

Ano. Tento provoz jde také z rozpočtu města. Máme velmi pestrou nabídku. Podporujeme také spolky a organizace, které přinášejí jinou kulturu, než dokáže zajistit město. Určitě město nebude nikdy pořádat takové koncerty a zábavy, jako třeba v kulturním domě Jitka, kde je schopný majitel, který sem dokáže přivézt zajímavé kapely. Ve Střelnici je divadelní sál, pořádáme tam plesy, také je tam kino. A teď ve spojení s opravou pivovaru posuzujeme, jaké bude do budoucna vhodné rozložení těchto aktivit. Jestli by nemělo být divadlo úplně samotné, jestli by se Střelnice neměla vrátit k původnímu záměru, aby sloužila jako spolkový dům, přemýšlíme nad tím, co vše by v pivovaru mohlo být.

Jaké návrhy padly ve veřejné anketě o využití pivovaru?

Minipivovar s restaurací, to je logické, to by tam patřilo. Městu chybí větší konferenční sál, kam by mohla směrovat třeba kongresová turistika. Mohlo by tam být třeba i kino nebo stabilní sál pro jednání zastupitelů, kteří teď zasedají na Střelnici.

A co ubytování? Nebo je ve městě dostatečná nabídka ubytování pro turisty?

Není. I když v letošním roce byl otevřený nový hotel se zhruba padesáti lůžky. Do budoucna uvažujeme o tom, že až bychom převzali majetek Slovanu, včetně pochybné ubytovny, tak bychom ji komplexně připravili pro sportovce, aby sem mohli jezdit na soustředění a měli vše po ruce. Do budoucna se bude také řešit otázka využití kolejí, protože Vysoká škola ekonomická si chce vybudovat vlastní. Nebojím se toho, myslím, že trh si poradí.

Co turisty do Jindřichova Hradce nejvíc láká?

Máme krásnou krajinu, výborné životní prostředí, je odsud kam vyjíždět. Máme velké množství památek ve velmi dobrém stavu. A pokud by se podařilo dotáhnout ještě i pivovar, vytvoří se jednotná linie, která široko daleko není. Máme dostatečnou nabídku kulturních i sportovních akcí, a to nejen během turistické sezony. Pořád je sice co zlepšovat, ale návštěvníci jsou spokojení. Když se třeba podíváte na náš bazén, tak úroveň je vysoká a návštěvnost u hranice kapacity.

Jaké největší investice chystáte pro letošní rok?

To bude teď aktuálně záležet na zastupitelích. Plánujeme totiž kompletní opravu hvězdárny, která má ve městě velkou tradici, ale nedostali jsme dotaci. A zastupitelé musí říct, zda to zafinancujeme ze svého, včetně planetária by to bylo asi padesát milionů korun. I když je volební rok, tak nebudeme stavět žádné paláce nebo podobné věci, ale budeme pokračovat v investicích do rekonstrukce kanalizace. Takové investice nejsou vlastně vůbec vidět, ale pro město jsou velice zásadní. Chceme také stavět startovací a sociální byty ve Sládkově ulici.

Kolik má Jindřichův Hradec obyvatel?

Asi 21 300.

A jaký je městský bytový fond?

Město má přibližně osm set bytů, to není úplně málo. Dokonce jsem řekl poslancům, kteří přemýšlí nad tím, jak by to bylo se sociálními byty nejlepší, ať žádný zákon nevymýšlí a přijedou se podívat, jak to funguje v Jindřichově Hradci. Máme fond a byty jsou rozdělené do tří kategorií. Máme přísně sociální byty, které jsou dotované, mají hodně nízký nájem a o přidělení rozhoduje rada na základě doporučení sociálky. Potom máme byty se sníženým nájemným. A nakonec byty, které mají tržní nájem a přidělují se obálkovou metodou. A nepotřebujeme na to žádný zákon. Stačí nám, když dobře funguje odbor sociálních věcí.

Co vám na to poslanci řekli?

To nebudu komentovat. Problém je v tom, že oni mají strach dát peníze přímo městům, která by si pak o nich rozhodovala sama.

Stěhují se do Jindřichova Hradce noví obyvatelé?

Panuje tu stejný trend jako na jiných místech Jihočeského kraje. Pokud město není vyloženě průmyslovým centrem, nestěhují se tam mladí lidé, kteří chtějí zakládat rodiny a vydělat si slušné peníze. A v této oblasti na tom nejsme zrovna dobře. Je to ale otázka vývoje. Na druhou stranu máme velmi nízkou nezaměstnanost. Vrací se sem například spousta lidí z Prahy a dalších velkých center, zejména v seniorském věku. Byla to otázka nabídky podmínek velkým firmám. Tady podmínky nebyly. Nám se po dlouhých letech teď ale podařilo zcelit nějaké pozemky a budeme je nabízet.

Jaký je největší zaměstnavatel v Jindřichově Hradci?

Je to naše nemocnice, ta má přes osm set zaměstnanců.

Je něco, co se vám za osm let realizovat nepodařilo?

O některých věcech jsem si myslel, že půjdou mnohem rychleji. Ale zjistil jsem, že je spousta norem, zákonů a institucí, které dokáží zarazit jakoukoliv výstavbu nebo rekonstrukci. Někdy je velmi složité vyjednávání třeba s památkáři, s hygienou a podobně. Jsou to věci, na které mají státní instituce jiný pohled. Ale myslím si, že není nic tak zásadního, co by se nepodařilo. Díval jsem se na program na toto volební období, je tam 86 konkrétních bodů a z nich nesplníme jen tři. A to proto, že se nám nepodařilo majetkově dohodnout. A jinak je vše splněné, protože jsme tam psali reálné návrhy. Naprosto zásadní pro mne bylo otevřené financování. Zřídili jsme komisi pro zadávání zakázek, kde má zástupce každá politická strana, vše je otevřené, průhledné. S veřejnými prostředky hospodaříme jako s vlastními.

Budete znovu kandidovat?

To ještě nevím. Samozřejmě záleží na tom, zda bude mít místní organizace ČSSD zájem, abych kandidoval. Ještě jsme to neřešili, čekáme, až proběhne druhá část sjezdu. Určitě to budu vědět do konce dubna. Ale jsem připravený kandidovat, pokud dostanu důvěru.