Jaký byl z vašeho pohledu starosty skončený rok 2021? Co především přinesl?
Minulý rok byl takový zvláštní. Na covid se svedlo kde co. Opatření připomínala slavnou pohádkovou hlášku „Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil.“ Kultura skomírala. Přesto se podařilo uskutečnit několik podařených akcí.

Loni se vám povedlo zvládnout velkou investici za cca 20 milionů korun v podobě rekonstrukce Kostelní ulice, která byla dokončena v listopadu. Jak nutná oprava už zde byla a jaké zlepšení přinesla?
Akce se připravovala dva roky. Využili jsme plánované opravy povrchu – kde majitelem komunikace je Správa a údržba silnic Jihočeského kraje – k rekonstrukci kanalizace a vodovodu, přidali vybudování chodníků a výměnu veřejného osvětlení. Pro nás byla zásadní kanalizace. Stávající se zkapacitnila a v nejvyšším úseku položila úplně nová. Muselo se až do hloubky čtyř metrů. Záměrem je napojit do této gravitační kanalizace celé sídliště Vráž a odlehčit tak staré kanalizaci na náměstí.

Co dalšího se povedlo realizovat, co naopak nevyšlo?
Soustředili jsme se hlavně na Kostelní ulici. Přesto se povedlo dovybavit sběrný dvůr a vybudovat chodník a parkoviště pro mateřskou školu. Nepovedla se oprava chodníků kolem silnice I/20 a zpozdila se i příprava nových stavebních pozemků.

Město loni také realizovalo nákup sokolovny. Jak to bude s jejím dalším využitím a investicemi? Jaké plány s budovou máte?
Začne se s rekonstrukcí sousedících kurtů a asfaltového hřiště. Žádost o dotaci byla již podána. Připravuje se projekt na rekonstrukci budovy. Využívána bude ke kulturním, společenským a sportovním akcím. Již nyní je možné si celou, nebo části sokolovny jednorázově pronajmout. Zdarma ji využívají malí fotbalisté k tréninkům. Pro veřejnost uspořádalo město divadelní představení písecké Prácheňské scény. V plánu, pokud to situace dovolí, je maškarní bál pro děti a poté pro dospělé, koncert skupiny Poutníci a další akce.

Co Sedlici čeká v novém roce? Jaké budou hlavní investiční plány?
Letos proběhne přestavba školy na bezbariérovou, dále je v plánu i třetí etapa Kostelní ulice, rekonstrukce chodníku od Myslivny po Nádražní ulici. Budeme se věnovat přípravě projektů – sokolovna, stavební pozemky, propojení Sídliště II s Husovo ulicí vodovodem, napojení Mužetic na Římov a další.

Sedlice se může pochlubit bohatým společenským životem, takřka každý víkend se u vás koná nějaká akce. Vrátilo se toto loni už do předcovidové doby, nebo je stále znát, že je tímto společenský život výrazně ovlivněn?
Bohužel, společenský život v minulém roce opět trpěl. Nebyly plesy, Bakus, maškarní, přednášky, zahájení cyklosezony, fotbal, hasičské soutěže. Alespoň, že vyšla pouť. Svazu žen se povedlo také zorganizovat pár akcí, proběhl letní biatlon, spolek Modrásek, aby vyhověl vládním nařízením, vymyslel mobilní naučné stezky. Ale celkově to bylo daleko za dobou, kdy byl svět ještě v pořádku.

Máte za sebou tři roky ve funkci starosty, vstupujete do posledního roku svého mandátu. Jaká byla uplynulá léta při zpětném ohlédnutí?
Byly to hektické tři roky. Naštěstí mám kolem sebe partu skvělých a šikovných lidí. Díky nim se vše zvládlo. Jen mě nutí k veřejným proslovům. Jelikož nejsem žádný velký řečník, při každém projevu hrozně trpím. Zjistil jsem, jak velký je rozdíl mezi pořváváním pokynů na jedenáct borců honících se za mičudkou a smysluplné promluvě k „národu“.

Nakolik se lišily vaše představy o výkonu funkce starosty a realita? Co pro vás bylo největší překvapení? Co vám výkon funkce vzal, co vám naopak dal? A máte nějaké motto, jehož se snažíte jako starosta držet?
Bratr, který léta dělá místostarostu v Oseku, mne uvedl do obrazu, takže na realitu jsem byl zhruba připraven. Největší překvapení bylo zjištění, jak nesmírně dlouho trvá všechno vyřídit. Funkce mi vzala soukromí. Jeden příklad za všechny. Neděle odpoledne. Siesta. Zvoní telefon. Paní z vedlejší vsi volá, že se jí prská koza a shání kozla. Nemyslela naštěstí mne. A jestli nevím v Sedlici o nějakém, když jsem ten starosta… Naopak mi funkce dala možnost poznávání nepoznaného. Třeba jsem poznal výslechovou místnost na hospodářské kriminálce. Ale vždycky si říkám: „Chtěls´ to, tak to máš.“ A držím se hesla hokejového trenéra Ivana Hlinky: „Hlavně se z toho nepo…“

Za uplynulé tři roky se vám povedlo realizovat několik výrazných investičních akcí – vybudování nového sběrného dvora, vytvoření parku pod hřištěm, oprava Kostelní ulice, oprava školky… Mohlo se udělat více, nebo jste podle vás zvládli maximum možného?
K tomu bych zmínil ještě rekonstrukce místních komunikací v Němčicích, Mužeticích a v Sedlici u školky. Na poslední jmenovanou navazovalo zbudování chodníků a parkoviště. Oprava víceúčelového hřiště u školy, rekonstrukce podlah v garážích SDH, nová knihovna. Vždycky se nechá udělat víc, ale vzhledem k tomu, že jsme nováčci, jsem spokojen.

Velkým tématem v roce 2019 a i v tom dalším bylo vybudování spalovny živočišného odpadu v kilometr vzdáleném provozu firmy Animo Žatec. Občané se v petici stavěli proti výstavbě, ta nakonec byla realizována. Jak se s odstupem díváte na celou záležitost? Jak jste se naučili se spalovnou žít?
Velké téma ze spalovny udělala hlavně média. Občané využili svého práva svobodně se vyjádřit. Firma na základě kladných stanovisek úřadů spalovnu postavila. Stížnost byla pouze jedna, loni na podzim. Byl o ní informován ředitel Anima Žatec.

Dalším, dá se říci nekončícím, tématem je výstavba obchvatu Sedlice slibovaná desítky let. Podařilo se v něčem za dobu vašeho působení ve funkci starosty pohnout v této oblasti?
Obchvat Sedlice, to je jako přeskakující deska. Bude, bude, bude, bude… Už 50 let. Jsme na periferii kraje a máme smůlu, že silnice I/20 patří Ředitelství silnic a dálnic. Věřím, že kdyby byla kraje, obchvat už je. Jako obchvat Vlachova Březí. I když poslední dobou se něco asi pohnulo. Kdyby se obchvat náhodou povedl, obleču mysliveckou uniformu, vezmu trubače, v Budějovicích na krajském úřadě zahrajeme halali a před hejtmanem smeknu klobouk.

Jak se Sedlice za uplynulé tři roky změnila, i s přihlédnutím ke covidu?
To je těžké. Lidé jsou opatrnější, uzavřenější. Troška strachu v nich neustále je. A také jsou kolikrát zmatení. Co můžou a co ne. Naštěstí se nám vyhnuly vyhrocené boje mezi očkovanými a neočkovanými. Lidé většinou respektují rozhodnutí ostatních.

Co čeká město v nejbližších letech, jaké úkoly před ním budou stát? Čemu se nevyhne?
Určitě musí proběhnout rekonstrukce čističky odpadních vod, postupná rekonstrukce kanalizace, výměna veřejného osvětlení, opravy a vybudování chodníků podél komunikace I/20 a další a další a další.

Plánujete pokračovat ve vedení města i v dalším období? Budete na podzim znovu kandidovat a ucházet se o post starosty?
To, co se za toto volební období povedlo, je pouze začátek. Spoustu jsme toho nestačili. Proto jsme se v našem neoficiálním spolku S.O.V.A. dohodli, že do voleb půjdeme znovu a pokud nás lidé zvolí, budu kandidovat na starostu. Mám dva starostovské vzory. Františka Kopáčka, bývalého sedlického starostu, na jehož práci jsme navázali, a Luboše Peterku, starostu Radomyšle, kam s trochou závisti pokukuji.