Roku 1632 poslali jindřichohradečtí františkáni Vilému Slavatovi k narozeninám košíček erteplí na ochutnání a tím započala historie brambor na Jindřichohradecku. Byla to tehdy vzácná pochoutka pro panstvo. V průběhu času se ale jejich role změnila. „Pomohly přežít hladové roky a postupně se staly základní potravinou,“ uvádí autorka výstavy v rámci letošních slavností historička Štěpánka Běhalová. „V Jindřichově Hradci se často pěstovaly místo žita a ovsa na předměstí u rybníků.“ Zájem byl tak velký, že o sadbu z františkánské zahrady se lidé podle záznamů doslova prali, podotýká historička. Dnes jejich potomci žehrají, že v obchodě stojí kilogram zase už přes 15 korun. A často i mnohem víc.

Zahubí brambory sucho?

U stánku Zemědělského družstva Rodvínov, které patří k vyhlášeným bramborářským producentům, přišla řeč na letošní úrodu. Opravdu se nad pěstováním brambor v Čechách pomalu smráká, jak straší některé klimatické výhledy? A co způsobuje letošní sucho?

„Úroda už je skoro sklizená a je samozřejmě asi o dvacet procent nižší než v předchozích letech,“ říká předseda představenstva družstva Pavel Vokuš. Hrozbu sucha však uvádí na pravou míru. „Nejde jen o to, že léto bylo suché, hlavně bylo velice teplé. Při teplotách nad 25 stupňů brambory přestávají růst. I když je sucho, brambory totiž dokážou narůst i z vlhkosti v zemi. Stačí, když v dobu, kdy brambora roste, dvakrát zaprší a jsou vhodné teploty. Brambory během čtrnácti dnů narostou a další vývoj počasí má na výnosy už jen omezený vliv.“

Zimy jsou mírnější, sněhu je málo, něco se určitě mění, souhlasí Pavel Vokuš, ale při pohledu do minulosti nejde o první vlnu sucha, která zemi postihla. Brambory jsou přitom vděčná rostlina. I letos se v mnoha lokalitách navzdory počasí povedly. „Někde jsou brambory větší, což je možná dáno právě tím, že méně nasadily, takže se nakonec udělaly větší hlízy,“ podotýká předseda představenstva družstva.

Právě rodvínovské brambory posloužily během slavností k mnoha účelům. Kromě nálady, kterou obstarávala kapela Patrola Šlapeto byly na programu slavností atrakce jako kuchařská show Petra Šímy nebo kulinářská produkce pěti týmů na téma co všechno se dá uvařit z „obyčejných“ brambor. Reprezentanti hasičů, radnice, pionýrů, charity a fakulty Vysoké školy ekonomické připravili stovky porcí k ochutnání. Nabízely se křupavé košíčky z bramborových lokší plněné trhaným kachním masem, bramborové kuličky ze zelím a slaninou, bramborové kuličky nasladko, indické karí Aloo Chana Masala, bramborový řízek nebo prostě zelňačka.

Za kolik letos budou

Dlouhodobě to s bramborami vůbec nevyhlíží zle, jak se ukázalo minulý rok. Družstvo Rodvínov letos pěstuje brambori na polích od Vysočiny až k Jindřichovu Hradci na 150 hektarech. „Ale bylo to 180 hektarů. Po loňském nadbytku jsme byli nucení výměru trochu snížit, loni byly brambory neprodejné,“ říká předseda Pavel Vokuš.

Přebytky brambor loni na podzim stlačily cenu v některých supermarketech až pod 6 korun za kilogram. Naopak v době posledního vrcholícího nedostatku kvůli sérii suchých roků na jaře 2019 české brambory zcela došly. Kilogram dovážených se prodával i za víc než 20 korun.

„Letos cena trochu vyšplhala,“ konstatuje Pavel Vokuš. „V jednom obchodě brambory sice vidíte kilogram za jedenáct korun, ve druhém ale za třicet pět. V supermarketech se často nabízejí pod cenou, jejich akce nás trochu podrážejí.“ A kolik tedy mají stát? Rodvínov prodává přímo v objektu družstva pětikilové balení po 16 korunách, pětadvacetikilové za 11. Cena v obchodech nad 15 i 20 korun se tomu zdá přiměřená.

Jaký bude vývoj, si rodvínovský předseda Pavel Vokuš netroufá odhadnout. Není ale příznivcem předzásobování. „V září si lidi kupují metrák, dva metráky, ale my je učíme, aby kupovali spíš častěji a v menších objemech. U nás brambory skladujeme termoskladech, kde máme stabilní teplotu a vlhkost. Když si přivezete do paneláku metrák brambor, tak ho po Novém roce roce vyházíte, budou scvrklé a vyschlé.“

Bramboráři představili v rámci slavností řadu odrůd, jak mají vypadat – správně vyprané a umyté. A s jakými bychom se rádi setkávali v obchodech. Některé odrůdy ale vyprat nejdou. „U nás si brambory někteří lidé kupují, aby jim vydržely do jara. To vypraná brambora nevydrží. A zase na baličce chtějí, aby byly hezké. Odrůda, aby se hodila na všechno, není,“ krčí rameny Pavel Vokuš.

Recepty nestárnou

Originální recepty z brambor byly v Čechách k nezaplacení od doby, kdy naši předkové zjistili, že nejde o jedovatou okrasnou novotu. V Jindřichově Hradci se do sporu o recept dostala i patrně nejslavnější kuchařka své doby. V roce 1821 se brambory objevily v kuchařce z Landfrasovy tiskárny. Magdalena Dobromila Rettigová, mimochodem velká popularizátorka brambor, pak obvinila tiskaře, že neoprávněně vydal její rukopis a ještě ho pozměnil.

Z jejího pera však pochází několik pozoruhodných bramborových receptů, se kterými se mohli účastníci slavností seznámit. Čtyři z nich vybíráme.

Salát ze zemčat z Kupeirovy kuchařky (jde právě o zmíněnou knihu z roku 1821)

Uvař brambory, pokrájej je na lístky, osol je hned teplý a nalej na ně vinného octa. Dej drobnince pokrájenou cibuli a míšeňská jablka, dobře to promíchej a brabancovým olejem (jde o zastudena lisovaný olivový olej) polej a nech vystydnout. Zatím uvař několik vajec na tvrdo, pokrájej žloutky a bílky samotný, pak vezmi herinka nebo slanečka a když je dobře opucován, tak jej pěkně pokrájej, vyrovnej ta zemčata pěkně vrchovatě na mísu a dělej pěkné okolky z těch bílků, žloutků a slanečků, také k okrášlení můžeš hvězdičky z červené řepy vyřezávané vzít, polej ještě olejem a octem a dej na tabuli.

Hovězí řízky se zemčaty

Nech několik moučných zemčat jen tak daleko vařit, co by se oloupat nechaly, pak je nech v hovězí polívce až do měkka uvařit, oceď a rozmíchej je na kašičku, dej na rendlík kousek másla a lžíčku mouky, udělej bledou jíštičku, dej ty rozetřené zemčátka do ní, přilej trochu té polívky, co se zemčátka v ní vařily, nech to dusit, nařezej lístky libového hovězího masa, hodně je se hřbetem nožovým poklepej, smíchej pepř se zelenou drobně pokrájenou petruželí a solí, posyp tím řízky, nech na kuthánku na másle drobně pokrájenou cibulku zpěnit, vlož ty řízky na ni, nech až dohněda upect, dej tu zemčátkovou kašičku na hluboký talíř, ty řízky na ni urovnej a tu šťávu , co se ty řízky pekly, na to nalej.

Zemčata s hříbkami

Usekej hříbky drobnince, nech je na másle s zelenou petružilkou hezky vysmahnout a drobet opepři. Uvař napolovic malá zemčata, pokrájej na lístky, vymaž formu máslem, dej vrstvu zemčat, vrstvu hříbků a máš-li, tak trochu račími ocásky to posyp, zase vrstvu zemčat dej, až jest na dva prsty neplná forma, pak rozkloktej do vařené studené smetany jedno, neb je-li větší forma dvě celé vejce, polej tím zemčata, poklaď kouskem nového másla a nech to v troubě vypect.

Zemčata se vejcemi

Uvař pěkných malých zemčátek trochu víc než napolovic, oloupej a pěkně na koláčky pokrájej. Pro šest osob pokrájej 6 nebo 8 natvrdo uvařených vajec, též na koláčky, vymaž buď formu nebo čistý bunclový kuthánek hezky máslem, na dno polož vrstvu zemčátek, pak vrstvu vajec, posyp trochu pepřem a postříkej novým rozpuštěným máslem, zase vrstvu zemčat a vajec, opět pepřem posyp a máslem postříkej až kuthánek asi na silný palec neplný jest. Teď osol smetanu, do které se jeden nebo dva žloutky rozmíchat mohou, a polej to, aby se to lehounce potopilo; nesmí však smetany tolik býti, až by na povrchu stát zůstala, sic by se to rozbleptalo, poklaď kousky nového másla a dej do trouby hezky do zlatova vypect.