Smutný příběh odbahněného Jordánu - Jižní Čechy Teď!
26. 3. 2022 9:31 Aktualizováno

Smutný příběh odbahněného Jordánu

TÁBOR – Od roku 2012 do roku 2014 procházela táborská údolní nádrž odbahněním, které si vyžádalo na 420 milionů korun. Jedním z hlavních cílů bylo zajistit vyšší kvalitu vody, protože Jordán kromě jiného slouží k rekreačním účelům a jako záložní zdroj pitné vody. Skoro půl miliardy je pryč, kvalita vody se nelepší.

 

Monitoringu se podle odborníků město Tábor velmi dobře věnuje. Vzorky vody několikrát ročně a s vyšší intenzitou jednou za dva týdny v letní sezoně odebírá Povodí Vltavy. Poté procházejí několika rozbory, které zjišťují množství dat včetně sinic, řas, zooplanktonu a chemických ukazatelů vody Jordánu a v povodí. V minulých dnech zasedla také odborná komise pro kvalitu vody v Jordánu, která hodnotila vývoj kvality zdejších vod v sezoně 2021 a z jejího hodnocení bude vypracována závěrečná zpráva. Osm členů komise představuje průřez špičkových odborníků z Akademie věd, Povodí Vltavy, biologů z univerzitních pracovišť a také rybářů, kteří získaná data hodnotí. Jedním ze jejích členů je také člen komise životního prostředí města Tábora, biolog Vladimír Říha, který se kvalitou vody v Jordánu zabývá dlouhodobě. Zeptali jsme se ho tedy na výstupy z jednání komise.

Jak komise hodnotila data získaná z odběru vzorků na Jordánu v loňském roce?
Obecně jsme na základě posledních dat konstatovali, že stav se nezlepšuje, naopak zhoršuje. Ekosystém, který byl narušen a změněn zásahem vypuštění a odbahňování, se opět dostává po krátké době zlepšení do původního stavu před odbahněním.

Co je příčinou?
Příčinou je že fakt, že množství živin, hlavně sloučenin fosforu, které přitékají z povodí Jordánu o rozloze na 80 kilometrech čtverečních, se prakticky nezměnilo. Jedinou menší výjimkou je realizace terciárního stupně dočištění na čistírně odpadních vod v Borotíně, které zvýší záchyt fosforu až na 80 – 90 procent. Nejpodstatnější znečištění přitéká z povodí Jordánu ve stejném množství jako před odbahněním v roce 2014. Proto se opakovaně dozvídáme, že situace se nelepší. Data ukazují i to, že v roce 2020 a 2021 byl zaznamenán výrazný pokles kyslíku ve vodě a koncentrací železa nad dnem nádrže. Tato skutečnost má negativní dopad na snížení schopnosti vysrážet na podzim rychle fosfor a napomáhá vzniku podzimních sinicových květů. Fosforu v Jordánu stále přibývá.

Dá se tedy říci, že bylo odbahnění zbytečné?
Hned po odbahnění a vybudování spodní výpusti jsme informovali vedení města, že se udělal krok B, ale chybí krok A. Tedy řešit přítoky v povodí a trvalý přísun znečištění, hlavně fosforu. To je prvořadou nutností. Nic se ale stále nezměnilo, tedy kromě městysu Borotín. Z hlediska kvality vody bylo odbahnění těsně po jeho ukončení v začátku přínosné, protože sedimenty jsou vlastně také deponie fosforu. A toho se nám podařilo částečně zbavit. Tedy velmi částečně. Odtěžilo se asi 300 000 kubíků, což je třetina až polovina bahna. Ale jen někde. Například za mostem přes Jordán k Náchodu vůbec nic. Když jsem se ptal, proč toto množství, odpověď zněla, že na více už nebyly peníze.

Odbahňovat zbytek Jordánu se asi nebude. Jakým způsobem tedy zlepšit kvalitu vody?
Tedy zejména jsou nutností čistírny odpadních vod v obcích vybavené zařízením na zachycování fosforu, které ho zachytí 80 – 90 procent. Dále také postupná změna způsobu zemědělského hospodaření, která předpokládá vybudování zelených pásů kolem vodotečí a snížení eroze. Něco se sice udělalo, ale jen v minimální míře. Samozřejmě také citlivější způsoby rybářské výroby, kde se ve snaze o co nejlepší ekonomické výsledky zvyšují v chovných rybnících přísuny živin. Stále však není terciální čištění například v Chotovinách. V Sudoměřicích u Tábora dokonce není ani kanalizace a vše jde přímo do potoka. To už nehovořím o menších obcích. Důležitým momentem je i vhodný druh rybí obsádky. Jak jsme podle dat konstatovali, opět významně převažuje kaprovitá ryba nad rybami dravými. Zvýšit podíl dravých ryb se v potřebné míře stále nedaří.

Fosfor je tedy živinou pro sinice. Jakým způsobem se do vod dostává?
Je několik způsobů. Hlavní jsou komunální zdroje odpadních vod z aglomerací obyvatel v povodí.Tam se dostávají jednak z produktů lidského metabolismu, a to asi jeden gram fosforu denně, dále jsou to fosfátové prací a čistící prostředky, které přidávají denně další jeden gram na obyvatele. Což jsou data oficiálních průzkumů. Tak lze lehce spočítat podle počtu obyvatel, kolik fosforu při neexistenci srážecích stanic přitéká ze sídel do Jordánu.

Je to jediný problém Jordánu?
Zdaleka ne. Stále ještě po mnoha peripetiích není vybudována srážecí stanice na přítoku do Malého Jordánu a stále tak dochází k vydatnému přísunu fosforu. Není odbahněn Malý Jordán, z více než metrových vrstev bahna uniká další fosfor. Problémem Jordánu je i snížení hladiny o 70 centimetrů. Proč se tak stalo, nevíme. Čím větší objem nádrže, tím více se projevují faktory omezující růst sinic. Je to například hloubka, teplota, nižší přísun světla a další.

Kvalita vody v Jordánu tedy není jen záležitostí Tábora…
Jistě. Ale město se snažilo v minulosti pomoci obcím v povodí zaplacením projektů na úpravu čistíren odpadních vod. Bude nutné se více zabývat myšlenkou, jak pomoci v této věci obcím v akcích, které jsou mimo dosah jejich finančních možností a přesahují požadavky stávající legislativy. Zařízení na zvýšené odstraňování fosforu totiž musí mít jen obce nad 2000 obyvatel. Ty ovšem v povodí většinou nejsou. Otázkou je, kam může podle stávající legislativy město zajít. Jsou reálné legislativní i finanční možnosti dotování podobných akcí na katastru menších obcí?

Jste z vývoje kvality vody v Jordánu zklamán?
Do určité míry ano. Ale vidím i několik pozitivních prvků. Město situaci řeší od roku 2015 financováním kvalitního monitoringu všech podstatných faktorů kvality vody. Data získaná aktuálním monitoringem budou také využívána k odpouštění vrstev se zvýšeným obsahem fosforu využitím spodní výpustě. Máme stále více dat, ale s tím musí jít ruku v ruce opatření k nápravě. A těch je málo a pozdě. Pokrokem, byť dílčím a dočasným, bude projekt mobilní srážecí stanice, na kterou město již vyčlenilo finance.

 

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.