Kroje a prapory ozdobily náměstí

Po hudebním úvodu už se začal řadit průvod. V čele nesli soběslavští hasiči českou státní vlajku, prapor města Soběslavi a prapor České obce sokolské. Za nimi pochodovali baráčníci s prapory jednotlivých baráčnických obcí. Pak kráčeli rychtáři a rychtářky v čele s rychtářem VI. Župy Boleslava Jablonského Václavem Kastnerem.

Za nimi šli starosta Soběslavi Petr Lintner, místostarostka a místostarosta města, starosta Veselí nad Lužnicí Vít Rada s místostarostou Ladislavem Sýkorou, starosta Klenovic Lubomír Turín a místostarosta Jindřichova Hradce Bohumil Komínek. Nechyběl senátor za obvod Táborska Marek Slabý a poslanec sněmovnyJan Bartošek.

V průvodu kráčeli zástupci jednotlivých obcí baráčníků ze Soběslavi, Veselí nad Lužnicí, Jindřichova Hradce, Třeboně, Týna nad Vltavou, Boršova, Radomyšle, Prahy, Brandýsa nad Labem, Kosmonos, Kněževsi, zástupci žup a veleobce v krojích, také krojovaný soubor Dubínek ze Sezimova Ústí. Od kulturního domu se průvod vydal Palackého ulicí na náměstí Republiky. Podél trasy sledovaly a fotily průvod hloučky lidí. Do kroku vyhrávala dechová hudba Temelín. Pod věží si účastníci vyslechli fanfáry v podání Mysliveckých trubačů Tábor. Pak se průvod stočil se opět ke kulturnímu domu. Před vchodem utvořili praporečníci špalír.

V kulturním domě se po skončení průvodu konalo slavnostní zasedání k 95. výročí vzniku VI. Župy Boleslava Jablonského, které zahájili státní hymnou ČR v podání zpěvačky Evy Blažkové. Program ozdobilo vystoupení dětí z Dětského folklorního souboru Dubínek ze Sezimova Ústí a tkaé z baráčnické obce Veselí nad Lužnicí a veselské základní umělecké školy.

Kdo jsou baráčníci

Spolek baráčníků pečuje o udržování českých zvyků a tradic. Výbor místní obce baráčníků se označuje jako rychta, v jeho čele stojí rychtář. Baráčnická rychta je název pro spolkovou místnost nebo budovu. Členové výboru jsou panímaminka, která dohlíží na čistotu krojů a svérázů, podává staročeskou poctu chléb a sůl, a pantatínek, který je bdělým strážcem pořádku. Místorychtář je zástupce předsedy spolku. Syndik je jednatel, berní se stará o peníze, tedy hospodář a švandymistr má na starosti kulturu.

Jednotlivé baráčnické obce jsou sdružené do žup. První spolek baráčníků vznikl v Kolíně roku 1873. V roce 1896 vznikla Veleobec českého baráčnictva v království českém. Během dalších deseti let vznikaly jednotlivé župy jako mezičlánek ústředí a jednotlivých obcí. Například VI. župa Boleslava Jablonského v Soběslavi byla založena 22. března roku 1931 v Mezimostí nad Nežárkou. Župa se rozkládá na území okresů Tábor a Jindřichův Hradec. Do svého názvu přijala jméno vlasteneckého kněze, premonstráta a básníka Boleslava Jablonského, který pocházel z Kardašovy Řečice. Před vznikem VI. Župy patřili baráčníci z Táborska a Jindřichohradecka do IX. Župy Kubatovy v Českých Budějovicích.

Výstava ve staré radnici

Kdo by se chtěl dozvědět o činnosti i historii obce baráčníků Vitoraz Soběslav více, může navštívit v infocentru ve staré radnici na náměstí Republiky v Soběslavi výstavu k 95. výročí vzniku VI. Župy Boleslava Jablonského. Vedle ukázek z historie soběslavských baráčníků jsou tu vystaveny momentky i ze života veselských a jindřichohradeckých sousedů a tetiček, tedy z VI. Župy. Kromě fotografií, pohlednic a záznamů z kronik jsou ke zhlédnutí i blatský a kozácký kroj nebo plena vyšívaná rybími šupinami. Výstava trvá už ale jen do 29. května.

A další zajímavosti přinese Týdeník Táborsko.