Dveře otevřené po celý rok, nový Petrof i záchrana historické mříže

Přestože v den výročí probíhala komentovaná prohlídka, pedagogové se shodují: dveře školy nejsou zájemcům zavřené nikdy. Návštěvníci si mohli prohlédnout nejen nově zrekonstruované vytápění a pestře vymalované chodby, ale především živé tvůrčí prostředí. Nahlédli i do hudebního sálu, který čeká na svou proměnu. Velkou pozornost poutá také obnovený klenot na chodbě školy – ozdobná kovaná mříž s motivem lyry a notové osnovy. Její historie sahá do 80. let, kdy ji vytvořil místní kovář Jaroslav Nutil na míru do obloukového okna tehdejší lidové školy umění v zadní části staré radnice (dnešního infocentra).

Když se škola v roce 2002 přestěhovala, pro mříž náhle nebylo vhodné místo a dlouhá léta ležela odložená u zadního vchodu, kde pomalu chátrala. Právě u příležitosti letošního 75. výročí se škola rozhodla dát jí druhou šanci. Na její odborné renovaci se podíleli žáci Střední školy řemeslné v Soběslavi spolu s dalšími místními řemeslníky. Dnes mříž důstojně zdobí prostor u koncertního sálu jako hmatatelný důkaz péče o vlastní historii.

Škola s kapacitou 280 žáků od 5 do 18 let se opírá o stabilní tým 18 kmenových zaměstnanců (16 pedagogů a 2 nepedagogičtí pracovníci). Významným milníkem ve vybavení se stalo také získání nového špičkového pianina značky Petrof z nadačního fondu manželů Karla a Štěpánky Komárkových v rámci projektu Piana do škol.

Studijní obory a pestrý život v souborech

Základní umělecká škola Soběslav vzdělává žáky ve dvou oborech a klade velký důraz na společné tvoření i souhru:

• Hudební obor. V hudebním oboru se vyučuje široká škála klávesových, dechových i strunných nástrojů a také zpěv. Oddělení klávesových nástrojů nabízí hru na klavír, elektronické klávesové nástroje (EKN) a akordeon. Dechové oddělení umožňuje výuku na zobcovou flétnu, příčnou flétnu, klarinet a saxofon. Strunné a smyčcové nástroje zahrnují hru na housle, violoncello, klasickou kytaru a elektrickou kytaru. Samostatnou součástí je sólový i sborový zpěv, hudební nauka a přípravka nejmenší děti. Žáci se zapojují i do školních těles, jako jsou Divoké strunky, Kytarový soubor, Pěvecký sbor, kapela Worchestr, flétnový soubor Napříč či pěvecký sbor Anonym Voice vedený bývalou ředitelkou Irenou Molíkovou.

• Výtvarný obor. Výtvarný obor nabízí bohaté spektrum tradičních i moderních disciplín. Žáci se zde systematicky věnují kresbě, malbě, keramice, rozmanitým grafickým technikám, práci s 3D modely, fotografování i tvorbě animovaných filmů a kinematografii.

Příběh psaný obětavostí: Od provizoria po celostátní triumfy

Historie školy se začala psát v květnu 1951, kdy Městský hudební ústav pod vedením Antonína Vychodila a učitelek Heleny Bubníkové a Marie Forstové přivítal prvních 68 žáků v provizorních prostorách osmiletky. V roce 1955 položil Karel Blažek základ legendárnímu dechovému orchestru a od roku 1959 škola léta sídlila ve 3. patře na náměstí, kam vedlo nezapomenutelné „strašidelné schodiště“.

Zásadní zlom přinesl rok 1984 a stěhování do budovy bývalého soudu na náměstí (čp. 19/I). Učitelé, rodiče i žáci tehdy budovu zachránili vlastníma rukama v nespočtu brigádnických hodin – první zimu topili 29 vozy uhlí a výuka zpočátku běžela i bez zavedené elektřiny. Škola však získala vlastní koncertní sál a pevné zázemí.

V roce 2002 budova posloužila jako krizové útočiště při ničivých povodních a v posledních letech sklízí mimořádné vavříny: soubor Divoké strunky vyhrál ústřední celostátní kolo soutěže ZUŠ a reprezentoval město na festivalu ZUŠ Open ve Valdštejnské zahradě i v Senátu ČR.

Nezapomenutelné talenty

Právě setkání současné generace s absolventy a bývalými pedagogy vdechlo oslavám 75. výročí neopakovatelnou atmosféru. S dojetím na svá léta v ZUŠ vzpomínala bývalá pedagožka Miroslava Svobodová, která tady učila sedm let. Do její třídy nastoupil tehdy dvanáctiletý Vojtěch Ženíšek, kterého od začátků vedla Martina Pechová.

„Strašně jsem se tehdy bránila ho převzít, protože Martinka s ním odvedla ten nejdůležitější kus práce od samého začátku. Říkala jsem si, že přece nebudu jen slízávat smetanu,“ usmívá se po letech Miroslava Svobodová. „Nakonec z toho byly ty nejúžasnější hodiny mé pedagogické praxe. Vojta byl mimořádně talentovaný, neuvěřitelně skromný, pracovitý a inteligentní kluk s přirozenou klavírní technikou a výbavou. Odabsolvoval u nás i druhý cyklus, gymnázium prošel se samými jedničkami a dnes studuje třetím rokem medicínu v Praze.“

Vojtěch Ženíšek navíc sklízí velké úspěchy i v dospělosti – nedávno vybojoval skvělé třetí místo na prestižní mezinárodní klavírní soutěži v Brně, kde uspěl jako jediný amatér v konkurenci profesionálů a vysloužil si vysoké uznání předního českého skladatele a hudebního teoretika Jiřího Bezděka. Uspěl rovněž v soutěži v interpretaci melodramů Zdeňka Fibicha. Na slavnostním večerním koncertu vystoupil jako zpěvák i jako korepetitor pěveckého sdružení Anonym Voice.

Ředitelka Hana Hlavsová: Zuška má v Soběslavi hluboké kořeny

V čele soběslavské umělecké školy stojí od roku 2022 ředitelka Hana Hlavsová, na kterou tak připadla organizace velkých oslav. K významu narozenin školy řekla: „Znamená to pro nás strašně moc. V regionu i ve městě jsme hluboce zakořeněni. Máme vynikající vztahy jak s městem, tak s místními občany, kteří k nám s důvěrou posílají své děti. Chceme ukázat, že naše škola má dlouhou tradici a dokáže i v dnešní době úspěšně obstát v konkurenci nepřeberného množství jiných volnočasových aktivit dětí,“ vysvětlila.

Slavnostní tečkou oslav se stal koncert v kulturním domě, kde vystoupili úspěšní absolventi i současné talenty, a odhalení nového loga ZUŠ Soběslav. K těmto událostem se vrátí ve středu Týdeník Táborsko.