Musel se tehdy rychle rozhodnout, jestli dokáže akci profinancovat, sehnat techniku, lidi. Byl to krok absolutně do neznáma, ale František Štrubínský vymyslel, jak šrot zpracovat, naložit a přepravit a našel pro něj i v zahraničí odbyt. Neměl tehdy žádné šrotiště, kde by se dalo s materiálem pracovat. Musel se nakládat na nejbližším nádraží do vagonů a odvézt rovnou k odběrateli do hutí. „Tím táta vydělal kapitál na první svozové auto. Od té doby měl auto a jednoho šoféra,“ vypráví dcera Markéta Gřegořková.

Z desítek tun šrotu jsou tisíce
„Pronajímal si nejdříve prostor na nádraží v Branicích, kde začaly jeho prvními krůčky ve zpracování šrotu a rozšiřování firmy. Opravdu z ničeho vybudoval firmu, která má dnes 65 zaměstnanců a pět provozoven. Tři velká šrotiště v Milevsku, Českých Budějovicích a Humpolci a dvě výkupny v Táboře a Veselí nad Lužnicí,“ vyjmenovává dcera, která se do firmy zapojila v roce 2012. Vystudovala provozně ekonomickou fakultu a měla původně úplně jiné plány. Když se ale spolupráce se zahraničními odběrateli rozšiřovala, byla její státnice z angličtiny zkrátka v rodinném podnikání zapotřebí, a tak se vrátila z Prahy do Milevska a do firmy se zapojila.
„Vůbec mě to nemrzí. Ta práce je super. Začala jsem jednat přímo s hutěmi v zahraničí a už jsme nepotřebovali pro naše obchody žádné prostředníky,“ říká Markéta Gřegořková. Její starší bratr má ve firmě na starosti odtahovou službu, což přineslo rozšíření služeb firmy FAST Kovošrot o ekologické likvidace automobilů. „Lidé vědí, že dáváme dobrou cenu a vyřídíme veškeré potřebné formality pro úřady. Zabýváme se touto činností už spoustu let,“ dodává Markéta Gřegořková. Před rokem a půl se do firmy zapojil i její manžel, bývalý extraligový hokejista a český reprezentant Petr Gřegořek. „Táta mu začal předávat provozní záležitosti, aby už měl víc volného času, ale ten tráví stejně ve firmě,“ směje se Markéta Gřegořková, která je spolu s otcem majitelkou a jednatelkou společnosti.
Firma FAST Kovošrot dodává železo do hutí po celé Evropě, hlavně do Itálie, také do Rakouska, Slovinska, Polska a Německa. „Dopravní náklady jsou zásadní, takže se zaměřujeme na hutě, které jsou nejblíž,“ říká jednatelka. Měsíčně firma zobchoduje 6000 tun šrotu. Začínala přitom s několika vagony o objemu 50 až 100 tun měsíčně. „Evropští odběratelé nás vnímají jako rovnoprávného partnera. To postavení jsme si ale museli vybudovat. Myslím, že naši obchodní partneři oceňují hlavně operativní rozhodování. Tím, že jsme rodinná firma, vyřešíme jedním telefonátem věci, které se jinde řeší dva měsíce. Flexibilita je naše velká výhoda,“ konstatuje Markéta Gřegořková.

Proč chybí železo?
Pár slov řekla i k současnému nedostatku železa na trhu. „Nikdo nevíme, co se děje a proč se to děje, ale někdy je to i umělé vytváření nedostatku. Svět byznysu reaguje na jakékoliv špatné zprávy. Hutě už třetí měsíc stále zvedají výkupní ceny. Oproti situaci před rokem a půl je to už o tři sta procent, ale přitom od nás odebírají jen dvacet procent dřívějšího objemu. Vyšroubují tak ceny a ty promítají do finálních produktů. Dávno už to není věc nabídky a poptávky,“ krčí jednatelka rameny. Šrotu je dostatek, část zatím leží ve firmě a hledá se odbyt. Na růst odbytových cen reagovala i firma FAST Kovošrot směrem ke svým malododavatelům a lidé za zajímavé výkupní ceny vyčistili kdejakou stodolu a půdu.
„Situace se neustále mění a my na to musíme reagovat. To je ale výzva a já jsem ráda, že u toho mohu už deset let být. Podmínky, v jakých začínal táta, a ty dnešní, to jsou dva různé světy,“ konstatuje Markéta Gřegořková. Výkup a prodej šrotu naštěstí fungoval i během covidové doby. Šrot zkrátka bude potřeba stále. „Nejsme nějaká módní záležitost,“ dodává jednatelka.

Narozeniny v budoucím muzeu
A co si firma k třicetiletému jubileu nadělila? „Už loni to byly dvě krásné mašiny. Dva veliké nůžkolisy pro Milevsko a České Budějovice, byla to investice v řádech desítek miliónů korun. Jsou to výkonné, rychlé mašiny, díky nimž jsme schopni rychle zpracovat tisíce tun. Dále jsme pořídili dva nové bagry, dvě svozová auta a v plánu jsou nové webové stránky,“ zmínila Markéta Gřegořková.
Oslava se konala v budově bývalé Mototechny v Milevsku, kde František Štrubínský připravuje muzeum motocyklů. Přátelé, známí a kolegové vědí, že historické motocykly jsou jeho vášeň. „Pojíme, popijeme, zatančíme,“ plánovala šéfová.
Třicet let, to je kus historie a kus života. Z malé firmičky vznikla společnost s mezinárodními kontakty, která se postupně rozrůstala. V roce 2001 vznikl areál v Milevsku, v roce 2005 v bývalé slévárně v Českých Budějovicích, v roce 2014 v Humpolci. Společnost FAST Kovošrot dobrovolně podstupuje příslušné certifikace ISO, aby bylo zřejmé, že provozy jak ekologicky, tak kvalitou práce odpovídají všem předpisům. Velmi si ve společnosti považují loňského titulu Český lídr v celorepublikovém hodnocení, jehož odborným garantem je společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Firma FAST Kovošrot ale nezapomíná ani na spojení s regionem, kde působí. I letos vyhlásila soutěž ve sběru železného šrotu pro hasičské sbory a obce. „Hasiče určitě neopustíme a letos mají od nás za šrot opravdu výborné ceny,“ říká Markéta Štrubínská.
To, že firma letos slaví narozeniny, poznají i zákazníci, kteří dodávají do jednotlivých sběren. O Velikonocích dostávali pěknou firemní pomlázku, s dárky se počítá i ke dni dětí nebo o Vánocích. „Našim stálým zákazníkům jsme připravili dárek za věrnost,“ uzavírá ohlédnutí za historií rodinné firmy Markéta Gřegořková.