Dialektická behaviorální terapie (DBT) u dětí, které se například sebepoškozují, nebo se u nich projevuje sebevražedné chování, je pro lékaře v zahraničí pro tento typ problémů první volbou. V Dětské psychiatrické nemocnici Opařany tak dochází k postupnému obohacování terapeutické práce všech pracovníků o nové postupy a možnosti podpory těžce emočně dysregulovaných pacientů.

„DBT je založena na laskavém a přijímajícím přístupu. Terapie se snaží klást důraz na hledání rovnováhy na místo extrémů, snaží se o pochopení principů vlastního chování a nácvik chování nového. Program je určený adolescentům od 14 let, kteří mají obtíže se zvládáním emocí, sebehodnocením, ve zvládání stresu. Je určen pro ty, kterým se nedaří ve vztazích, mají časté konflikty, trpí pocity opuštění, zažívají opakované krize, vyskytuje se u nich sebepoškozování, sebevražedné myšlenky a další,“ vysvětluje klinický psycholog David Havelka.

Dětská psychiatrická nemocnice Opařany program zahájila v létě v jeho zkrácené tří až pětitýdenní alternativě. Dál  bude pokračovat při sedmi až osmitýdenním pobytu. Ten se skládá z přípravné, jeden až dva týdny trvající, fáze a šesti týdnů intenzivního DBT programu. „V přípravné fázi se jedná o bližší seznámení pacienta a rodiny s filozofií DBT a konkrétní podobou programu. Je možné se zde doptat na všechny nejasnosti a probrat také případné obavy. Délka intenzivního programu je zvolena tak, aby bylo možné naučit se a také dostatečně procvičit nově naučené dovednosti ke zvládání. Zároveň, pokud se během pobytu ukáže, že problémy jsou závažného charakteru a vyžadují si další péči na lůžku se s pacientem vytvoří plán další terapeutické práce,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Jana Sosna Voňavková.

„Zahraniční výzkumy ukazují, že u pacientů, kteří absolvují komplexní DBT program, je ve srovnání s obvyklou terapií o 50 procent méně sebevražedných pokusů, o 53 procent méně výjezdů zdravotnické záchranné služby a návštěv pohotovosti kvůli sebevražednosti, o 73 procent méně psychiatrických hospitalizací,“ uvádí Jana Sosna Voňavková.

Celkově došlo podle průzkumů k významnému poklesu sebepoškozování, zlepšení regulace emocí a je možné vysledovat i významně kratší délku hospitalizace. U pacientů se zlepšují symptomy deprese a lépe ovládají záchvatovité přejídání. „Čísla pak potvrzují lepší vědomou kompenzaci symptomů ADHD, zvýšení celkového a sociálního přizpůsobení a adaptivnější práci se vztekem. Potvrzuje se zvýšená odolnost ve vztazích s druhými, nárůst pozitivního sebehodnocení i snížení závislosti na návykových látkách a jejich škodlivém užívání. Celkově došlo k poklesu interpersonální agrese,“ dodává Jana Sosna Voňavková.