Proč už nechcete ve funkci pokračovat?

Řekl jsem hned při zvolení starostou, že chci být ve funkci maximálně dvě období. Je to dost dlouhá doba na to, aby člověk stihl něco udělat. Myslím, že teď by zas měl přijít někdo nový a plný energie, třeba i s novými vizemi.

Co budete dělat vy?

Můžu se vrátit do Vltavotýnské realitní, kde jsem po odchodu z armády pracoval jako technik bytového hospodářství a měl jsem na starosti i sportovní halu. Nebo se najde něco v Bechyni, i když ani Týn není daleko.

Jakého výsledku si za osm let v čele města ceníte nejvíc?

Když to vezmu z lidské stránky, tak tu byla dobrá spolupráce s kolegy zastupiteli. Nebyly tu půtky, osobní výpady ani skandály, vždycky jsme se rozumně dohodli, i když někdo s nějakým rozhodnutím nesouhlasil a byl přehlasován. Nehráli jsme si na koalici a opozici, po posledních volbách všech pět volebních uskupení mělo zastoupení v radě města. Považuji to za správné, protože všichni kandidovali s tím, že chtějí něco dělat pro Bechyni.

Co se tedy podařilo vybudovat?

Povedlo se revitalizovat sídliště Na Libuši. Každý rok jsme udělali jeden vnitroblok. Jsou tam hlavně domy v majetku společenství vlastníků a ta když viděla, že město chce tohle sídliště z padesátých let minulého století zkulturnit, tak opravovala své domy. V tuto chvíli chybí dodělat náměstíčko a dva městské domy, u kterých schází dořešit parkovací stání. To navrhneme do rozpočtu na rok 2023, který se začíná připravovat už teď a budoucí zastupitelé mohou revitalizaci sídliště dokončit. Věřím, že se tak rozhodnou. Povedla se i řada věcí, které nejsou vidět, například intenzifikace čistírny odpadních vod. S tím souvisela kanalizace v Libušině ulici a Za Trubným, revitalizovalo se i sídliště 5. května, dělal se nový vodovod a kanalizace, osvětlení, chodníky a povrchy ulic.

Na zastupitelstvech se dost debatovalo o novém výběrovém řízení na provozování tepelného hospodářství po vypršení smlouvy s firmou Erding. Jak to dopadlo?

Ukázalo se, že něco špatné může být i k něčemu dobré. Vypsali jsme výběrové řízení, ale proti zadání se objevily námitky, z opatrnosti jsme tedy soutěž zrušili. Poradenská firma nám doporučovala přejít na plyn. Teď jsme rádi, že jsme to nestihli. Nechali jsme si zpracovat novou strategii od Vysoké školy báňské a ta nastínila tři varianty. Buď zachovat jako doposud spalování bioodpadu, tedy slámy, a mít záložní kotle na plyn. Druhou variantou je spalovat dřevní štěpku a třetí přejít na zemní plyn s kogenerační jednotkou na výrobu elektřiny. Tím, že jsme na plyn nepřešli, jsme na tom nakonec vydělali a držíme nízké ceny tepla. I když se cena od 1. července zvýšila na 630 korun s DPH za gigajoul a do té doby to bylo 583 korun za gigajoul, pořád je to příznivější, než kdybychom dnes topili plynem. To by byla cena přes tisíc korun za gigajoul. Nové zastupitelstvo bude řešit, kterou z doporučených cest se město vydá. Nechá si propočítat aktuální investiční náklady pro jednotlivé varianty, předpoklad ceny tepla a pak vypíše nové výběrové řízení na provozovatele tepelného hospodářství. Firma Erding má prodlouženou smlouvu do 30. června 2023.

Privatizaci městských bytů považujete za povedenou?

Tady je třeba říct, že prodej městských bytů byl schválen už v roce 2011 a my jsme od roku 2014 pokračovali podle nastavených pravidel. Momentálně zbývá na sídlišti Na Libuši v majetku města kolem 90 bytů. Dlouho se byty prodávaly nájemníkům za 200 až 400 tisíc. Tržní ceny bytů šly ale v posledních letech tak nahoru, že jsme se jim museli přizpůsobit, protože město je povinno nakládat se svým majetkem řádně ve prospěch všech občanů. Takže jsme ceny pro prodej bytů nájemníkům upravili a byty se prodávají za 700 tisíc až 1,2 milionu korun podle velikosti.

Mají zbývající nájemníci za tyto ceny o byty zájem?

Momentálně žádný zájem neevidujeme. Zastupitelstvo také rozhodlo, že zastaví prodej volných bytů a budeme je už dávat pouze do nájmu.

I o tom bývala na zastupitelstvech debata. Někteří zastupitelé poukazovali na to, že byty skupuje jeden zájemce, který běžné rodiny přeplatí a v bytech pak ubytovává dělníky. To je tedy tímto krokem vyřešeno?

Ano. Došli jsme ke shodě, že se nechceme zbavovat dalšího bytového fondu. Městu zbývá 480 bytů, u devadesáti z nich Na Libuši platí nabídka odprodeje stávajícím nájemníkům za upravené ceny.

Kolik obyvatel Bechyně teď má?

Trvale hlášených máme kolem 4900 obyvatel. Počet se bohužel snižuje.

Čím si to vysvětlujete?

Pracovní možnosti jsou tu hlavně v keramičce, v Micro Epsilonu nebo v lázních, to každému nevyhovuje. Lidé proto hodně dojíždějí za prací a když to už pro ně není únosné, najdou si bydlení tam, kde mají práci. Navíc naše městské byty jsou obsazené a stavební parcely nemáme. Jejich nabídku řeší až nový územní plán, předpokládám, že by mohl být schválený do konce roku. Tam budou vyčleněné nové lokality pro výstavbu.

Co by se muselo stát, aby obyvatelé Bechyni zase přibývali?

Důležité je bydlení, v této oblasti nový územní plán s určitou nabídkou přijde. Pokud jde o pracovní příležitosti, tak opravdu nevím. Jsme lázeňské město, novou fabriku tu těžko někdo bude stavět. Možná by se přistěhovali i vojáci, teď se tu vytvářel nový útvar, s Bechyní armáda počítá i výhledově. Problém ale je, že pro manželky a přítelkyně vojáků tu není práce.

Co dělaly manželky vojáků dřív, dokud fungovalo letiště?

Hodně jich pracovalo právě tam, zázemí pro fungování letiště poskytovalo tyto příležitosti.

Vidíte v Bechyni nějaký budoucí problém?

Vidím tu celostátní problém, jehož řešení stát přehazuje na obce. Chybí lékaři a stát, místo aby přijal nějaké řešení, nechává obce, aby se předháněly v bonusech pro lékaře a přetahovaly se o ně. My jsme sháněli praktickou lékařku, teď jsme ve městě bez zubaře. Naštěstí jsme sehnali zubní i praktickou lékařku, zařídili jsme za milion korun ordinaci, přidělili městský byt. Nechci nabádat přímo k řešení umístěnkami pro absolventy lékařských fakult, ale stát by to měl nějak řešit. Na vypsané výběrové řízení se k nám nikdo nehlásí, takže kdo ze starostů nemá nějaký tip a vlastní kontakt, má obvykle smůlu.

Jak pokračuje plán na vybudování obchodní zóny a co v ní má být?

Má tam vyrůst Penny a sedm obchodů. Stavět se mělo už loni, i my na to čekáme, protože se chceme připojit s investicí na přivaděč vody od Senožat, ale zablokoval to účastník řízení, který je majitelem příjezdové cesty. Namítl, že to není veřejná komunikace, řeší to město i kraj.

Máte představu, proč tento účastník řízení stavbu blokuje?

Má obdobný druh podnikání, takže možná proto.

Čili s využitím příjezdové cesty pro Penny market nesouhlasí majitel Tesca?

To jste řekla vy.

Oříškem byla během posledního volebního období i prázdná bytovka v Senožatech. Prodat jste ji nechtěli, co s ní bude?

Osadní výbor žádal o demolici tohoto objektu, zastupitelstvo s tím nesouhlasilo, ale prodej také neschválilo. Takže se rozhodlo, že město bytovku opraví. Máme připravené finance na projekt, záměrem bylo sehnat dotační peníze na opravu. Pokračování bude na novém zastupitelstvu. Zatím jsme v domě nabídli zázemí jedné ukrajinské rodině.

Dá se říct, co vám osm let na radnici přineslo?

Vždycky jsem pracoval s lidmi a většinou jsem se i tady setkával se slušnými a rozumnými lidmi. Pravda je, že teď po covidu a vypuknutí války na Ukrajině se to dost mění. Já naštěstí nemám Facebook, takže se dozvím spíš oklikou, že tam někdo vede o radnici plamennou diskusi. Já vítám, když lidé přijdou s problémem osobně. Myslím, že jsem klidný a nevytáčím se, takže se nakonec zklidní i ten, kdo přijde vytočený a nějak se domluvíme.

V jaké finanční kondici budou současní zastupitelé město předávat?

Myslím, že v dobré. Na termínovaných účtech máme 95 milionů korun, s běžnými účty má město k dispozici kolem 125 milionů. Nebudeme předávat vyjedený krám.