Redakce  požádala město Vimperk o vyjádření. Prostřednictvím mluvčího Milana Brabce odkázalo vedení města na dokumenty zveřejněné v rámci žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Právě tyto materiály pomáhají lépe pochopit, proč kolem Steinbrenerových domů panují i po letech rozdílné názory.

Když šlo o bezpečnost

V roce 2017 byly některé části bývalého tiskárenského areálu ve velmi špatném technickém stavu. Na základě znaleckého posudku tehdy stavební úřad rozhodl o odstranění konkrétních částí objektů, které byly označeny za nebezpečné. Nejednalo se tak o demolici celého komplexu. Tehdejší vlastník však uložené povinnosti nesplnil. Město proto přistoupilo k zahájení exekučních řízení, jejichž cílem bylo donutit jej k provedení nařízených opatření.

Právě tato rozhodnutí z roku 2017 jsou dnes často označována jako demoliční výměr a stala se jedním z hlavních argumentů odpůrců současné obnovy areálu.

Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že město Vimperk v roce 2021 oba exekuční návrhy vzalo zpět. Následně soudní exekutor Stanislav Pazderka rozhodl o zastavení exekucí vedených proti tehdejšímu vlastníkovi.

Tato skutečnost je důležitá, protože ukazuje, že původní postup směřující k vynucení odstranění dotčených částí objektů byl ukončen. Exekuce, které měly zajistit splnění rozhodnutí stavebního úřadu, již nepokračují. Právě zde však začíná spor o výklad celé situace.

Rozhodnutí a exekuce nejsou totéž

Ve veřejné debatě se často zaměňují dva odlišné právní kroky. Prvním je samotné rozhodnutí stavebního úřadu z roku 2017 o demolici částí bývalého areálu Steinbrenerových tiskáren. Druhým jsou exekuce, které měly jeho splnění vynutit.

Zastavení exekuce automaticky neznamená, že bylo zrušeno původní správní rozhodnutí. Současně ale platí, že exekuce byly vedeny proti tehdejšímu soukromému vlastníkovi a od té doby se situace výrazně změnila.

Právě na tuto skutečnost upozorňují někteří obyvatelé, kteří se na redakci obrátili. Podle nich by mělo město jednoznačně vysvětlit, zda byla původní rozhodnutí stavebního úřadu později zrušena, změněna nebo zda jejich význam překryly novější správní akty související se zabezpečením a plánovanou obnovou objektů. Zveřejněné dokumenty totiž jednoznačně potvrzují zastavení exekucí, ale samy o sobě přímo neřeší otázku dalšího osudu původních rozhodnutí.

Od chátrání k záchraně

Od vydání rozhodnutí z roku 2017  uplynulo téměř deset let. Areál mezitím změnil majitele a přešel do vlastnictví města Vimperk. Namísto úvah o odstranění objektů začaly vznikat projekty zaměřené na jejich zachování.

Město nechalo zpracovat další odborné průzkumy, statická posouzení a projektové dokumentace. Následovalo provizorní zabezpečení objektů a příprava rozsáhlé rekonstrukce, která má historickému areálu dát nové využití. Současná vize počítá s kulturně-vzdělávacím centrem, jež by připomínalo slavnou historii Steinbrenerovy tiskárny a současně nabídlo nové využití pro obyvatele i návštěvníky města. Právě tento obrat od dřívějších úvah o odstranění částí staveb k jejich záchraně je důvodem, proč se kolem projektu vede tak živá debata.

Otázka za miliony

Vedle právních souvislostí se stále častěji objevuje také otázka hospodárnosti. Kritici upozorňují na vysoké částky vynaložené na projektové práce, průzkumy a přípravu obnovy. Zastánci projektu naopak argumentují mimořádnou historickou hodnotou areálu a možností zachránit významnou součást vimperského kulturního dědictví.

Jisté je, že Steinbrenerovy domy se staly jedním z nejvýznamnějších komunálních témat posledních let. Dokumenty zveřejněné městem nyní pomohly objasnit alespoň část nejasností kolem exekucí a jejich zastavení. Současně ale ukázaly, proč se veřejnost stále ptá na vztah mezi rozhodnutími z roku 2017 a dnešními plány na obnovu.

Otázka, zda je demoliční výměr stále platný, zatím zůstává bez odpovědi. Podle mluvčího města Milana Brabce bude věc řešit příští týden vedení města na Krajském úřadu Jihočeského kraje.