Radní Martin Horský, jeden z iniciátorů plánu, uvedl, že město zatím žádnou konkrétní stavbu nepřipravuje, ale začíná hledat vhodné lokality. „Ještě nic nestavíme, ale samozřejmě bychom chtěli. Zatím je to ve fázi hledání vhodných lokalit, kde by se dal bytový dům postavit. Je nám jasné, že jsou soukromé subjekty, které byty staví, ale nepokryje to poptávku,“ řekl Horský.

Podle něj eviduje bytová komise přibližně 400 žádostí o městský byt. „Přidělujeme jen byty, ve kterých obyvatel zemře nebo se odstěhuje. Je to impuls, jestli bychom se tím tématem neměli zabývat,“ doplnil radní. Město by se podle něj mohlo zaměřit především na menší a bezbariérové byty. Nevyloučil ani spolupráci se soukromým sektorem, například formou poskytnutí městských pozemků developerovi.

Debata však rychle stočila pozornost k minulým rozhodnutím radnice. Opoziční zastupitel Pavel Vondrys připomněl lokalitu Jezárky, kde město v minulosti vlastnilo pozemky připravené pro bytovou výstavbu. „Když jsem četl, že rada města toto projednávala, byl jsem překvapen. Možná i příjemně, jsem za to rád. Není to tak dlouho zpátky, co město mělo ve vlastnictví pozemky na Jezárkách, které byly připraveny na stavbu bytových domů,“ uvedl Vondrys. Připomněl, že zastupitelstvo pod současným vedením nejprve prodalo pozemky stavebnímu bytovému družstvu, které nakonec nic nepostavilo a parcely se vrátily městu. Následně je město prodalo soukromému investorovi navzdory nesouhlasu opozice.

„Není to tak dávno, co se v tomto volebním období hlasovalo o prodloužení smlouvy až na deset let, aby mohl stavět. Byly to připravené pozemky se sítěmi, které mohlo město využít,“ řekl Vondrys. Dodal, že plánované byty už nyní nabízí realitní kancelář. „Měli jsme k výstavbě blízko,“ poznamenal.

Podobně vystoupila také opoziční zastupitelka Miroslava Zralá. „Když jsme nabádali, aby se pozemky město neprodávalo, odpověď byla, že soukromý sektor postaví byty dříve a levněji než město,“ připomněla Zralá.
Do debaty vstoupil i místostarosta Rudolf Oberfalcer starší, kterého zaujal navrhovaný model družstevního bydlení. Z jeho projevu se dalo usoudit, že on ve vedení města nemá o plánech druhé poloviny radních příliš informací. „Mě by zajímalo družstevní bydlení, které jste prezentovali i v novinách. S prodejem soukromému investorovi problém nemám, ale zarazilo mě právě družstevní bydlení. Nezaznamenal jsem ve městech jediný družstevní byt, tak by mě zajímalo, jaké mají být podmínky,“ uvedl.

Starosta Břetislav Hrdlička připustil, že do konce současného volebního období zřejmě žádný konkrétní projekt nevznikne. „Do voleb se asi nestane nic, na to nebudou síly. Po volbách to buď padne, nebo se to udělá,“ řekl starosta.
Inspiraci podle něj vedení města hledá v Českém Krumlově. „Město si tam nechalo 51 procent vlastnictví domu, 49 procent prodali a nesměly to kupovat firmy, pouze fyzické osoby. Lidé si berou hypotéky na svoji polovinu a splácí ji,“ popsal Hrdlička. Dodal, že radnice už zadala úřadu vytipování vhodných pozemků pro případnou budoucí výstavbu.
Strana Strakonická Veřejnost nedávno vyzvala i občany, aby se k tématu vyjádřili. „Jaké byty ve Strakonicích podle vás nejvíc chybí? Startovací byty pro mladé, rodinné byty nebo bezbariérové bydlení pro seniory? Bydlení ve Strakonicích je téma, které se týká nás všech. Nejde však jen o to něco postavit, ale stavět chytře a udržitelně,“ uvádí Strakonická Veřejnost.

„Podle nás dává smysl stavět postupně 15 až 30 bytů, které město finančně nevyčerpají. Smysl má spolupráce s investory – město dá pozemek, investor staví. Je to rychlejší a levnější řešení. Důraz se má klást na dostupnost: byty menší, a hlavně cenově přijatelné. Velké projekty totiž vypadají často dobře jen na papíře. Možnou lokalitou je pole u sídliště Mír,“ uvádí Strakonická Veřejnost.