Souhlasíte, že Osek zůstal na podzim na očekáváním?
Pro mě určitě. Nejsem ze současného umístění nijak překvapený, ale je pro mě zklamáním. Těžko říct, čím to bylo. Naše výkony byly jako na houpačce, udržet formu po celou sezonu asi není jednoduchá věc. Nevím, jestli to bylo laxním přístupem nebo podceněním soupeřů, ale doma jsme ztratili úplně zbytečně s Blatnou a Čimelicemi, kdy jsem spočítal s plným bodovým ziskem, stejně tak v Sezimáku. To už je hned mínus devět bodů. Jinak jsme mohli být na klidném sedmém místě.

Přitom papírově byste měli být silnější než v předešlé sezoně, jak směrem dopředu příchodem Davida Říského, tak dozadu, kde na beku hrál pravidelně navrátivší se Petr Rybák…
Papírově ano, ale ve skutečnosti tomu tak úplně nebylo. Myslím, že mužstvo máme díky těmto dvěma příchozím zkušenější, dost mě proto překvapuje, že větší zkušenost dopustila, že jsme některé zápasy odehráli pod svými možnostmi. Ale byla i utkání, kdy jsme potvrdili svoji kvalitu a ukázali, že fotbal hrát umíme – a to s nejkvalitnějšími soupeři Olešníkem nebo Protivínem. O to víc pak může mrzet, že jsme papírově slabší nedokázali přehrát a uspět s nimi.

Co vás hlavně sráželo a co vám chybělo v herní činnosti, že jste nebyli bodově úspěšnější?
Náš kádr není tolik široký a nemám moc možností hýbat s hráči na různé posty a točit je. Všichni hrají na svých místech. Dopředu jsme silnější, což potvrzuje počet gólů. Ale asi máme stále problém v obranné činnosti celého týmu, obsazování standardek, špatně se po ztrátě vracíme ze soupeřovy poloviny. Přitom v obranné čtyřce hrají samí zkušení fotbalisté…

Kdy se to začalo lámat, že po vydařené předešlé sezoně, dobré přípravě i vstupu do nového ročníku jste upadli do průměru až podprůměru a body dolovali horko těžko?
Tentokrát jsme se trochu potýkali se zraněními. Třeba Honza Hoch nebyl úplně v pohodě, kolikrát nastupoval i přes problémy. Celý podzim laboroval s kotníkem Milan Brabec, svalové potíže trápily Jaroslava Bendu. Nikdy jsme nehráli úplně kompletní.

Máte vysvětlení pro to, že jste doma poztráceli tolik bodů? Z osmi zápasů jste tři vyhráli, dva remizovali a tři prohráli.
Domácí utkání mohou ovlivnit maličkosti. Třeba to, že tvůrce hry nemá formu, nebo vám nevyjde úvod, nedostanete se do zápasu, neproměníte vyloženou šanci… Nebo se projeví podcenění soupeře a laxní přístup některých hráčů, nedostatečná soustředěnost. Všechny tyto faktory hrají roli. Je vidět, že pokud u nás dva až tři hráči nebudou zcela v pohodě a mít formu, na hře je to hodně znát.

Předznamenal něco v tomto už domácí zápas ve 3. kole s momentálně předposlední Blatnou, které jste podlehli 1:2?
Blatná nás trochu vrátila do reality. Navíc jí derby vyšlo nad očekávání. Pro oba týmy to byl prestižní souboj a Blatenské jsem pak lépe zahrát neviděl. Sedlo jim to, měli štěstí a vyhráli zaslouženě, víc bojovali a dali do utkání všechno. My jsme si mysleli, že to přijde samo. Byl to, přestože šlo teprve o třetí zápas, dost rozhodující duel. Pak přišla o dva týdny později prohra s Čimelicemi, kdy to byl vyhraný zápas, vedli jsme 2:0, jenže nakonec jsme prohráli 2:3. Český Krumlov nás jasně přehrál 4:0, čtyřku jsme dostali v Lomu. Pak se to zase otočilo a vyhráli jsme 4:1 s Dražicemi.

Venku byla určitě největší ztrátou porážka na hřišti posledního Sezimova Ústí. Pouze vy a předtím doma Junior Strakonice jste ho neporazili. Co bylo hlavní příčinou? A dokresloval tento výsledek nějak celý podzim?
Byla to pro mě nepříjemná tečka na závěr. A jak jste řekl, dokresluje, že naše výkony nebyly takové, jaké jsem si představoval. V tom utkání nebyl tvůrce hry zdravotně v pořádku, neproměnili jsme několik šancí na začátku. Podcenili jsme soupeře, ten nás přehrál bojovností, hrál v klidu, uvolněně a byl o gól lepší.

Proč jste dokázali hrát vyrovnané zápasy se silnými soupeři, ale slabým jste body rozdávali?
Proti kvalitnímu soupeři se mužstvo chce předsvést, je namotivované. S Olešníkem přišla těsně před zápasem zranění, najednou nás nebylo ani jedenáct a hráči k tomu přistoupili jinak. K tomu nám proti lídrovi soutěže vyšel začátek a celkově celý zápas. Patřil k těm lepším, které jsme odehráli, pak byl takový ještě s Protivínem.

Vy osobně určitě máte jednu z nejpříjemnějších vzpomínek právě na domácí duel s vedoucím Olešníkem. Kromě toho, že jste získali bod, jste díky vaší trefě dokonce vedli. Radost jste měl tehdy velkou. Jak jste to utkání prožíval?
Byl to pro mě skvělý zážitek. Připomněl jsem si doby, kdy jsem hrál fotbal na vyšší úrovni, bylo to příjemné. I když hodinu před zápasem nás bylo jen deset… Tak si půjčíte kopačky, od jiného hráče chrániče a jdete na hřiště. Vyhrál jsem tehdy i muže kola, což bylo hodně dáno tím, že mi kluci dali hlasy. Bylo příjemné vstřelit gól Olešníku a radost jsem měl opravdu velkou, byla spontánní. Věřil jsem, než to dotáhneme do konce, i když kvalita soupeře je jasná. Povedlo se nám utkání zremizovat, pro mě osobně to však byla výhra. Předvedli jsme, že fotbal umíme, dokážeme se kousnout a bojovat a že umíme hrát týmově.

Bylo pro vás specifické nastoupit proti Davidu Lafatovi?
Zahrál jsem si proti němu asi před rokem nebo rokem a půl o blatenské pouti exhibici za staré pány proti Sigi teamu. To bylo krátce poté, co skončil ve Spartě. David je pořád hráč, který má ligové zkušenosti a každý si proti němu rád zahraje. Je dobře, že takoví fotbalisté v nižších soutěžích působí.

Když se vrátím k oseckému podzimu, svůj střelecký potenciál v něm naplnil z útočné dvojice jen Jakub Říský, autor 12 branek. Jeho bratr David, který tým posílil v létě, dal pouhé tři. Proč ne více?
Stále si myslím, že David není v optimální formě, jako byl před několika lety, kdy byl nejlepším střelcem divizních Klatov. Má také trochu tréninkové manko z doby, kdy měl problém s kolenem a hrál v Rakousku. Znám ho jako většího bombarďáka. Pevně věřím, že se do toho po zimní přípravě ještě dostane a že naše útočná dvojice bude silnější.

Zůstal někdo další, co se týče střílení gólů, za očekáváním? Přece jen, mezi Jakubem Říským a dalšími střelci zeje velká propast…
Poslední dobou jsme zvyklí, že utkání rozhoduje Jakub. Myslím, že v některých utkáních, kdy nám to tolik nejde, spoluhráči spoléhají na něj, že jemu to tam spadne. Jiné střelce bohužel nemáme. Když se pak přidají sváteční střelci, je to lepší. Ale typy, které by dávaly góly jako na běžícím pásu, moc nemáme. Nejlepší kopací technikou a herním myšlením disponuje Honza Hoch, má něco navíc, ale musí být zdravý, aby to naplno ukázal.

Na co se zaměříte v zimní pauze?
Bylo by pro mě ideální, kdyby hráči byli třikrát týdně na tréninku, ale to asi nejde. Přípravu chci takovou, aby byla co nejtěžší a byla kvalitní po kondiční stránce, kde máme rezervy. Využívat budeme naší halu, což je velká výhoda. Důraz kladu na zimní soustředění, které už poněkolikáté absolvujeme v Sušici. Příprava začne v úterý 14. ledna, každý týden nás od února čeká přípravné utkání. Doufám, že nikdo neodejde a že naopak kádr zkvalitníme. Rád bych zvýšil konkurenci, kádr je úzký.

Bude se vás podle vašeho mínění na jaře týkat boj o záchranu, nebo tam je víceméně jasno?
Podle tabulky je vidět, že největší problémy by nás mohly minout. Ale i předposlední Blatná a poslední Sezimák budou dělat všechno pro to, aby nebyly outsidery. Bude to ještě napínavé. Budeme se chtít co nejdříve dostat do klidného pásma a nestrachovat se o udržení. A bavit se fotbalem a dělat radost fanouškům.