Šumava Litera není jen literární cena, ale celoroční festival s bohatým doprovodným programem, který se za deset let své existence rozšířil z domovského Vimperka do vnitrozemí i zahraničí. Představuje Šumavu jako domov různých literárních postav, Šumavu jako dějiště osobních i společenských dramat, Šumavu jako území tří národů i Šumavu jako cíl toulek přírodou. Doprovodný program každého ročníku je tematicky zaměřen, letos se věnoval Křesťanům a pohanům na Šumavě a v Bavorském lese, příští rok k 80. výročí konce druhé světové války bude téma Američané na Šumavě a v Bavorském lese. 

„Šumava Litera není jen o předávání cen a celoročním setkávání zajímavých lidí nad zajímavými tématy, ale řešíme i jak propojit klasický vzdělávací proces a regionální text, jak dostat krásné lokální texty do výuky. A proto jsme připravili workshop pod vedením docenta Kamila Činátla s názvem K čemu je nám regionální literatura?. Mezipředmětově pojatý workshop nabídne konkrétní ukázky textů a představí, jak s nimi můžeme pracovat ve škole, knihovně či muzeu,“ upozornil ředitel festivalu Tomáš Jiřička. 

Hlavní Cenu Šumava Litera za významný přínos pro česko-německo-rakouskou spolupráci obdržel Jaroslav Javorský za knihu Most špionů aneb má cesta z pekla ke svobodě. Neuvěřitelně napínavý a nevšední příběh v sobě snoubí thriller s literaturou faktu. Životopisné vyprávění začíná v roce 1969, kdy se autor a hlavní hrdina knihy v jedné osobě dostane nedobrovolně do osidel vojenské kontrarozvědky. Z nich se mu podaří vyprostit až útěkem na Západ, nechce se ale vzdát své velké lásky, kterou musel opustit v ČSSR, a odváží se riskantního tahu. Ten bohužel nevyjde a on končí v nejtěžším komunistickém žaláři ve Valdicích.

Dále byly předány Ceny Johanna Steinbrenera, nesoucí jméno významného vimperského rodáka, zakladatele místního tiskařského průmyslu. Produkce čítající miliony kusů proudila svého času na všechny kontinenty a zaměstnávala pětinu obyvatel města, na jehož dnešní podobě se firma podepsala stavbami desítek budov. Ceny Johanna Steinbrenera se udělují ve čtyřech kategoriích. 

Cenu Johanna Steinbrenera za beletrii nebo poezii získal Václav Křivanec za knihu Sagittarius. V napínavé detektivce řeší sympatická dvojice vyšetřovatelů Martin Horn a Barbora Bachová případ několika mladých žen, které byly brutálně zavražděny v okolí Špičáku.

V kategorii populárně naučné publikace zvítězila autorská dvojice Michal Hořejší a Veronika Faktorová s knihou Karel Klostermann a zrod Šumavy. Autoři se pokusili o nový pohled na Klostermanna a jeho dílo. Zpracovali celou Klostermannovu pozůstalost a mnoho archiválií a hodně využili především obrazový materiál. Všímají si nejen kontextu, v němž byly knihy šumavského klasika ve své době přijímány, ale ukazují je také v aktuálních souvislostech.  

Cenu Johanna Steinbrenera za výtvarnou publikaci obdržel Pavel Scheufler za fotografickou sbírku Šumava za císaře pána. Většinou se jedná o dosud nepublikované fotografie šumavské přírody, sídel a také místních obyvatel. Kniha je poutavým svědectvím o podobě staré Šumavy, ale také o nadšených fotografech, kteří tu pracovali.

Jako nejlepší německojazyčná publikace o Šumavě byla oceněna kniha Auswanderer aus Bayern und Böhmen (2) od autorské trojice Manfred Rimpler a Marita a Reinhard Hallerovi. Jedná se o sbírku skutečných a leckdy překvapivých příběhů emigrantů z oblasti Šumavy a Bavorského lesa nejen do Ameriky, ale i dalších světových končin.

Cenu Šumavská ozvěna, o jejímž udělení rozhodují čtenáři internetovým hlasováním, si odnesla kniha Bejvávalo na Šumavě – příroda a lidé od Lucie Oudové. Autorka vypráví krátké příběhy, pověsti či vzpomínky pamětníků o blízkém kontaktu člověka s přírodou na staré Šumavě.

V rámci Šumavy Litery také existuje Síň slávy, do které bývají nepravidelně uváděny osobnosti nebo projekty s mimořádnými zásluhami o šumavskou regionální literaturu. Letos byl do síně slávy uveden Rudolf Hartauer (*1949). Vystudoval pedagogiku, žije v Ambergu v Horní Falci a je redaktorem časopisu Der Böhmerwald a také členem krajanského spolku Böhmerwaldheimatkreis Prachatitz. 

V rámci slavnostního večera byly také vyhlášeny výsledky druhého ročníku Ceny Emila Kintzla, literárně-fotografické soutěže pro děti a mládež pojmenované po významné šumavské osobnosti. Cenu za literární příspěvek Šumavské paroží obdržel Patrik Růžička, v kategorii fotografické tvorby pak Elen Oudová za příspěvek Toulavé boty.