Nejviditelnější ukázkou toho, že Šumava zažívá suché období je hladina Teplé Vltavy na Soumarském mostě. Od 1. května by mělo být možné úsek mezi Soumarským mostem a Pěknou splouvat o svátcích a víkendech, ale doposud nemohla splout ani jedna loď. Hladina totiž nepřekročila hodnotu 50 centimetrů a naopak nadále klesá. V polovině května se dokonce dostala pod 45 centimetrů, a tak není možné splouvat ani úsek Lenora – Soumarský most. Je to vůbec poprvé za celou dobu fungování registračního systému, kdy není možné splouvat tyto úseky Teplé Vltavy.

Podle dat odborníků sdružených v projektu Intersucho je okres Klatovy na většině území zasažen výrazným suchem, objevuje se zde i výjimečné a extrémní sucho. Mírně lepší situace je v okrese Prachatice, protože zde nepanuje extrémní sucho. Nejlepší situace je v okrese Český Krumlov, kde se jedná převážně o počínající sucho. I tam ale lokálně odborníci monitorují mírné a výrazné sucho.

Ve všech třech okresech je patrná vyšší zásoba vody v půdě přímo v Národním parku (NP) Šumava – nasycení se zde pohybuje na úrovni 70 až 90%, zde by se tedy mohlo zdát, že je situace v pořádku, ale právě díky vyhodnocované intenzitě sucha je vidět, že i toto nasycení není pro tuto oblast a tuto část roku normální.  Nasycení by mělo být na 100%.

Pro odborníky z projektu Intersucho takový vývoj není vůbec překvapivý. Letošní zima totiž nepřinesla dostatek sněhových srážek, které by následně sloužily jako zásoby vody pro zasakování do půdy a pro doplňování podzemních vod.

„Odchylku od normálu a tedy probíhající sucho jsme v oblasti NP Šumava monitorovali již v průběhu února a března. Na přelomu března a dubna se situace krátkodobě zlepšila díky přicházejícím srážkám, ale v průběhu dubna a května se situace buď zhoršovala nebo kolísala, každopádně vedla k aktuálnímu výraznému suchu na konci května,“ vysvětluje Lenka Bartošová z projektu Intersucho.

„Nyní v polovině května vidíme něco, čemu říkáme zelené sucho. Vegetace je na tom pořád ještě dobře a čerpá vodu z půdy, ovšem můžeme už nyní přece jen jisté dopady sucha v krajině pozorovat – tedy rozpraskaná půda a také zemědělci hlášené negativní dopady sucha zejména na obiloviny, u kterých je zpomalený růst,“ dodává Lenka Bartošková.

Nedostatek srážek se projevuje i v některých šumavských mokřadech, které po revitalizacích odborníci monitorují, i když situace není všude stejná. Na některých lokalitách pozorují od počátku května mírný pokles hladiny podzemní vody, přibližně o deset centimetrů oproti jarnímu normálu.

Situaci pomáhají mokřady

„Stále je však hladina poměrně vysoko a nepřibližuje se kritickému stavu, který nastává na vrcholu letní sezony. A už vůbec ne hlubokým propadům vody, ke kterým docházelo v době před revitalizací. A vedle toho máme také stanice na dobře zvodnělých mokřadech, kde se letošní deficit srážek zatím výrazněji neprojevil. Například na některých prameništích nebo zaplavovaných loukách podél obnovených potoků,“ představuje aktuální data z vybraných měřících zařízení bioložka Iva Bufková.

„Ze sledovaných dat je patrné, že obnovené mokřady fungují tak, jak mají. Podobně jako mokřady přírodní. Představují zásobárnu vody, která je v krajině přítomna i v období sucha. Spolu s obnovenými zvlněnými potoky přispívají k tomu, že voda z krajiny nemizí tak rychle a má šanci se zasakovat do půdy i do hlubších zásob. Navíc brání přehřívání krajiny a pomáhají vodu vracet prostřednictvím krátkého cyklu a horizontálních srážek. “ doplňuje.

Esem v rukávu Šumavy jsou souše

Šumava má ale ještě jedno eso v rukávu, které zabraňuje extrémnímu suchu. Více půdní vláhy i vzdušné vlhkosti v přízemní vrstvě jsou schopny udržet lesy, ve kterých zůstalo větší množství odumřelých stromů. „I když mohou ležící souše na první pohled vypadat doslova vyprahle, pod tvrdou vyhřátou slupkou najdeme rezervoár vlhkosti udržovaný v houbami rozkládaném dřevě. Voda ve velkých odumřelých kmenech tvoří většinou více jak polovinu jejich váhy. Dokonce i drobné, odumřelé větve za těchto podmínek vysychají pod na rizikovou úroveň zatím jen na několik dní. Projekt FireRisk ústavu CzechGlobe, který kontinuálně sleduje vlhkost tohoto potenciálně hořlavého materiálu, ukazuje, že zatím období rizikového vyschnutí netrvají v národním parku déle než týden,“ přidává se ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

I tak je ale v krajině Šumavy sucho znatelné a nese s sebou rizika. Bohužel krátkodobá ani střednědobá předpověď neslibuje žádné zlepšení. Naopak by se sucho, zvláště po 20. květnu, mělo ještě prohlubovat.

Národní park Šumava proto vyzývá všechny návštěvníky k dodržování pravidel chování nejen na území parku, ale i jinde v přírodě, zvláště s ohledem na zacházení s otevřeným ohněm. Na území národních parků je zakázáno rozdělávání ohňů. Možné je to pouze na místech tomu určených a v zastavěných území obcí.

Jan Dvořák