Jednou se tím chci živit, říká jezdec freestyle motocrossu Dominik Vaněk
Kdo vás k jízdě na motorce přivedl?
Můj taťka, který se tomu také chvíli věnoval. Začal mě učit jezdit na poli, když mi byly tři roky. Motorku jsem si oblíbil a postupně došlo i na první závody. Od devíti let se věnuji i freestyle motocrossu. Rád bych v tom pokračoval i v budoucnu, ale teď je pro mě prioritou dokončit školu.
Můžete krátce vysvětlit, co je freestyle motocross?
Ve freestyle motocrossu se rozjedete na rampu, skočíte a před dopadem na zem předvedete v letu nějaký trik, který pak ohodnotí porota body. Optimální skok by měl být ve výšce asi 12 metrů a na délku 23 metrů. Let trvá přibližně tři až pět vteřin. Dopadá se do na hliněný terén, v halách potom třeba na železné konstrukce. To nejnebezpečnější se trénuje do molitanové jámy.
Už se vám někdy něco stalo?
Měl jsem spoustu menších úrazů. Třeba pohmožděniny, zlomeniny ruky a nohy. Vážnější úraz se mi stal v roce 2020, kdy jsem zkoušel s motorkou salta už na hlíně. Bezpečný molitan tam nebyl, takže jsem zazmatkoval a zadní kolo mě trefilo do zad. Neobešlo se to bez vnitřních zranění, ale neodradilo mě to. K motocrossu jsem se vrátil po třech měsících, ale k freestyle motocrossu až po osmi měsících. Mamka s tím, že chci jezdit, vždycky nesouhlasila, ale nebránila mi v tom.
Je to určitě náročný koníček. Kde trénujete?
Tenhle sport je hodně časově náročný, ale i finančně. Vybavení, motorka, tréninky na ní, všechno stojí spoustu peněz. Vlastním několik motorek, jejich ceny se pohybují kolem 180 tisíc korun. Já trénuji většinou ve středu a v sobotu v areálech Petra Piláta v Čerčanech nebo v Poříčí nad Sázavou. Tam mě vozí taťka dodávkou a když nemůže on, tak děda. Ve zbytku času se snažím posilovat fyzickou kondici. Buď běhám nebo posiluji. Je to dost náročné, když to musím navíc ještě skloubit se školou. Bydlím u Benešova, takže dojíždím do Tábora, po škole pak domů a hned na trénink. Večer jsem dost vyčerpaný.
Jste na závodech úspěšný?
Loni jsem se stal přeborníkem Středočeského, Jihočeského a Západočeského krajského přeboru, plus ještě Šumavského amatér cupu. Také jsem se zúčastnil svého prvního závodu mistrovství ČR ve freestylu, kde se mi povedlo obhájit 5. místo. V té době jsem pak přestoupil do vyšší výkonnostní kategorie motorek. V roce 2019 jsem získal titul přeborníka ve Středočeském a Jihočeském kraji a podíval jsem se i na show v O2 aréně, kde se konaly Gladiator Games. Letos jsem odjel mistrovství republiky juniorů a seniorů. Podíval jsem se také do Polska a Německa.
Máte nějaký oblíbený trik, který na motorce předvádíte?
Ano, jmenuje se tsunami. Při skoku je motorka namířena kolmo vzhůru a já se pověsím rukama za řídítka. Nohami se odstrčím od sedačky a udělám stojku ve vzduchu. Při dopadu zase nasednu. Ještě mám rád cliffhanger, kdy se zachytím nohami pod řídítky a pustím se motorky. Mým největším cílem je naučit se salto vzad. To ale musím nejdřív překonat strach, který mi moc nejde po tom úrazu odbourat. Dospěl jsem ale k tomu, že to začíná v hlavě. Nemůžu jí dál dovolit, aby mě omezovala, protože jinak ty triky neudělám.
Máte nějaký vzor?
Jezdil jsem se koukat na trenéra Petra Piláta, který patří u nás k nejznámějším jezdcům. Pak třeba ještě Libor Podmol a další jezdci na světové úrovni. Ti z mého pohledu předvádějí už opravdu nevídané kousky.
A čeho byste chtěl dosáhnout?
Já bych se rád dostal na mistrovství světa. Chci překonat také salto vzad a jednou se jezděním živit.

Diskuse k článku