„Musím říct, že jsme se na podzimní distanční výuku dobře připravili. Na jaře jsme nabrali zkušenosti a už v posledním týdnu v srpnu a v září jsme trénovali. Udělali jsme inventuru počítačů a připravili technicky vybavená hnízda, odkud kolegové střídavě vysílají své hodiny. Pracujeme v systému Microsoft Teams a na Teamsech jsme vyzkoušeli i třídní schůzky. Rodiče sami řekli, že to není zas tak složité. Zkrátka jsme trénovali všichni,“ popisuje ředitel školy Pavel Koc a přidává informace, jak výuka probíhá: „Na druhém stupni máme upravený týdenní rozvrh na tři hodiny českého jazyka, tři hodiny matematiky, tři hodiny jazyka a jednu hodinu výukových předmětů. Všechny tyto hodiny jsou vysílané. Na začátku se obvykle pozdravíme s kamerou a pak už pokračuje výuka na chatu bez kamery, je to na každém. Jen pro zajímavost – i děti se naučily nastavit si vlastní pozadí, není třeba nahlížet do soukromí bytů.“

Online výuka vyžaduje pozornost

Na prvním stupni se začíná od 9 hodin, aby se děti dobře vyspaly, a výuka se soustřeďuje hlavně na český jazyk a matematiku. Pro první stupeň jsou online výuky denně dvě až tři vyučovací hodiny, na druhém stupni tři až čtyři hodiny.

„Možná tomu někdo nevěří, ale pro děti je online výuka zátěž, hlavně pro ty, které v běžných hodinách ve škole moc nepracují a jen se vezou. Tady musí být stále ve střehu. Trvá-li tato výuka po delší časový úsek, klesá v závislosti na
věku schopnost udržení pozornosti a může se projevit i negativní vliv na zdraví dítěte. Proto není vhodné učit online kompletní rozvrh hodin, jak je nastaven pro prezenční výuku. Naši kantoři mají rozum. V hodině je dvacet až pětadvacet minut výkladu, pak nějaké cvičeníčko, video, písnička, pětačtyřicet minut zápřahu by pro děti bylo příliš. A to nemluvím o kantorech. Chci ale kolegy velmi pochválit, nejen, že dobře natrénovali. Peníze na nákup počítačů od státu dorazily teprve koncem minulého týdne a na vysoutěžené nové počítače čekáme. Někteří kantoři používají pro výuku svou vlastní techniku nebo i počítače své rodiny,“ říká ředitel.

Děti na Tylově škole pracují dopoledne a už nedostávají další práci na doma. „Než je zahlcovat úkoly, které budou dělat celý den, je lepší věnovat dopoledne pravidelně výuce, děti tak mají řád a odpoledne čas na svoje další aktivity. Snažíme se taky s dětmi povídat a dbát tak i na sociální vztahy,“ dodává Pavel Koc. Reakce rodičů i dětí na nastavený systém jsou podle jeho slov výborné. „Dostáváme pochvaly,“ pochlubil se.

Pomáhá i Naděje

Zhruba pět procent žáků, což představuje 35 dětí, ale nemá doma potřebnou techniku nebo možnost připojení. Pro studenty jihočeských středních škol situaci kraj vyřešil distribucí datových SIM karet, které zakoupila firma ČEZ jako dar. Vyjednal jej na Temelíně nastávající hejtman Martin Kuba. Zřizovateli základních škol jsou obce a podle ředitele Pavla Koce by stálo za to se touto věcí také zabývat.

Někteří žáci, kteří nemají počítače, pracují na mobilech a skvělá spolupráce je podle ředitele Tylovky s neziskovou organizací Naděje. Děti mohou chodit na počítače do jejích prostor.

„Několika rodinám jsme počítače půjčili ve škole a těšíme se, že až přijdou nové počítače pro kantory, bude pro rodiny k dispozici dalších 20 počítačů. Zapojili jsme se i do databáze Daruj počítač, která počítače pro potřebné rodiny shání,“ pokračuje ředitel. V Tylově škole se do výuky připojuje přes 90 procent žáků, někdy i 100 procent. O něco nižší procento je na druhém stupni. Online výuka má výhodu, že ji může sledovat i nemocné dítě, které by jinak do školy nemohlo.

Nebudou znalosti chybět?

Asi leckomu vrtá hlavou, jestli děti mají šanci touto cestou zvládnout veškeré učivo. A jestli výpadky někdy dohoní. I na to má Pavel Koc svůj názor: „Odborná veřejnost už dávno ví, že vzdělávací programy byly přeplněné zbytečnostmi, které prostě teď vypouštíme. V učebnicích je o 30 až 40 procent informací víc, než představuje základ, který se děti mají naučit. Jsem přesvědčený, že na mnohých dětech nebude vůbec znát, že se učily tímto způsobem, nebo se naučí i víc, protože musí být aktivnější. Základní škola má dávat základní vzdělání a to určitě zajistíme. Nebojím se toho ani u prvňáků, deváťáci mají semináře k přijímacím zkouškám navíc. Myslím, že fatální následky mít současná situace nebude, pokud nepotrvá několik let. Ale i za války byly vysoké školy zavřené a přesto tu po válce byla spousta chytrých lidí. Také na přelomu roků 1989 a 1990 se na středních a vysokých školách moc neučilo a na tehdejších mladých lidech se to neprojevilo. Myslím, že tahle geneace dětí bude pomocí techniky, chatů a videokonferencí už pracovat celý život. Nejspíš i na středních a vysokých školách, i kdyby koronavir nebyl. Je to o technické gramotnosti.“

Škola vaří i pro seniory

ZŠ Tylova slouží současně jako krizová škola pro děti pracovníků integrovaného záchranného systému. Je pro tyto děti v provozu celý tento týden včetně státního svátku. „Minulý pátek přišlo patnáct dětí. Nabízíme i víkendy, ale o ty zájem nebyl. Na výuce se podílejí naši učitelé, asistentky, vychovatelky a pomoc nám nabídly i ostatní školy,“ zmiňuje ředitel.

V provozu je v Tylově škole i školní jídelna. Pro obědy si ve školní dny chodí dvacet až třicet dětí. „Vaříme také 450 obědů pro seniory, o které se starají písecké sociální služby. A to včetně sobot a nedělí. Ve školní jídelně jsou pracovnice rozděleny na dvě skupiny, aby se nepotkaly, a i ony odvádějí fantastickou práci,“ uzavírá pohled do zákulisí školy Pavel Koc.