Kváša, jak mu říkají od první třídy, se do Husince vrátil přibližně po čtyřiceti letech. Poprvé sem zavítal s rodiči během dovolené. „Byl jsem tady jako malý chlapec,“ zavzpomínal hned v úvodu besedy. Rodina tehdy městem projížděla a zastavila se také v muzeu. Tentokrát už do Husince přijel jako host, kterého diváci znají z televizní soutěže Na lovu.

Kvášovský stále učí, podle svých slov však už jen poslední rok, protože přibývá jiných pracovních akcí. Když s moderátorem Jaroslavem Maryškou otevřeli téma mobilních telefonů, popsal školní zákaz s výjimkou takzvané digizóny. Děti ji mohou využívat dvacet minut před vyučováním a o velké přestávce.

„Na mobilu si třeba můžou něco opakovat, ale většinou samozřejmě hrají hry. Mně se to nelíbí. Na poradách jsme o tom hlasovali a hádali se. Hlavně jsem chtěl, abychom se domluvili a všichni to dělali stejně,“ vysvětloval. Přidal zkušenost s dětmi, které jsou natolik zabrané do telefonu, že si nevšimnou učitele stojícího nad nimi, i obavu z potíží s porozuměním obyčejnému zadání slovní úlohy.

Při covidové výuce hrál žák tanky

Při vzpomínání na covidovou výuku se vážné téma propojilo s historkou z online hodiny. Zatímco měli žáci počítat, z jednoho mikrofonu se ozvala počítačová hra. „Najednou se ozvalo: ‚Všem jednotkám, všem jednotkám!‘ A do toho: ‚Ty vole, Matouši, ty tam hraješ tanky, vypni si mikrofon!‘ Někteří vnímali, ale bylo to těžší,“ vzpomínal. Podle něj se následky ukázaly po návratu do školy, kdy někteří žáci narazili u skutečné písemky.

Sám přitom přiznal, že studentská léta uměl využít také jinak než k učení. Vojně se vyhýbal prodlužováním studia. Když přerušil přírodovědu, přihlásil se na Českou zemědělskou univerzitu, aby mohl předložit další potvrzení a získat odklad. Takto se „prostudoval“ až ke zrušení povinné vojenské služby.

S moderátorem ho spojuje fandění Slavii, které začalo už v dětství. V besedě zaznělo i jméno domácího Slavoje Husinec. Nad vyprávěním o plakátech kolem postele pak přišla otázka, zda vedle fotbalistů dostaly prostor také dívky. Kvášovský přiznal, že si žádnou nahatinku nevylepil. Při následné otázce na polibek s mužem nebo ženou zase zavzpomínal, že se s kamarády po pár pivech na vysoké škole i líbali. Fotbal dnes často sdílí s devatenáctiletou dcerou Ludmilou; partnerku stadion neláká. A řidičák? Ten si pořídil až v osmadvaceti.

Co zazní v Husinci, zůstane v Husinci

Partnerce po svém boku říká žena, manželé ale nejsou. Mají dvě děti a svatbu podle něj nikdy zásadně neřešili. Když vyprávění sklouzlo k žertování o partnerském životě a případném rozchodu, zaznělo i pravidlo, že co bude v Husinci vyřčeno, zůstane v Husinci.

Seznámili se na koleji v televizní místnosti při sledování Riskuj! Cesta k pětadvacetiletému vztahu však nebyla okamžitá. „Chodil jsem za ní na čaje a ona kamarádkám vykládala, že ji to strašně otravuje a že už jednoho kluka má. Moji kamarádi se to dozvěděli a začali mi říkat Teekanne a Lipton. Šel jsem po chodbě na koleji a ozvalo se: ‚Á, Lipton jde!‘“ vyprávěl. Později spolu vyrazili do kina na Rebely a partnerka prý čekala, až ji chytí za ruku.

Dnes do společného života zasahuje natáčení a večerní akce. Do Husince dorazil už po několika dnech mimo domov a návrat odhadoval na půl druhou v noci, podle toho, kolik společných fotografií s návštěvníky vznikne. Právě při hovoru o fotografování si neodpustil nadsázku na adresu sousedního města: kdyby to bylo ve Vlachově Březí, „tak na to s… pes“.

Na lovu zdaleka nebyla první soutěž

Nechybělo ani televizní zákulisí. „Oni mě oslovili před pěti lety. Přišel mi e-mail od hospodského kvízu, jestli nechci zkusit casting do té soutěže. Řekl jsem si, že to zkusím. Už jsem byl v Riskuj!, v Milionáři i v Nejslabší! Máte padáka!“ popsal cestu do pořadu Na lovu. Následovaly online rozhovor, vědomostní testy a kamerové zkoušky.

Přibližně v polovině večera přišla patnáctiminutová přestávka na občerstvení a toalety. Po ní pokračovalo povídání také o proměně vzhledu televizního Kalkulátora. Dlouhých vlasů se podle svého vyprávění zbavil asi měsíc před prvním natáčením.

O ostatních lovcích mluvil s nadsázkou: Lišáka označil za nejlepšího v testech, Beladonu za dominu a za největšího milovníka žen mezi lovci Vševěda. Sám připustil slabinu v cizích jazycích. U Libora Boučka pak byl ochoten odpustit i sparťanství.

Řeč přišla rovněž na Instagram a Facebook, do kterých se nechal přibližně před dvěma lety přemluvit. Na otázku co na sociálních sítích dělá pobavil prostou odpovědí. „Ukážu jim třeba, že jsem byl na houbách, a jim se to líbí“.  Z pracovních nabídek vyzdvihl spolupráci spojenou s finanční gramotností školáků a moderování finále Filipova poháru, kde se vedle financí řeší kybernetická bezpečnost a udržitelnost.

Prostor dostali i diváci

Závěr patřil publiku. Kvášovský otázky opakoval, aby je slyšel celý sál. Jedna návštěvnice se vrátila k jeho přiznaným školním výsledkům a chtěla vědět, jak se se špatnými známkami dostal na vysokou školu. Vysvětlil, že rozhodovaly přijímačky z matematiky a zeměpisu, na které se připravoval.

Další dotaz mířil na to, zda někdy znal odpověď, kterou nevěděl Vševěd. Kvášovský připomněl, že každý má jiné silné stránky, a popsal kolegiální škádlení nad otázkami. U Vševěda ocenil především encyklopedické znalosti a množství informací, které si ukládá do paměti.

Diváky zajímala také pravidla televizní hry. Otázku, zda vyšší finanční nabídka znamená jinou sadu otázek, host zopakoval a odmítl, že by se podle nabídky měnily. „Jak dáváte ty nabídky finanční? Máte to nějak určené?“ zazněl další dotaz z publika. Kvášovský vysvětloval, že výši nabídek řeší produkce, a přiblížil, proč jsou pro pořad zajímavé souboje o větší částky.

Jeden z návštěvníků obrátil pozornost zpátky ke sportu. „Já jsem vás viděl, že kopete levou nohou,“ uvedl a ptal se, jak je na tom s pravou. Kalkulátor potvrdil, že není výjimkou mezi výraznými leváky a levou stranu využívá i v dalších sportech. Po více než dvou hodinách tak vedle přezdívek, televizních vědomostí a studentských historek došlo i na to, o kterou nohu se oblíbený lovec spíš jen opírá.