Možnosti vodáků na území Národního parku Šumava jsou letos výrazně omezené. Vydra je splouvatelná pouze v jarním období a podle hydrobioložky Správy Národního parku Šumava Evy Zelenkové je v současnosti od Čeňkovy Pily nesplavná také Otava. Hlavní pozornost se proto během léta soustředí na Teplou Vltavu, především na sedmnáctikilometrový úsek ze Soumarského Mostu do Pěkné.

„Už v dubnu byla situace s hladinou Teplé Vltavy dost alarmující. Na Soumarském mostě byla hladina pod 50 centimetry,“ uvedl mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák. Právě 50 centimetrů představuje minimální hranici, při které mohou vodáci na chráněný úsek vyrazit. Hladina se na Soumarském mostě kontroluje každý den v 5.50 hodin, aby bylo možné včas rozhodnout, zda bude splouvání povoleno.

Rekordní minimum přišlo v srpnu

Už loňská sezona patřila z pohledu vody k mimořádně slabým. Hladina Teplé Vltavy tehdy podle Evy Zelenkové klesla přibližně ke 40 centimetrům. Letos ale řeka tento rekord překonala. V neděli 16. srpna ukázalo ranní měření pouhých 35 centimetrů. Zelenková letošní situaci označuje za mimořádnou, zároveň však s ohledem na vývoj klimatu za očekávatelnou.

Nízká voda se přitom netýká pouze vodáků. Úsek mezi Soumarským Mostem a Pěknou je důležitý také pro kriticky ohroženou perlorodku říční, jejíž ochrana patří mezi důvody přísného režimu splouvání. „Limity se nastavily tak, aby vodáctví neovlivňovalo místní ekosystém nebo aby byl tento vliv minimální,“ vysvětlil Dvořák.

Ranní měření už nemusí stačit

Správa parku nyní řeší především výrazné kolísání hladiny během jediného dne. Po krátkém intenzivním dešti může voda rychle vystoupat nad povolenou hranici, ale během několika hodin znovu výrazně klesnout. To znamená, že podmínky vyhodnocené ráno jako vyhovující nemusejí odpovídat situaci v době, kdy jsou vodáci skutečně na řece.

„S ohledem na vývoj klimatu už ani nastavená pravidla nestačí. Sledujeme trend, kdy po krátkém intenzivním dešti vystoupá hladina Teplé Vltavy třeba o pět nebo sedm centimetrů na hodnotu těsně nad 50 centimetrů, ale už v průběhu dne zase poklesne hluboko pod tuto hranici. To už je stav, který může být při vodáckém provozu problematický pro populaci perlorodky,“ upozornila Zelenková.

Při nízkém stavu vody se zvyšuje riziko kontaktu lodí se dnem i nutnosti vystupovat do říčního koryta. Právě takové zásahy mohou citlivé prostředí, v němž perlorodka žije, zatěžovat více než za běžných vodních stavů.

Podmínky pro splouvání Teplé Vltavy nastaly letos podle Dvořáka pouze čtyřikrát – dvakrát v červnu a dvakrát v červenci. Řeka se splouvá mezi osmou a 16. hodinou. Při maximálně sedmi lodích za hodinu tak letošní sezonu využilo jen lehce přes dvě stovky plavidel.

Ani loňský rok nebyl výrazně lepší. Za celou sezonu se na řeku dostalo přibližně 290 lodí. Naprostým opakem byla sezona 2024, kdy Teplou Vltavu splulo kolem 3300 lodí a pouze čtyři dny nebylo možné kvůli vodním podmínkám vyrazit. Podle Správy Národního parku Šumava ale právě rok 2024 při pohledu na poslední desetiletí působí spíše jako výjimka. Dlouhodobý vývoj ukazuje častější problémy s nedostatkem vody.

Pravidla čeká další debata

Proměnlivost hladiny se proto v příštích týdnech dostane na jednací stůl Správy Národního parku Šumava. „Budeme řešit  výkyvy, ty jsou pro nás kritické. Momentálně nedokážeme garantovat, že třeba týden bude hladina v kuse nad minimálním limitem a že splouvání bude bezproblémové i pro perlorodku,“ uvedl Jan Dvořák.

Správa parku podle Evy Zelenkové vývoj hladiny, průtoků i samotného splouvání dlouhodobě monitoruje. První interní jednání o možných změnách proběhla už na konci loňského roku a další jsou plánována na letošní podzim.