Na základě svých zkušeností sepsal knihu Toulání ztracenou Šumavou. „Zvolili jsme tento název. Emil Kincl používal slovo zmizelá Šumava,“ zmínil Josef Pecka. Jeho kniha obsahuje texty, mapy a fotografie. Mnoho z nich na přednášce promítal a okomentoval. Také měl pro zajímavé srovnání řadu fotografií před druhou světovou válkou a z let po ní, kdy došlo k odsunu německy mluvícího obyvatelstva. V pozdějších letech se z řady míst stal nepřístupný vojenský prostor a hraniční pásmo. „Některé fotografie jsou například od Viléma Heckela, jiné z fotoateliéru Seidl, také od Emila Kincla, mnoho jsem nafotil sám. Kresby vytvořila Anna Macková, partnerka malíře Josefa Váchala,“ uvedl Josef Pecka. Protože pochází od Lenory, zajímá se také o sklárny. Výsledkem jeho práce je další publikace, tentokrát o starých šumavských sklárnách.

A o ztracené Šumavě byla jeho středeční přednáška. Začal ji na západě české Šumavy u Nýrska pod horou Ostrý. „V Hamrech v roce 1884 u řeky Úhlavy Julius Petzoldt založil papírnu. V roce 1922 zaměstnávala pět desítek lidí. V roce 1985 byl areál bývalé papírny opuštěn,“ řekl Josef Pecka. Asi jeden kilometr od Železné Rudy stával zámeček Debrník. Bývala tam i osada, v roce 1910 v ní žilo 178 lidí. Potom zde sídlila pohraniční stráž. Z osady zůstala pouze kašna. „Na západní Šumavě se dochovaly ruiny stavení, ve střední Šumavě ne. Naopak ve střední Šumavě se na rozdíl od západní opravují kapličky,“ uvedl přednášející.

Pak přešel směrem na jihovýchod. Na Javoří pile několik kilometrů od Modravy, stávala hájenka, mlýn na Roklanském potoce a pila. Dokonce tu bývala i hospoda U tetřeva. V současnosti zde není nic. Z osady Hůrka, přes kterou se jde k jezeru Laka, se dochovala pouze kaple sv. Kříže. Na její obnově měl zásluhu skaut Václav Černý. Na Bučině, šest kilometrů za Kvildou téměř na hranicích, byly vyhlášené hospody. Lesník pocházel z Tyrol, a tak jedna se jmenovala hostinec U Tyroláka. V současnosti je tu velký hostinec Alpská vyhlídka. Na kraji bývalé obce je opravená kaplička, kde se konají česko-německé poutě. V nedalekých Knížecích Pláních se skrýval velitel českobudějovického gestapa. Na Červeném potoce u Knížecích Plání bývala pila.

Na Zhůří byla kaple sv. Václava. Později tu bývaly radary a kasárna. Kolem obce Horní Cazov chodil král Šumavy Josef Hasil. V dřevařské osadě Nové Údolí stával zámeček. „Přes Nové Údolí jezdil rychlík Praha – Pasov,“ uvedl Josef Pecka. Kostelní cesta odtud vedla do Českých Žlebů. Ve Zvonkové u Lipna se kostel sv. Jana Nepomuckého dochoval, protože vojáci v něm měli tělocvičnu, tak ho nevyhodili do povětří.

Po přednášce si zájemci mohli zakoupit některou z autorových knih a nechat si ji od něj podepsat.