„Původně se uvažovalo, že pietu Pamatuj! budeme pořádat ve výročí osvobození Osvětimi 27. ledna. Nakonec bylo zvolen březnové datum,“ řekl Alois Sassmann. Největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim osvobodila v lednu 1945 sovětská armáda.

V Táboře již 20 let pořádá spolek Hadasa spolu s husitským muzeem a městem Tábor pietní akt Pamatuj! na památku obětí holocaustu z Táborska. „S myšlenkou pořádat pietní akt Pamatuj! přišla před lety zakladatelka spolku Hadasa Hana Jančíková. Hanka dnes v noci zemřela. Také její příbuzní zahynuli tehdy před 80 lety,“ uvedl Alois Sassmann.

Na tradičním vzpomínkovém pietním aktu Pamatuj! se sešli lidé, aby uctili památku obětí holokaustu z Táborska. Každý rok se čte 100 jmen, což je jedna dvanáctina jmen těch, kdo směřovali transporty z Tábora v roce 1942 12. a 16. listopadu do Terezína do židovského ghetta. Zahynuli buď v Terezíně, nebo v Osvětimi. Vrátil se pouze zlomek. Letos četli účastníci pietního aktu jména obyvatel z obcí Pacov, Jistebnice, Ouběnice, Obecnice (okres Příbram), Podlesí (okres Příbram), Počepice a Příbram. Četli zástupci obcí, odkud oběti pocházely, dále například muzikoložka Ludmila Eleonora Peřinová, starosta Tábora Štěpán Pavlík, táborští skauti, starosta Mladé Vožice Jaroslav Větrovský a místostarosta Plané nad Lužnicí Josef Pluhař.

Například Marie Klepetářová z Jistebnice, narozená v Ševětíně, zahynula s dětmi Ivanem a Julií v Osvětimi-Březince. Děvčátka Marta, Jindřiška a Helenka Scheckovy z Pacova s rodiči Vítězslavem a Blaženou zahynula v koncentračním táboře Osvětim-Březinka v červenci roku 1944. Jejich fotografie kromě fotografií jiných obětí byly vystaveny v kostele na postranním oltáři. Fotografie pocházejí z táborského archivu.

V programu vystoupily táborské pěvecké sbory Hlahol a Domino. Zazněly kánony, původně reklamní popěvek Šalom alejchem, Tum balalaika a další skladby.

Potom se účastníci piety odebrali na přilehlý starý židovský hřbitov. U památníku se jmény obětí holocaustu a pomníku zastupujícího zničené náhrobky zde pochovaných vzdali čest památce zesnulých. První zmínka o starém židovském hřbitově se datuje 3. srpna roku 1634. Nacisté ho zničili v roce 1941.

Na závěr piety zazněla Hatikva, hymna Izraele, a československá hymna. Hatikvu, která se později stala hymnou Izraele, a československou hymnu zpívali sborovým zpěvem Židé hnaní vstříc smrti v plynových komorách.