Kulturním zařízením tedy začněme. Většina obcí, které kulturní domy vlastní, si s jejich využitím neví rady. A vy chcete kulturní dům stavět?

Chceme, protože místní lidé se v létě mohou scházet ve sportovním areálu, ale od září do jara není kde. Obec Tučapy kdysi měla jeden sál při hospodě Na Staré poště, ale byl v soukromých rukou. Majitel to celé před dvaceti lety prodal. Obec sice taky dostala nabídku, ale tehdy se obci zrovna moc nedařilo. Ve škole chyběli žáci, muselo se doplácet na podlimitní školu. Zastupitelstvo se tenkrát rozhodlo, že do toho nepůjde. Pak už se kultura v Tučapech mohla konat jen ve škole nebo v létě ve venkovním sportovním areálu.

Půjde o novostavbu na zelené louce?

Půjde o využití brownfieldu, prostoru staré zemědělské štěpnice na třídění obilí. Náš záměr není zbourat a nechat holé místo, ale postavit tam něco smysluplného.

Kde se místo nachází?

Na ploše nad zámečkem, ve kterém byl domov pro seniory. My jsme mezitím ještě koupili restauraci Lucky pit vedle benzínové pumpy na návsi. Majitel se v době covidu rozhodl, že ji prodá. Hospodu už dva roky pronajímáme, nájemkyně nám platí deset tisíc měsíčně. Nemůžeme si stěžovat, platební morálka je perfektní. vaří se tam velice dobře, jen se do hospod přestalo chodit večer na pivo. Kulturní dům by měl stát vedle, v místě, kde zůstala dřevěná budova štěpnice poté, co se před třiceti lety demolovalo území bývalého lihovaru po zemědělském družstvu. Postupně se nám podařilo koupit i pozemky směrem k zámku a ke koupališti. Tady by mělo postupně vzniknout širší centrum obce, i s obnoveným seniorským domovem a parkem. Nechali jsme si udělat studii na celé území – zámku, nové budovy kulturního zařízení i nové horní části takzvané návsi. Na projektovou dokumentaci kulturního domu jsme získali dotaci, zakázku vysoutěžila firma Atelier Elzet z Tábora, máme už první návrhy. Vznikne nejen multifunkční kulturní zařízení, ale předpokládáme i dva byty. Plánuje se sál pro 200 lidí, sklad, šatny, toalety, bar, výdejna jídel, to souvisí s koupí sousední restaurace. Navíc na současném obecním úřadu nemáme bezbariérové prostory, a ty by mohly také vzniknout v multifunkčním kulturním domě. Počítáme i s knihovnou. Na realizaci budeme žádat z dotačních titulů na brownfieldy, kam jsme štěpnici před časem zaregistrovali.

Co by bylo se současnou radnicí?

V ní by zůstala obřadní síň, která by krásně navazovala na budoucí park, lidé by mohli vyjít rovnou ven. Asi i kancelář starosty a pošta. Úředníci by mohli být pro občany v bezbariérových prostorách v novém multifunkčním kulturním domě.

Kdy by mohl kulturní dům stát?

Čím dřív, tím líp. Do konce listopadu musí být doprojektováno a už připravujeme záměr na získání dotace na realizaci. My sice můžeme mít stavební povolení s nabytím právní moci a prováděčku, ale když nebudou dotace, bude to ležet v šuplíku. To je problém současného financování.

Zní to, že nejste zrovna přítel dotací?

To tedy nejsem. Potřebujeme postavit kulturní dům, řešíme území kolem bývalého domova pro seniory, loni jsme postavili dětskou skupinu u školy, stavíme chodníky, čeká nás řešit zdroj vody pro obec a zasíťování obce Brandlín. A to jsou akce, které bez dotační politiky nezvládneme. Samozřejmě, že by bylo lepší, kdyby místo přidělování dotací stát obcím ty peníze dával z daní rovnou, protože my máme strategický plán pro rozvoj Tučap a našich místních částí Brandlín, Dvorce a Krotějov, a víme, co potřebujeme. Brandlín potřebuje vodovod a dochází tam voda ve zdrojích, v Tučapech se potřebujeme napojit na jihočeskou vodárenskou soustavu, víme, že potřebujeme kulturní zařízení, aby se lidé měli i v zimě kde scházet a bavit, potřebujeme řešit náves, kde nám chybí zeleň – a pořád čekáte na nějaký dotační titul. A i když máte projektovou dokumentaci takzvaně v šuplíku, tak ji nakonec musíte měnit, abyste se vešli do dotačních kritérií. Ale ten systém se asi hned tak nezmění, takže ho respektujeme.

Taky co by v Praze na úřadech všichni dělali, kdyby nemohli rozdělovat a kontrolovat dotace…

Tak to jste řekla přesně. Ale naštěstí na obcích jsou starostové, které ta práce baví, takže se s tím vším potýkají.

Víte, kolik dotací k vám stávajícím systémem přiteklo za poslední roky?

To nevím přesně, ale třeba jen škola dostala za posledních šest let takových padesát milionů – loni jsme dodělali dětskou skupinu, před pěti lety jsme ve škole modernizovali topení, učebny, venkovní prostory, školku, bezbariérovost. Letos jsme připraveni žádat Místní akční skupinu o dotaci na veřejné prostranství a parkovací plochy, to bude taky kolem pěti milionů. Za patnáct let, kdy jsem ve funkci, by to mohlo být takových 250 milionů. Naštěstí tady nikdy nebyla v zastupitelstvu nějaká opozice. Že jsme někdy někdo s něčím nesouhlasili, to je lidské, ale vždycky jsme si dokázali sednout a najít konsenzus, co je potřeba v obci udělat.

Plán na širší centrum je tedy velkorysý. Co se povedlo v posledním roce?

Rekonstrukce bývalého zdravotního střediska. Kolaudace proběhla v září, jsou tam tři sociální a dva komerční byty plus ordinace praktické lékařky. Zachovali jsme původní architektonický ráz budovy, ale uvnitř je všechno úplně nové. Kromě ordinace, kterou jsme paní doktorce zrekonstruovali, byly ostatní prostory prázdné a nově se využila i půda. Zájem o byty byl obrovský, napřed se ozvalo kolem pětadvaceti lidí, do výběrového řízení jich šlo nakonec kolem deseti.

Byli to zdejší lidé nebo i odjinud?

Padesát procent zájemců bylo zdejších, další hlavně se Soběslavska, ale i z Tábora. Dvě rodiny jsou tu úplně nové. Nájemce komerčních obecních bytů jsme vybírali obálkovou metodou, šlo o nejvyšší nabídku, u sociálních bytů byla kritéria, která bylo nutné splnit, protože jsme dostali na tyto byty dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj.

Kolik rekonstrukce stála?

Necelých 20 milionů. Deset milionů byla dotace a 9,5 milionu hradila obec. Na to jsme si vzali úvěr a ten se nám podařilo už letos v únoru splatit a nemáme žádné dluhy. Měli jsme štěstí, že u dalších zakázek jsme dostali nabídky o třicet, čtyřicet procent nižší, než byly rozpočtované náklady, takže jsme ušetřili a úvěr jsme splatili.

Přibývají vám s novými obyvateli děti do školy?

Škola už je na tom dobře, je tam kolem 150 dětí. Navíc v roce 2023 došlo ke změně financování, koeficienty se pro nás zlepšily. Školku máme plnou, je tam 48 dětí, ale 15 let předtím jsme jeli na výjimku až do limitu 28 dětí na třídu. Proto jsme usilovali o dětskou skupinu, dostali jsme na ni dotaci z Národního plánu obnovy. Dětskou skupinu Tučapík jsme otevřeli loni pro 24 dětí ve věku od jednoho roku. Teď je tam 21 dětí.

Jaký je konkrétní plán s prázdným zámkem, kde býval domov důchodců?

Zámek je stále v rukou kraje. Byla sice varianta, že bychom si ho mohli převzít, ale nakonec jsme se korektně domluvili s paní náměstkyní hejtmana Kozlovou, že by to pro nás znamenalo začít platit režie. To je předčasné, zatím studií řešíme spolu s ČVUT celý prostor širšího centra. A v krajském plánu sociálních služeb už je zpátky rekonstrukce zdejšího domova pro seniory včetně nové přístavby. Odborná veřejnost se s tím ztotožňuje, připravujeme studii sociálních služeb tak, aby šlo o služby placené krajem. Když za někdejšího hejtmana Zimoly utlumovali zámek, tak ho absolutně znehodnotili, protože uřezali i kotle. To nepochopíte, tam se mohlo aspoň temperovat. O tom jsme se tenkrát střetli, protože já si představuju, že když chci něco utlumit a zavřít, tak vím, co s tím. A to kraj nevěděl. Podle mě tehdejší vedení kraje udělalo velikou chybu.

Ještě něco dalšího, co jsme nezmínili?

Našlo by se toho dost. Vznik komunitního centra z dalšího brownfieldu ve Dvorcích, výhledové napojení na jihočeskou vodárenskou soustavu ve spolupráci s okolními obcemi, výletní stezky, kterými chceme propojit Dvorce, Tučapy a Brandlín…

Při tolika plánech je asi skoro zbytečná poslední otázka. Budete znovu kandidovat?

Ano.