Ukrajinka Inna Korolivska s dcerami našla bezpečí před válkou ve Strakonicích
STRAKONICE – Domov mají na Ukrajině ve Lvově, jenže probíhající válka s Ruskem je donutila ho opustit. Nové útočiště našla Inna Korolivska se svými dcerami Annou a Tonyou ve Strakonicích. Zde jsou všechny tři od začátku března, ubytování našly u Veroniky Voříškové. Cení si zde především bezpečí. Inna Korolivska věří, že válka brzy skončí a všechny tři se budou moct vrátit do své rodné země. Přesto se plánuje učit česky, stejně jako její dcery, které už ve Strakonicích začaly chodit do školy. „Jsem velmi vděčná za strakonickou pohostinnost a možnost zde zůstat, ale ráda bych se vrátila do svého města, na svoji Ukrajinu,“ prohlásila.
Jak se cítíte v Česku pár týdnů po odchodu z Ukrajiny?
Cítíme se zde mnohem bezpečněji. Spánkové návyky se zlepšily a ubylo stresu, není třeba se schovávat v úkrytu během nočních sirén.
Kdy a proč jste se rozhodly své město Lvov opustit?
Rozhodnutí opustit město nebylo snadné pro mě ani pro moji rodinu. Rozhodly jsme se dočasně opustit Ukrajinu a chránit děti v bezpečnějším prostředí. Pro bezpečnost svých dětí jsme se přestěhovaly do České republiky. Zbytek mé rodiny zůstává na Ukrajině, muž brání naši zemi.
Jak náročná byla cesta do Čech? Kudy jste jely, kam v Česku jste dorazily?
Cesta do České republiky byla velmi dlouhá a vyčerpávající. Na překročení hranic s Polskem čekalo mnoho žen s dětmi, starších lidí z různých měst na Ukrajině. Nejprve jsme tedy zamířily do Polska, cesta nám trvala 24 hodin. Bydlely jsme v Lukově. Moje dcery a já jsme strávily noc na bezpečném místě, které laskavě nabídli Janusz a Mariola Szczuchniakovi. Druhý den brzy ráno nám pomohli na vlak do Prahy. Trvalo nám 12 hodin, než jsme se dostaly do konečné destinace, kde nás čekali Alexandra a Vasyl Bryksovi.
Celý rozhovor, včetně pohledu obou dcer na současnou situaci, najdete v aktuálním vydání Týdeníku Strakonicko, v prodeji od středy 23. března.
Diskuse k článku