Ráno přistoupil soud k výslechu svědectví Ludvíka Čurdy, který měl půjčit Hrubému celkem dva a půl milionu korun. Čurda pracoval ve firmě Centropen, která rovněž Hrubému poskytla úvěr ve výši pěti milionů korun. „Neměl jsem pocit, že by ze mě pan Hrubý chtěl peníze vylákat, znám ho více než třicet let a plně jsem mu důvěřoval,“ uvedl na obranu podnikatele Ludvík Čurda. Jeho schopnost splácet prý neprověřoval, směnka podle něj byla dostatečnou zárukou a věděl, že v nejhorším případě ručí Hrubý majetkem zoo. Společnost Centropen přistoupila víckrát na prodloužení lhůty vrácení, pětimilionová ztráta ovšem zhoršila hospodářský výsledek firmy, jak zmínil Čurda.

Soud ještě vyslechl dva věřitele, kteří zoo dohromady poskytli 800 tisíc korun, z půjčené částky se jim však vrátila maximálně část. Oba svorně tvrdili, že jejich ochota půjčit vycházela z důvěry k Hrubému a že poskytli peníze s vírou, že se jim obnos vrátí. Zároveň nezkoumali tíživou finanční situaci zoologické zahrady a z toho vyplývající schopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Odpoledne k soudu dorazila Hana Sedloňová, někdejší vedoucí vnitřní kontroly a auditu táborské zoo. Podle ní se na zkrachování celého projektu podílela velkou měrou média. „Návštěvnost měla rostoucí tendenci, pak se ale v tisku objevily informace o černých stavbách, lidé přestali chodit, což znamenalo i odliv sponzorů,“ uvedla Sedloňová. Narážela mimo jiné na skutečnost, že táborský stavební úřad upozornil na nelegální stavby prostorů pro zvířata. „Podle nás na ně stavební povolení nikdy být nemuselo, byly to jen přístřešky pro zvířata, to není stavba,“ doplnila.

Za platební neschopností tedy stály podle ní konflikty s úřadem, ale i problém s dotací, kterou zoo nedostala údajně kvůli špatnému počínání najaté stavební firmy. „Firma měla rekonstruovat areál restaurace a penzionu, místo toho ale vytvořila novostavbu. Kvůli tomu jsme nedostali slíbenou dotaci,“ řekla Hana Sedloňová. Mělo se jednat o 12,5 milionu korun. Podle ní byla Zoologická zahrada Tábor – Větrovy financována zejména z vlastních zdrojů, například banky nechtěly společnosti vůbec poskytnout peníze, dle jejích slov kvůli „štvavé mediální kampani“.

Před soud předstoupil samotný Libor Hrubý, který od začátku tvrdil, že policie obvinění vykonstruovala. Materiály proti němu prý získala nezákonně a pod falešnou záminkou. Sám také ospravedlňoval četné úvěry. „Je přirozené, že v začátcích projekt půjčky potřebuje, to je v podnikání normální,“ zmínil. „O půjčky jsem žádal většinou své známé a dlouholeté kamarády, neměl jsem v úmyslu někoho poškodit.“

Nastala pro něj prý bezvýchodná situace, protože zoologické zahradě hrozilo vypnutí elektrického proudu. „Zoo není fabrika. Měli jsme 400 zvířat, většinou šelmy. Dopustil bych se týrání zvířat a obecného ohrožení, kdybych zamkl a odešel,“ obhajoval své činy Hrubý. V emotivní řeči připomněl, že v představenstvu společnosti figuroval jeho syn a dcera a že si neumí představit, že by je kdy chtěl poškodit.

„Byl to rodinný projekt, ale v České republice se úspěchu nepřeje. Dva roky jsem sobě ani některým svým zaměstnancům, kteří na to přistoupili, nevyplácel mzdy. To vše jsem dělal, aby zůstaly peníze na provoz zoo. Kdybych věděl, co dokážou někteří úředníci, státní mašinérie a mediální kampaň, nešel bych do toho,“ řekl ve své obhajobě Hrubý. „Každý skutek musí být po zásluze potrestán,“ trpce dodal.

Soud ve věci podvodu bude jednat už příští týden 8. března. Předstoupí další z řady svědků. Obhajoba si přeje vyslechnout mimo jiné Josefa Kachlíka, ředitele zoologické zahrady ve Vyškově.