V aule píseckého gymnázia se mluvilo o tom, jak brexit ovlivní Česko
Moderátorem debaty, která se uskutečnila v rámci putovních přednášek Café Evropa v regionech, byl Martin Vokálek, manažer kanceláře a projektů Institutu pro evropskou politiku Europeum a zároveň absolvent píseckého gymnázia. Právě zdejší studenti byli mezi publikem zastoupeni nejpočetněji, z několika desítek přítomných však nemalou část tvořila také široká veřejnost.
Otázka brexitu je bezesporu jedním z nejpalčivějších témat současné domácí a především zahraniční politiky. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie je historicky prvním případem, kdy jakýkoliv stát aktivoval článek 50 Lisabonské smlouvy, který k takovému kroku opravňuje. Společně s tím započala v roce 2017 navazující dvouletá série konkrétních legislativních a politických kroků, které musí Evropská unie i Velká Británie prosadit a dodržet.
Návštěvníci přednášky se od hostů nejprve dozvěděli, co všechno rozhodnutí o vystoupení z Evropské unie předcházelo, a to včetně počátečních integračních pokusů v 50. letech minulého století. „Cesta Británie do Evropských společenství byla odlišná od řady jiných států, země měla na integraci odlišný pohled,“ zahájil svůj výklad Kryštof Kruliš.
Spojenému království vadil nadnárodní rozměr začleňování, velmi si v té době rovněž cenila přátelsky nakloněných vztahů s USA a koloniálními zeměmi. Do struktur Společenství vstoupila až v roce 1973, společně s Dánskem a Irskem, a to především z důvodu hospodářské a ekonomické výhodnosti.
„Je známým faktem, že Británie měla problém s řadou návrhů na prohlubování integrace, v drtivé většině případů si dokázala vyjednat takové podmínky, aby se návrhy neuskutečnily, aby byly velmi rozmělněné nebo se jí vůbec netýkaly. Příkladem může být výjimka z povinnosti přijmout euro,“ doplnil Ondřej Houska.
Brexit podle něj nastal náhodou. Nikdo, kdo stál za návrhem referendum uskutečnit, možnosti odchodu z Evropské unie až do sečtení posledních hlasů nevěřil. Opak se však stal v roce 2016 pravdou a na vině je údajně i nedostatečná kampaň pro setrvání.
„Ti, kdo chtěli z Evropské unie odejít, dokázali lépe prodat svůj pohled. Jejich heslem bylo: Získáme zpět kontrolu. A nabídli příběh, ve kterém je Evropská unie tím, kdo zabraňuje zemi v rozletu,“ vysvětlil Houska.
Výsledek byl přesto pro Brity i občany kontinentální Evropy značným překvapením. „Pomineme-li teritoriální hledisko, pro odchod nejčastěji hlasovali lidé s nižším vzděláním, z venkova, mimo hlavní městské aglomerace, více muži než ženy a především starší lidé. Ti mladší totiž mnohdy k referendu ani nepřišli,“ podotkl Kruliš.
V současné době jedná Spojené království společně s členskými státy Evropské unie, které zastupuju Evropská komise, o podmínkách fungování vztahů do budoucna. Dohodu, která už je na rovině vyjednavačů schválena, však není premiérka Theresa Mayová schopna prosadit na domácí půdě – v britském parlamentu.
Pokud se situace do 29. března nezmění, čeká zemi takzvaný divoký brexit. „Británie automaticky přestane být členem Evropské unie, ale bez jakékoliv smlouvy. Když pak vyjede kamion z Písku se zbožím do Londýna, nikdo neví, jak se tam dostane a jaké clo bude platit,“ přiblížil Ondřej Houska. Problematickou by se stala také otázka hranic a jejich kontroly mezi Irskem a Severním Irskem.
„Je otázka, co by divoký brexit představoval pro stabilitu eurozóny a všechny propojené systémy bankovnictví a pojišťoven. Do doby, než se situace ustálí, to může znamenat určité ohrožení velkých transakcí, v krajním případě i návrat eurokrize,“ doplnil Kryštof Kruliš. Podle něj není možné, aby Británie na brexitu z krátkodobého hlediska vydělala. V dlouhodobějším horizontu se však po vynaložení neúměrného úsilí může dostat na takovou úroveň, která by odpovídala situaci, kdy by z Evropské unie nevystoupila vůbec.

Diskuse k článku