V Blatském muzeu ve Veselí nad Lužnicí přednášel Aleš Molek o historii i současnosti piva







Aleš Molek učí na veselské střední škole anglickou konverzaci, ovládá latinu. A kde se vzal jeho zájem o historii piva? „Když jsme začali chodit tak zvaně na jedno, nudilo mě pivo jen pít. Zajímal mě nápoj jako takový, jeho historie a další okolnosti. Také jsem několik let prováděl v Pivovaru Regent v Třeboni. Nakonec můj zájem o pivo trvá už 25 let,“ řekl Aleš Molek. Nastolil také otázku: „Chutnalo by nám pivo z dřívějších dob?“ Podle jeho slov se dá výroba piva rekonstruovat pouze do zhruba období 150 let nazpět, do poloviny 19. století. „Milan Starec z Černokosteleckého pivovaru říká, že nemáme stejné výchozí suroviny a kvasnice. V dnešní době jsou suroviny přešlechtěné a mají odlišné vlastnosti,“ vysvětlil přednášející. A ještě dodal: „Vaří se mladina, pivo se kvasí za studena.“
Dějiny piva jsou asi stejně staré jako dějiny lidstva. Je starší pivo, nebo je starší chléb? Pivo údajně vzniklo tak, že voda se nedopatřením dostala do nádob s uskladněným obilím. Někdo vzniklou tekutinu ochutnal, dala se pít a pak i prodávat. Pivo připravovali Sumerové v Mezopotámii, kolébce naší civilizace. Už v Chamurapiho zákoníku existovaly tresty udělované za šizení piva.
Od šestého století vaří mniši pivo v klášterech. Tehdy bylo sladovnictví a pivovarnictví oddělené. Vzniká právo várečné, bylo vázané na dům, ne na majitele. Nejlevnější bylo pivo bílé, připravované z pšenice. Pivovarský pozdrav Dej Bůh štěstí vycházel z reality, protože pivo se nemuselo vždy povést. Vznikají sladovnické cechy. Pivo vařili nejen muži, vařily ho ženy v každé domácnosti. Chmel se pěstoval u mnoha měst. Ve Veselí je třeba část zvaná Na Chmelnici. Panovníci zakazovali vývoz sazenic chmele do zahraničí, například do Bavor, pod tvrdými tresty. Se zkvalitňováním piva vzrůstá význam ječmene. Sládci vznikali až asi v 16. století. V Třeboni, kde byl pivovar založen v roce 1379, se nikdy pivo nepřestalo vařit, možná jedině za 30. leté války.
V polovině 19. století začíná zlatý věk českého pivovarnictví. Tvůrcem prvního ležáku známého dnes jako Pilsner Urquell je Joseph Groll. Plzeňáci chtěli pivo z červeného bavorského sladu, které pili v Bavorsku. Joseph Groll ale použil světlý slad a žatecký chmel a připravil lehký ležák, který měl velký úspěch. Brzy ho Plzeňané již prodávali do Prahy.
Školní pivovar na SOŠEP vznikl v roce 2011. Prvním sládkem byl Ivan Dufek, v současnosti je sládkem jeho žák Aleš Boubelík. „Dělají se speciály sour ale, které mají chuťově blíže k vínu, hlavní je 14 stupňový Blatský švihák, spodně kvašený ležák,“ uvedl Aleš Molek.
V diskuzi zaznělo, proč po sladším Budvaru mnohdy bolí hlava, na rozdíl od Plzně, která je lehčí a takové následky nezanechává.
„Příští přednáška ve Weisově domě se bude konat 12. února. Tématem bude Železniční dráha císaře Františka Josefa a Veselí nad Lužnicí,“ zve na další akci do města, které je železničním uzlem, koordinátor přednášek Petr Šťovíček z Blatského muzea.
Diskuse k článku