Pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu dosáhne v posledních dvou dnech nad 13 stupňů Celsia a předpověď neočekává pokles ani pro následující dny, přestává se topit. Pokud by i po tomto termínu došlo k výraznému ochlazení, teplárenský provoz je připraven dodávky tepelné energie znovu spustit.

„V roce 2013 jsme topili v červnu při dopadech tehdy probíhající studené fronty ještě o šest dnů déle než letos, v roce 2021 pět a v roce 2021 o dva dny déle. Dodávky tepla pro vytápění řídí počasí,“ říká Tomáš Kollarczyk z českobudějovické teplárny.

Právě počasí a venkovní teplota průběh topné sezony ovlivňuje nejvíc. Tedy i jak dlouho topná sezona trvá a kolik tepelné energie zákazníci spotřebují. Zatím se ukazuje, že letošní zima byla teplotně průměrná.

Provozně ji teplárna zvládla velmi dobře, včetně mimořádných situací. Ať již šlo o zářijové záplavy nebo zatopení parovodů po vydatných deštích letos na jaře.

Topnou sezonu zajistila částečně prostřednictvím bezemisního horkovodního napáječe z Jaderné elektrárny Temelín a nově byla v palivovém mixu využita také dřevní štěpka v testovacím režimu retrofitovaného kotle K12.

„Na dodaný jeden gigajoule tepla se tak spotřeboval historicky nejnižší objem hnědého uhlí. Se spuštěním ZEVO Vráto pak bude možné spalování hnědého uhlí zcela opustit,“ uvedl Tomáš Kollarczyk.

Mimo topnou sezonu se teplárna zaměřuje na dodávky tepelné energie do výrobních podniků jako jsou například pivovary Budějovický Budvar a Samson nebo prádelny Salesianer Miettex Chemung a Nemocnice České Budějovice. Nepřetržitě po celý rok probíhají dodávky teplé užitkové vody do více než 30 tisíc bytů.

Přes léto se navíc spouští dodávky energie pro výrobu chladu do Jihočeského muzea nebo do objektů Jihočeské univerzity. Nadcházející měsíce teplárna rovněž využitje k provozní údržbě všech zařízení a novým připojením zákazníků na systém CZT na území města.

Zdeněk Zuntych