Podle oficiálních statistik Policie České republiky došlo od začátku roku do konce srpna v České republice k 6 257 střetům vozidel s lesní zvěří nebo domácím zvířetem. Jedná se o 10,3 procenta z celkového počtu nehod v tomto období. Bylo jich celkově o 1 156 méně než v loňském roce. Při těchto nehodách nebyl nikdo usmrcen. Loni v důsledku těchto střetů zemřeli dva lidé. Tiskový mluvčí krajského ředitelství policie Milan Bajcura měl však k nehodovosti poznatek. „Jihočeští dopravní policisté, potažmo i jejich kolegové ze základních útvarů policie téměř denně vyšetřují střety s lesní zvěří na hlavních i vedlejších pozemních komunikacích. Od roku 2009, kdy došlo k úpravě legislativy zákona o provozu na komunikacích, řešíme tyto střety na Euro formulář, proto má statistika nižší ukazatele,“ vysvětlil. „Pokud není škoda na vozidle zjevně vyšší než 100 tisíc korun, není poškozena třetí osoba, například správce komunikace či obec, a nedošlo ke zranění osoby, jsou dopravní nehody řešeny pomocí Euro formuláře,“ pokračoval Milan Bajcura.

Ze Srna indexu, který teď zveřejnila Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu, vyplývá, že od dubna do září došlo na jihu Čech k 1 258 nehodám se zvěří a škoda se vyšplhala na 54 milionů korun. Okres České Budějovice navíc patří mezi tři okresy, které jsou v rámci celé republiky z pohledu počtu sražené zvěře vůbec nejhorší. Na prvním místě je okres Benešov, kde došlo za sledované období k 361 srážkám, při nichž vznikla škoda přesahující 17 milionů korun. Pomyslná druhá příčka patří právě Českobudějovicku, kde Srna index uvádí 291 srážek se zvěří. Odhadovaná škoda zde mírně překročila 12 milionů korun. Na třetím místě se umístil okres Mladá Boleslav, kde se na jeho 917 kilometrech událo za sledované období 270 srážek se zvěří. Škoda zde přesáhla rovněž 12 milionů korun.

Podle pojiš’tovny hraje v počtu nehod roli délka silnic v okresech. Na Českobudějovicku přesahuje tisícovku, konkrétně jde o 1 103 kilometrů. „Stále připomínáme všem řidičům, aby v místech, kde lze předpokládat pohyb zvěře napříč komunikací, zvýšili svou pozornost a tím snížili možnost střetu,“ podotkl Milan Bajcura. Tím se zabývali i zástupci Jihočeského kraje, když v roce 2021 přišli s novými typy plašičů zvěře na vybraných úsecích silnic I., II. a III. tříd. Tehdy nechtěli být konkrétnější, aby nedocházelo ke krádežím plašičů.

Staré pachové plašiče začaly ztrácet účinnost

Staré pachové plašiče už tehdy pomalu začaly ztrácet na své účinnosti. Zvířata si na ně totiž začala zvykat. Kraj přišel s dvěma typy nových plašičů, které měly za úkol přinést vyšší bezpečnost na komunikacích. První byl elektronický s názvem DeerDeter, druhý byl opticko-pachový s názvem Multi – Wildchutz – Warner. Oba už byly předtím vyzkoušeny v Ústeckém kraji s velmi dobrým výsledkem. Jak vůbec nové plašiče fungují? To tehdy popsala koordinátorka projektu Veronika Królová. „Elektronický plašič je umístěn ve voděodolném krytu z plexiskla, který mimo jiné obsahuje dva senzory, které jsou aktivovány světlomety blížícího se vozidla. Zařízení se uvede v činnost a začne vydávat vysokofrekvenční zvuk, který zvěři silně vadí a zabraňuje vstupu zvěře do vozovky. Navíc je aktivován pouze v době, kdy po silnici projíždí vozidla, čímž umožňuje zvěři překračovat vozovku v době, kdy nehrozí nebezpečí střetu,“ prozradila.

„Opticko-pachový plašič zase využívá variabilitu odrazu světla a pachu. Když je zasažen světlomety automobilu, různě zbarvené odrazky začnou pod různými úhly vytvářet záblesky světla v různých barvách tak, aby zasáhly co nejširší spektrum barev vnímané zvěří a v přechodu přes komunikaci ji to odradilo. Oba typy plašičů se připevňují k patníkům podél silnice. Na jeden kilometr komunikace je jich zapotřebí 40,“ vysvětlila tehdy. Na počátku byly v kraji nainstalovány plašiče na 27,5 kilometru silnic v okresech České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Písek. Pak následovaly další úseky.

Nové plašiče nehodovost výrazně snižují. Nesmí je ovšem lidé krást

„S těmito opticko-akustickými plašiči máme vynikající zkušenost. Ošetřeným úsekem byla u nás frekventovaná vozovka mezi Klenovicemi a Roudnou. Ztrát na zvěři na osazené komunikaci E55 ubylo o dvě třetiny. Z devadesáti procent se zamezilo nočním srážkám s auty,“ konstatoval hospodář mysliveckého spolku Bor – Klenovice na Táborsku Martin Kovář. Pachové ohradníky už neměly zdaleka takový efekt. Jejich časté obnovování zabralo myslivcům hodně času. Zvěř si na pach brzo přivykla a začala ignorovat nebezpečí. „Každým rokem samozřejmě hraje roli i mnoho proměnných podmínek, například jaká zemědělská plodina je na pozemcích u silnice nebo třeba jaký je průběh letního počasí, jaká plodina na polích zůstává nebo jaká je zasetá na zimní období,“ dodal Martin Kovář. Podle něj byl myslivecký spolek Bor na Táborsku prvním spolkem v okrese Tábor, který plašiče nainstaloval, konkrétně v říjnu roku 2022.

Jednatel okresního Mysliveckého spolku České Budějovice Pavel Pletka řekl, že jeho spolek nemá s opticko – akustickými plašiči žádné zkušenosti. Zhodnotil účinnost pachových plašičů. „Máme zatím dotované pouze světelné a pachové plašiče. Mohu potvrdit, že pachové plašiče ztrácí časem účinnost. Máme zkušenost, že když je na dané místo umístíme, tak v prvních dnech fungují téměř stoprocentně, pak už se účinnost ztrácí. Zvěř si na ně zvykne. Když navíc někdo chodí nebo jezdí po poli, tak to může vyplašit zvěř natolik, že si pachového plašiče ani nevšimne,“ dodal Pavel Pletka.

V Mysliveckém spolku Boršov nad Vltavou už opticko – akustické plašiče mají. „Jsme s nimi maximálně spokojeni. Je to velký posun. Jen pro zajímavost, statisticky nám ubylo až 80 procent srážek se zvěří. V noci nejsou téměř žádné. Pokud už srážka se zvěří nastane, tak v místě, kde nám plašiče chybí. Proč chybí? Protože nám je lidé ukradli, což úplně nechápeme, ale stává se to. Jinak stále používáme pachové plašiče na silnicích II. třídy a lze potvrdit, že nemají takovou účinnost, což dokazuje statistika. Opravdu si nové typy plašičů pochvalujeme. V současné době jich máme kolem čtyřiceti,“ uvedl Ladislav Kratochvíl z Boršova.

Přímé zkušenosti s použitím opticko – akustických plašičů nemají v Okresním mysliveckém spolku v Jindřichově Hradci. „Pokud byly používané, byly ve zkušebním režimu. Mělo to u nás starost Ředitelství silnici a dálnic. My zhruba víme, že byly umístěny na hranici okresu, ale kde přesně, to se k nám nedoneslo. Zatím tedy používáme z dotačního programu kraje reflexní a pachové plašiče. Co se týče účinnosti pachových plašičů, slyšel jsem od výrobců, že se snaží snižování účinnosti zabraňovat, například mění pachy. Samozřejmě tam ale může hrát roli více vlivů, jako je počasí, i počet lidí v daném místě,“ poznamenal jednatel okresního mysliveckého spolku Jindřichův Hradec Miloš Bučina.