Instalace kamenů začne ve čtrvtek 7. listopadu v 15 hodin na adrese Na Nábřeží 4, poblíž Modrého mostu, kde budou položeny kameny rodině Weberových. Následně dojde též na zastávky v Prokišově ulici 353/1 u bývalého domu rodiny Kulkových, na Lannově třídě 55/31 bude položen kámen očnímu lékaři Ervinu Klauberovi, v Chelčického ulici 103/22 kameny připomenou rodinu Zenkerových a poslední zastávkou bude Husova třída 1817/2, kde budou položeny kameny sourozencům Suchařípovým. 

Tradičně též na odpolední pokládání kamenů zmizelých naváže večerní program v Kendeho vile, který je v tuto chvíli již vyprodán. V salonu vily vystoupí s přednáškou o budějovických kamenech zmizelých spolupořadatel každoroční instalace kamenů, historik a badatel Jan Ciglbauer. Po jeho přednášce pak opět tradičně naváže hudební program večera, kterého se tentokrát zhostí budějovické Swing Trio Avalon, které má připravený repertoár mimo jiné i židovských swingařů zpoza velké louže.

Za všechny letošní oběti holocaustu, které budou připomenuty novými kameny, je možné zmínit například právě očního lékaře Ervina Klaubera. Narodil se 4. prosince 1882 v Praze a první světovou válku prožil jako vojenský lékař na oční klinice. V roce 1919 se usadil v Č. Budějovicích, kde si na Lannově třídě brzy zavedl úspěšnou oční ordinaci. Podle vzpomínek současníků léčil nemajetné zadarmo a až do roku 1940 chodil bezplatně do místního chudobince. S první manželkou Albínou roz. Střešňákovou (nar. 18. července 1890 v Prachaticích) měl syna Tomáše (nar. 24. 5. 1922 v Č. Budějovicích). Po její smrti si vzal za manželku její sestru Markétu (nar. 13. července 1901 v Prachaticích) a měl s ní dceru stejného jména. 

I když se Klauber již v roce 1906 nechal pokřtít, nacisté na jeho židovský původ nezapomněli a vztahovala se na něj všechna protižidovská opatření. Díky manželství s „árijkou“ ale nebyl zařazen do transportu Akb. Od začátku okupace si na něj zasedl vedoucí židovského referátu gestapa Willi Steinmann. Při domovní prohlídce v létě 1939 Klauberovi zabavil 15 000 korun a urnu s popelem jeho první ženy, ze které vyjmul zlatou zubní korunku. Tu musel Klauber sám prodat a peníze i s potvrzením odevzdat gestapu. 

Dne 5. října 1942 byl Klauber zatčen po udání, že se prý ohradil proti nějakému říšskému Němci. Trestním transportem byl poslán do Osvětimi, kde byl již 23. listopadu 1942 zavražděn. Willi Steinmann, který měl na svědomí neštěstí mnoha budějovických obyvatel, byl v rámci retribučních soudů odsouzen k trestu smrti a v roce 1947 popraven. Projekt pokládání kamenů zmizelých byl podpořen Statutárním městem České Budějovice.