„Chtěli bychom ho ocenit za to, že svou včasnou pomocí zachránil řidiči život. Byl první, kdo se ke kolapsu dostal. Všichni jsme přesvědčeni o tom, že život byl zachráněn právě díky němu. Je úžasné, když je někdo dostatečně pohotový, projeví dostatek zodpovědnosti. A pokud dokáže poskytnout první pomoc, což není věc zrovna jednoduchá, tak je to super, protože v té chvíli můžete zachránit život komukoliv, koho potkáte,“ zmínil starosta Karel Macků.

„Když jsme přijížděli do fronty na křižovatce na Palackého náměstí, tak se kolona vůbec nehýbala a v křižovatce stálo auto, vedle kterého stála jedna paní a pracovnice Ledaxu, která volala záchranku. Bylo mi divné, že to tak dlouho trvá a vypadalo to, že se nic neděje, nikdo k nim nešel. Vyběhl jsem tedy z auta a zjistil jsem, že řidič je divně v křeči, neovladatelný. Za pomoci pekaře, kterého jsem zastavil, jsme ho vyndali z auta. S kolegou, který za mnou přiběhl, jsme zahájili masáž. Potom přijeli dačičtí hasiči a převzali to za nás,“ popsal Miroslav Anderle.

Podle zachránce ale jeho čin nebyl ničím navíc, šlo o běžnou reakci, která by měla nastat u každého. „První pomoc jsme se učili na školení řidičů. To bylo dobré, protože jinak jsem zatím žádnou zkušenost neměl a takhle přímo jsem se k resuscitaci nikdy nedostal. Myslím si, že by to měl udělat každý. A pokud ne, tak ho pak jednou hodně mrzelo, kdyby se třeba něco podobného stalo někomu z jeho blízkých a nikdo by nepomohl. Byl bych rád, aby taková pomoc byla běžná a nepřemýšlelo se nad ní. Já jsem o tom nepřemýšlel vůbec. Nemůžete se v takové situaci otočit a jít dál,“ vedl Miroslav Anderle s tím, že pokud by se něco podobného stalo znovu, jednal by stejně.

„Za poděkování a ocenění děkuji, jsem z toho překvapený a také popravdě trochu nesvůj. Byla to opravdu taková věc, kterou beru jako samozřejmost. A také jsem u toho nebyl sám, nakonec jsme tam byli tři, kteří pomáhali. Trochu mi líto, že tu nejsou i ostatní, ale po takové době už si je ani nedokážu vybavit a na ulici bych je asi nepoznal. Určitě je ale třeba, aby zaznělo, že jsem u toho nebyl sám,“ dodal zachránce.

K srdeční příhodě přijeli jako první profesionální hasiči z Dačic. „Jednotka dorazila na místo a zjistila, že probíhá základní laická pomoc postiženému, který ležel vedle auta, a to v podobě nepřímé srdeční masáže. Naše jednotka je vybavena defibrilátorem, proto ho kluci připravili a počítali s tím, že budou zasahovat. V té době ale přijela ale také zdravotnická záchranná služba, která nakonec využila defibrilátor svůj,“ zmínil Milan Garhofer, který byl v době zásahu velitelem stanice HZS v Dačicích. Dačická jednotka má defibrilátor k dispozici už tři roky a od začátku letošního roku ho použila čtyřikrát, třikrát v Dačicích a jednou ve Slavonicích. Bohužel jen tento výše zmiňovaný případ neskončil úmrtím.

Podle lékaře ze zdravotnické záchranné služby se jednalo o případ náhlé zástavy oběhu, při které je nutné okamžité zahájení jakékoliv pomoci. „Pro záchranu života musí být naplněny všechny části takzvaného řetězce přežití. To je na začátku laická první pomoc, dalším článkem je defibrilátor a následuje rozšířená první pomoc, kterou poskytují zdravotní záchranáři. Poslední v řadě je pak nemocniční část. A všechny tyto články řetězec spojí a pacient přežije. V tomto případě tedy záchranná služba mohla navázat na dva předchozí články. Díky poskytnuté laické první pomoci a naší neodkladné resuscitaci došlo k obnovení životních funkcí a pacienta jsme mohli předat letecké záchranné službě, uvedl Jakub Jan Hájek, vedoucí lékař oblastního střediska ZZS Jindřichův Hradec.

Vedoucí lékař také uvedl, že u svědků podobných příhod zpočátku většinou převládá ostych. „Ale v rámci našeho operačního střediska funguje nejen nabírání, ohlašování případů a vysílání posádky na místo. Dispečerka ale zůstává s volajícím po celou dobu na drátě a poskytuje telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci. To znamená, že instruuje zachránce, poskytovatele první pomoci, v jednotlivých jednoduchých krocích, tak aby laická první pomoc vůbec začala. Hlavně to nesmí být složité, protože to by mohlo vést k případnému možnému odmítnutí pomoci,“ zakončil Jakub Jan Hájek.