V Jindřichově Hradci přibyly další čtyři kameny zmizelých
Pokládání kamenů se zúčastnil i jindřichohradecký starosta Michal Kozár. „Nejsme tady zrovna u veselé příležitosti. Připomínáme si něco, co změnilo naše vnímání toho, jak dokáže být společnost krutá. Dneska, když jdeme naším městem, tak máme možnost vidět kameny se jmény lidí, o kterých někdo rozhodl, že už nemají právo dál žít. Vždycky je špatné, když potom většina jen přihlíží a nesnaží se nic udělat. Je tedy správné, že my tady tu připomínku máme. Je velkým mementem pro nás všechny,“ řekl starosta.
První kameny zmizelých se začaly v Jindřichově Hradci pokládat v roce 2018, od té doby je každý rok věnována vzpomínka jedné rodině. „Před rokem jsme tu stáli a pokládali kameny za rodinu Fantlových. Kauderovi byli jejich příbuzní. Společně s nimi přišli na konci devatenáctého století do Jindřichova Hradce. Koupili už zavedený obchod s textilním zbožím,“ poznamenala za spolek Zikaron Marta Leblová.
Kauderovi měli syna Lea a dceru Marii. „Leo se tedy logicky stal pomocníkem ve firmě. Marie se vdala za bankovního úředníka Františka Schulhofa, za kterým odešla do Prahy. V roce 1930 se jim narodil syn Jiří. Leo se měl ženit v roce 1937, krátce před svatbou ale zemřel na akutní plicní problémy. Jeho sestra se tedy vrátila do Jindřichova Hradce, aby svému otci pomáhala s rodinnou firmou. Obchod drželi do té nejzazší doby, dokud to šlo. Potom byli posláni transportem pryč,“ připomněla Marta Leblová.
Ve věku pětasedmdesáti let nastoupil Adolf Kauder s rodinou své dcery dne 22. května 1942 do transportu směřujícího z Třebíče do Terezína, kde v září téhož roku zemřel. „Jeho dcera Marie, zeť František a ani ne dvanáctiletý vnuk Jiří byli posláni 25. května 1942 transportem do lublinské oblasti a tam kdesi na východě byly jejich životy násilně ukončeny,“ dodala Marta Leblová.

Diskuse k článku